Jak se dobrat (rozumně) přesného zobrazení
Pokud totiž fotky zpracováváte na monitoru, který zobrazuje nesprávně, upravujete je vlastně jen pro tento jeden konkrétní monitor. Z pohledu zbytku světa však některé z úprav, které provádíte, mohou být zbytečné nebo dokonce vysloveně kontraproduktivní.
Aby Vaše fotky vypadaly dobře nejenom na Vašem displeji ale i všude jinde, je potřeba, aby Váš monitor zobrazoval obraz správně. To je ale v reálné praxi poměrně obtížné zajistit, zvlášť pokud s tím nemáte předchozí zkušenosti.
U běžné kancelářské techniky se totiž barevná přesnost řeší jen poměrně hodně nahrubo, protože většině lidí to prostě stačí. Fotograf by se však s běžnou, kancelářskou úrovní barevné přesnosti spokojit neměl. Tedy ne pokud to se svými fotkami myslí vážně.
Co typický fotograf doopravdy potřebuje?
Většina začátečníků má poměrně dost zkreslené představy o tom, co by takový dobrý monitor „na fotky“ měl vlastně umět. Přitom je to docela jednoduché:
Monitor „na fotky“ musí umět především co nejpřesněji zobrazovat barevný prostor sRGB.
To je základ. Cokoliv navíc je plus, ale není to nezbytné. Přesné zobrazení sRGB je to hlavní, na čem doopravdy záleží pro většinu reálných scénářů.
Co je barevný prostor sRGB?
sRGB je základní barevný standard IT světa. Používá se všude – na počítačích, na internetu, na sociálních sítích. Dokonce i běžné fotolaby poskytující služby široké veřejnosti dnes typicky očekávají zdrojové soubory v sRGB, jednoduše proto, že tento standard je nejrozšířenější.
Širší barevné prostory
Kromě sRGB existují i jiné barevné standardy, např. AdobeRGB, DCI-P3 a mnoho dalších. Ty bývají širší, tzn. umějí vyjádřit sytější barvy (např. křiklavější červenou). Běžné, kancelářské monitory ovšem tyto širší barevné prostory neumějí správně zobrazit. V lepším případě je zobrazí převedené do sRGB nebo do svého nativního gamutu (pokud správně zafunguje správa barev), v tom horším je zobrazí úplně nepoužitelným způsobem.
K čemu jsou tedy tyto širší barevné prostory dobré?
Širší barevné prostory dávají smysl tehdy, počítá-li se s nimi od začátku do konce celého produkčního workflow. Příklad: fotograf pořídí foto do RAWu, následně jej upraví na monitoru s širokým gamutem a nakonec takto upravené fotky vytiskne na profesionální fototiskárně, která má taktéž široký gamut. V takovém případě širší barevný prostor skutečně smysl dává. Pro zobrazování fotek na běžných počítačích, mobilech, pro publikování online a i pro běžný tisk ve fotolabu je však hlavním zájmovým barevným prostorem sRGB.
Jak přesného zobrazení dle sRGB standardu v praxi docílit?
Je potřeba:
- používat vhodný monitor,
- mít tento monitor dobře nastavený a
- mít na počítači správně nastavené zobrazení a správu barev.
Musí přitom být splněny všechny tři tyto podmínky.
Výběr monitoru
Pro výběr vhodného monitoru jsou zásadní zejména tyto jeho vlastnosti / parametry:
Technologie zobrazovacího panelu
Pro práci s fotkami preferujte panely typu IPS. Nabízejí nejlepší kombinaci vlastností. Mají výborné pozorovací úhly, vysokou barevnou přesnost, dlouhou životnost a většinou i dobrou barevnou stálost. Mezi jejich nevýhody patří horší kontrastní poměr, neboť obvykle neumějí zobrazit dokonale hlubokou černou. Trpí také na efekt zvaný IPS glow.
Panely typu TN jednoznačně nebrat, pro seriózní práci s obrazem se nehodí, mj. kvůli velmi špatným pozorovacím úhlům.
Panely typu VA/MVA jsou lepší než TN, stále však nedosahují kvalit IPS panelů.
Panely typu OLED poskytují vysokou barevnou přesnost, skvělé pozorovací úhly a mají dokonce lepší kontrastní poměr než IPS, protože umějí zobrazit hlubší černou. Nejsou totiž podsvícené tak jako IPS panely, místo toho se u nich rozsvěcují / zhasínají jednotlivé (sub)pixely.
OLED displeje však mívají horší dlouhodobou stabilitu zobrazení. Obsahují totiž organické složky, které po čase degradují. Jejich jednotlivé pixely navíc stárnou různou rychlostí. OLED displejům proto nedělá dobře statický obraz, typicky např. nástrojové lišty foto programů. Ty mají tendenci po delší době se do obrazovky „vypalovat“ (tzv. „OLED burn-in“ efekt).
Modernější varianty OLED technologie (např. QD-OLED) problém se stabilitou zobrazení řeší, alespoň částečně. Lze se proto setkat s grafickými monitory, které používají právě tuto technologii panelu. Převažující technologií v profi foto segmentu je však i dnes stále IPS, neboť dlouhodobá stabilita zobrazení se cení víc než dokonalá černá.
Pokrytí barevného prostoru sRGB
Ideální je 100% pokrytí barevného prostoru sRGB, za přijatelné lze ovšem považovat i o něco nižší hodnoty, např. 98% nebo 95%. Displeje s výrazně sníženým pokrytím (např. 75%) jednoznačně nebrat, pro práci s fotkami se nehodí.
Je třeba upozornit, že „100% pokrytí sRGB“ neznamená, že monitor zobrazuje sRGB standard správně. Znamená to pouze, že je toho technicky schopen, protože umí zobrazovat barvy v potřebné sytosti. Ve skutečnosti ale může být barevně nebo tonálně úplně mimo. Proto je nutné monitor také seřídit a zavést pro něj do systému správný ICC profil (o tom později).
Barevná hloubka
Barevná hloubka se u zobrazovacích panelů tradičně vyjadřuje počtem bitů na barevný kanál. Pro monitor „na fotky“ je potřeba hledat alespoň 8-bitový panel, ideálně 10-bitový. 6-bitové panely nebrat. Panely, které dosahují udávané bitové hloubky nativně, bez použití pomocné technologie FRC, jsou lepší než panely, které si vypomáhají touto technologií.
Další vlastnosti
Při procházení nabídky monitorů narazíte i na další parametry. Některé z nich jsou pro fotografa relevantní, jiné až tolik ne:
- Úhlopříčka – větší úhlopříčka poskytuje větší pracovní plochu.
- Rozlišení – vyšší rozlišení znamená jemnější, detailnější obraz.
Pozn.: Úhlopříčka a rozlišení by si měly alespoň trochu navzájem odpovídat. Full HD rozlišení se hodí spíše pro menší displeje, do řekněme 24“. Pro větší displeje to chce QHD nebo 4K rozlišení.
- Lesklý vs. matný displej – pro úpravy fotek je vhodnější matný displej, není to ale absolutní nutnost.
- Maximální jas – pro běžné SDR workflow málo relevantní, displeje se typicky kalibrují na mnohem nižší hodnotu, než jaký bývá jejich maximální jas. Má význam pro HDR workflow.
- Obnovovací frekvence – pro fotografa irelevantní.
- Doba odezvy – pro fotografa irelevantní, má význam spíše pro video a gaming.
Tyto ostatní parametry už ale ve skutečnosti nejsou až tak klíčové. To hlavní je skutečně: technologie panelu, pokrytí sRGB barevného prostoru a barevná hloubka vyjádřená počtem bitů.
Nastavení a seřízení monitoru
Seřízení monitoru se provádí buďto přímo na monitoru, v jeho OSD menu, nebo – u hardwarově kalibrovatelných monitorů – za pomoci speciálního softwaru v rámci procesu kalibrace.
Zejm. u levných monitorů je ovšem potřeba počítat s tím, že některá nastavení v OSD menu mohou být simulovaná jen výpočetně a tím pádem mohou být spíše kontraproduktivní.
Tak např. nastavení kontrastu bývá často nejlepší nechat na výchozí hodnotě a případné vady v gama křivce řešit až za pomoci profilu na úrovni operačního systému. Jinak totiž může docházet k dvojímu přepočtu jasů v nízké bitové hloubce, což může zhoršovat banding.
Proto se často doporučuje před tvorbou ICC profilu vyresetovat monitor do továrního nastavení, zvolit „standardní“ zobrazovací režim a povypínat všechny „eko“ funkce.
Stojí za zmínku, že nastavení jasu (brightness) je obvykle bezpečné přes OSD měnit. Tím se totiž mění intenzita podsvícení, tedy jedná se o skutečné, hardwarové nastavení (i u levných displejů).
U levných displejů je tedy účelem práce s OSD menu spíše jen:
- nastavit vhodný jas a
- zajistit, aby ostatní nastavení byla co nejvíce neutrální, tzn. aby nezpůsobovala nechtěnou degradaci obrazu (např. banding, ztráta detailu ve světlech / stínech).
Oproti tomu u lepších monitorů může dávat smysl pracovat s nastaveními v menu monitoru ve větší míře, tak např. pokusit se vyladit barevné kanály ještě před vytvářením profilu.
U grafických monitorů s podporou hardwarové kalibrace nemá smysl v OSD menu příliš laborovat, protože kalibrační program má možnost ladit tato nastavení napřímo.
Správné nastavení zobrazení a správy barev
Aby monitor zobrazoval obraz skutečně správně, je třeba mít pro něj v operačním systému zavedený správný ICC profil.
Lze použít v zásadě tři typy profilů:
- generický profil (např. univerzální sRGB profil dostupný ve Windows),
- profil od výrobce monitoru určený pro konkrétní typ monitoru (je-li k dispozici) nebo
- profil vytvořený přímo na míru pro konkrétní kus zařízení.
Jediné doopravdy dobré řešení představuje poslední z uvedených možností.
Pozor na úsporné a „chytré“ funkce
Dále je potřeba povypínat všechny funkce operačního systému a grafického ovladače, které by mohly nežádoucím způsobem zasahovat do zobrazení. Jedná se zejm. o všelijaké úsporné a „chytré“ funkce jako jsou např.:
- Automatická úroveň jasu podle množství okolního světla.
- Adaptivní jas podle obsahu scény (pozor: fakt hrozná funkce!).
- Adaptivní kontrast (ditto).
- Různé „filmové“ a „herní“ režimy které obraz „vylepšují“.
Největší potíže dělají tyto funkce na přenosných zařízeních - mobilech, tabletech a noteboocích. U těchto zařízení totiž výrobce často upřednostňuje výdrž baterie před přesným zobrazením.
V některých případech přitom může být až překvapivě obtížné všechny tyto funkce zakázat. Může to vyžadovat i např. přeinstalaci grafického ovladače; ten předinstalovaný z výroby totiž může mít příslušné volby skryté.
Konkrétní řešení – od nejjednoduššího a nejlevnějšího až po profi úroveň
Máme stanovený cíl, kterého chceme dosáhnout (přesné sRGB zobrazení) a máme základní povědomí o tom, o čem to vlastně celé je. Nyní se pojďme zabývat již konkrétními způsoby řešení. Vezmeme to od těch úplně nejlevnějších a budeme postupně upgradovat, až se dobereme profi, high-end řešení.
Level 1 – Absolutní bazál
Za naprosté minimum, pod které byste u displeje „na fotky“ dle mého nikdy neměli jít, považuji:
- Panel typu IPS (nebo OLED, s vědomím jeho slabin)
- 95%+ pokrytí barevného prostoru sRGB
- 8-bitový panel
- Full HD rozlišení
- Úhlopříčka 21-24“
- Vypnout adaptivní jas a kontrast (týká se hlavně mobilních zařízení)
- + jednorázové seřízení / vytvoření profilu monitoru za pomoci zapůjčeného kolorimetru nebo s využitím služby třetí strany
Monitor s výše uvedenými parametry pořídíte od cca 3000,- Kč. Tedy nic až tak šíleného. Získáte tak displej, který je technicky schopen zobrazovat barevný standard sRGB rozumně přesně, byť s určitými kompromisy (viz dále).
Přečetli jste 39% celého článku. Zbylých 61% textu vyžaduje přístup do Premium.