Zavřít
Ortonův efekt
Technika, kdy se kombinuje ostrá a záměrně rozostřená fotografie s cílem dosažení "snového" vzhledu.
Princip metody (analogová fotografie)
Ze stativu se pořídí dva stejně zarámované snímky. První je ostrý a přeexponovaný. Druhý je záměrně rozostřený a také přeexponovaný. V temné komoře se oba negativy přeloží přes sebe a prosvítí najednou, jakoby šlo o negativ jeden. Tak vzniká fotografie, která má zároveň ostrou a neostrou komponentu.
V digitální fotografii lze téhož efektu dosáhnout úpravou v Photoshopu. Stačí přitom jediný, ostrý snímek; rozostřenou verzi lze vytvořit dodatečně, uměle. Výhodou digitálního zpracování je možnost Ortonův efekt mnohem lépe kontrolovat a aplikovat jej jen lokálně.
Ortonův efekt se používá zejm. pro úpravu fotografií krajin. Je-li efekt použitý ve velké intenzitě, obraz připomíná akvarelovou malbu. Je-li aplikován jen v malé míře, nemusí být na první pohled vůbec patrný, přesto snímkům dodává typický "fantasy" vzhled.
Metodu vynalezl Michael Orton. V různých obměnách se používá ve fotografii i ve filmovém průmyslu.