Jak cestovat s drahou fototechnikou
Potřeba cestovat s fotografickou výbavou může vyvstat z mnoha různých důvodů. Někdy to vyžadují konkrétní zakázky či pracovní úkoly, jindy je příčinou jednoduše touha fotit něco, co se za humny dost dobře vyfotit nedá, třeba norské fjordy. Mnoho lidí si také focení bere s sebou na dovolenou.
Cestování s choulostivou a mnohdy drahou technikou však není to samé jako běžná turistika. Přeci jen je rozdíl, jestli v batohu máte větrovku, lahev s vodou a svačinu, nebo jestli je ten batoh plný fotoaparátů a objektivů. To ale neznamená, že by se s drahou výbavou cestovat nedalo. Samozřejmě to jde, jenom je to náročnější.
Obecné zásady při cestování s fototechnikou
Ještě předtím, než se pustíme do rozebírání specifik jednotlivých dopravních prostředků, pojďme si probrat několik osvědčených zásad, které platí obecně, tedy ať už cestujete kamkoliv a jakýmkoliv způsobem.
Vezměte toho co nejméně
Každý jen trochu zkušenější cestovatel Vám řekne, že základem pohodového cestování je sbalit se co nejvíc nalehko. Pro fotografické vybavení to platí dvojnásob. Pamatujte, že čím méně techniky si vezmete, tím méně toho budete muset nosit, tím méně toho budete muset hlídat a tím méně to bude finančně bolet, pokud už se něco skutečně stane.
Je totiž mnohem jednodušší uhlídat malou brašnu než velký batoh. Už jen proto, že malou brašnu si člověk snadno vezme všude s sebou. Proto je-li to jen trochu možné, vezměte si jen omezenou výbavu.
Osobně nejraději cestuji jen s fotoaparátem a jedním objektivem. Je to sice poněkud omezující co se týče fotografických možností, úplně však odpadá nutnost objektivy měnit, což vnímám jako velmi osvobozující. Především mi to ale umožní sbalit se do malého zavazadla, které mohu mít neustále při sobě.
Ne vždy je však možné jet jen s takto minimalistickou výbavou. Pokud chcete jeden den fotit divoké kachny a druhý den širokoúhlé záběry krajiny, s jedním objektivem si nejspíš nevystačíte. I tak se ale snažte s množstvím techniky to nepřehnat.
Omezte hodnotu převáženého vybavení
Čím nižší bude celková hodnota techniky, kterou s sebou povezete, tím méně stresu a tím pohodovější cesta. Je rozdíl, jestli na zádech ponesete výbavu za třicet, sto nebo tři sta tisíc korun. Proto pečlivě zvažte, co doopravdy potřebujete a co je už spíš jen zbytečný luxus a tedy i zbytečný stres navíc.
Někteří lidé mají i vyloženě „cestovní výbavu“, tzn. sekundární techniku, kterou používají převážně právě na cestách. Bývá obvykle menší, lehčí a levnější než jejich hlavní výbava. Někdy bývá založená na menším formátu, např. APS-C nebo m4/3.
Při cestování se též s oblibou používají objektivy s větším než běžným rozsahem zoomu, tak např. 24–200 mm. Bývají sice opticky o něco slabší než objektivy s menším rozsahem ohniskových vzdáleností, dokáží však nahradit několik samostatných objektivů. Tím se snižuje hodnota a hmotnost převáženého vybavení a redukuje potřeba soustavných výměn.
Pomůže též vzít si s sebou jen méně světelné varianty objektivů, např. f/4 namísto f/2,8. Ty bývají menší, lehčí a levnější. A to znamená menší zavazadlo, méně stresu a méně bolestí zad.
Na druhou stranu, je důležité to s tímto záměrným „downgradem“ nepřehnat. Pokud totiž během cesty narazíte na něco skutečně mimořádného, může Vás pak mrzet, pokud s sebou budete mít jen kompromisní vybavení. Osobně proto volím raději výbavu s omezeným rozsahem ohnisek, než abych slevoval z kvality senzoru a optiky.
Zvažte rizikovost destinace
Různá místa na světě jsou z hlediska kriminality různě riziková. Vždy je vhodné si před cestou zjistit, jak je na tom právě Vaše destinace, a i toto následně zohlednit při výběru výbavy, kterou s sebou vezmete.
Tak např. při cestě do Barcelony je rozumné držet se s cenou výbavy spíš při zemi, protože krádeže či dokonce loupeže zde nejsou ničím výjimečným. Oproti tomu třeba takový Rejkjavík můžete celkem bez obav navštívit i s dost drahou technikou.
Informace o bezpečnosti různých světových destinací můžete zjistit na specializovaných webech, jako jsou např. stránky travelsafe-abroad.com. Informace z podobných zdrojů je ovšem potřeba vnímat jako orientační, nemusejí být vždy 100% přesné. Pro hrubou představu ale postačí.
Vezměte s sebou parťáka / parťačku
Z hlediska hlídání techniky je velkou výhodou, pokud necestujete sami, ale ještě s někým dalším. Stačí ve dvojici. Ten druhý přitom vůbec nemusí být fotograf. Mít s sebou doprovod Vám totiž umožní na chvíli si odskočit - např. na WC nebo do obchodu - aniž byste techniku museli brát s sebou. Při focení pak doprovod přirozeně odrazuje kapsáře a jiné potížisty a to už jen svou pouhou přítomností.
Pakliže budete cestovat zcela sami, budete to mít o poznání těžší. Hlídání techniky totiž bude zcela na Vás, po celou dobu. Nezdá se to, ale může to být dost vyčerpávající. Právě v takové situaci pak naplno doceníte výhodu lehké, kompaktní výbavy.
Cenné věci noste vždy u sebe
Při cestování je dobré rozdělit si věci na ty, o které opravdu nechcete přijít, a na ty, jejichž případná ztráta by Vás zas až tolik netrápila.
V kontextu cestování s fototechnikou patří do první skupiny zejm. fotoaparáty, objektivy, paměťové karty, doklady, mobil a případně další cennosti. Do druhé pak vše ostatní, zejm. levnější příslušenství, oblečení, svačina, voda, suvenýry.
V praxi to často vypadá tak, že budete mít dvě zavazadla. Jedno menší, na fotoaparát a objektivy, a druhé větší, na to všechno ostatní. První zavazadlo si následně pečlivě hlídáte, po celou dobu Vaší cesty, zatímco to druhé zas tak moc neřešíte, neboť s jeho případnou ztrátou jste předem smíření.
Cestování s fototechnikou v různých dopravních prostředcích
Cestovat samozřejmě můžete všemi běžnými typy dopravních prostředků, ovšem s tím, že z hlediska ochrany a hlídání techniky jsou některé dopravní prostředky výhodnější než jiné. Probereme si je jednotlivě.
Fototechnika v letadle
Letadlo je nejlepší volba pro cestování na velké vzdálenosti a mnohdy vlastně i na ty kratší.
Z hlediska rizika krádeží je na tom letecká přeprava lépe než ostatní způsoby hromadné přepravy. Jakmile totiž projdete bezpečnostní kontrolou, ocitnete se v prostoru, kam se už nedostane úplně každý, a tedy riziko náhodné krádeže tam výrazně klesá. Neklesá však úplně na nulu a tedy i zde je na místě zdravá obezřetnost.
Fototechniku je třeba sbalit si vždy do příručního zavazadla, tj. do toho, které umisťujete pod sedadlo před Vámi. Do příručního zavazadla se toho dá sbalit překvapivě hodně, problém může být jen s některými velkými teleobjektivy nebo tehdy, vezete-li opravdu velké množství techniky.
Jestliže nedokážete veškerou fototechniku sbalit do příručního zavazadla, můžete některé méně choulostivé věci umístit též do zavazadla kabinového, tj. do toho, které se umisťuje do přihrádky nad hlavou. Berte však v potaz, že u kabinového zavazadla nikdy nemáte 100% jistotu, že doopravdy poletí v kabině. Může se stát, že kabinových zavazadel bude příliš mnoho a některá proto poputují do zavazadlového prostoru – se všemi riziky, která jsou s tím spojená (hrubé zacházení, ztráta v dopravě, atd.).
Kabinová zavazadla také někdy mohou z přihrádky nad hlavou vypadnout. Nestává se to často, ale stává se to. Nemusí přitom hned jít o nějakou šílenou turbulenci, stačí neopatrný spolucestující, který bude s Vaším kufrem nešikovně manipulovat.
V žádném případě fototechniku nepřepravujte v odbaveném zavazadle. Odbavená zavazadla nejsou určená pro přepravu cenných nebo choulostivých věcí. Ostatně aerolinky toto i zcela jasně uvádějí v přepravních podmínkách.
Celkově se dá říct, že cestování letadlem s drahou fototechnikou bývá vcelku bezproblémové, pakliže se Vám podaří techniku sbalit do příručního zavazadla.
Relativně nejméně příjemnou částí celého procesu bývá průchod bezpečnostní kontrolou. Při tom totiž většinou budete muset techniku vybalit, umístit ji volně na tác a pak ji zase složit zpět do brašny. Počítejte také s tím, že profesionální výbava může častěji než běžné věci vzbudit zájem letištního personálu a proto může být podrobněji prohlížena nebo např. testována na výbušniny (stěry). To je normální.
Přečetli jste 28% celého článku. Zbylých 72% textu vyžaduje přístup do Premium.