Jak se vyznat v nabídce systémových fotoaparátů

Zdá se Vám nabídka fotoaparátů s vyměnitelnými objektivy komplikovaná a špatně přehledná? Není Vám jasné, proč existuje tolik různých modelů i v rámci jedné a téže značky? Pak čtěte dál.

Když se začínající fotograf prvně snaží zorientovat v nabídce fotoaparátů s vyměnitelnými objektivy, bývá z toho docela zmatený. Naráží na mnoho fotografických přístrojů, s různými typovými označeními a s odlišnými parametry. Přitom nechápe, proč se ceny tak moc různí, když všechny ty fotoaparáty vypadají na první (a někdy i druhý) pohled dost podobně. Když se k tomu přidá skutečnost, že různé značky používají odlišné styly číslování svých modelů a mnohdy i jiné názvosloví pro dílčí technologie, celé se mu to jeví jako jeden velký chaos.

Kdo se však v oboru pohybuje trochu déle, začne si všímat jistých vzorců. Vypozoruje, že line-upy jednotlivých výrobců nejsou nahodilé, ale řídí se určitými zákonitostmi. Tyto zákonitosti jsou přitom dost univerzálně platné, a to jak napříč značkami, tak v průběhu času. Vyjde tak najevo, že ta nabídka je u všech výrobců vlastně principálně podobná, i když samozřejmě ne úplně identická, neboť existuje celá řada výjimek.

Jakmile si člověk toto uvědomí, celý ten trh se systémovými fotoaparáty najednou začne dávat mnohem větší smysl a výběr konkrétního modelu fotoaparátu se tak zásadně zjednoduší.

Pozn.: Tento text předpokládá znalost základních pojmů jako např. "fotografický systém (bajonet)", "formát (velikost senzoru)", atp. Jestliže Vám tyto pojmy nejsou známé, doporučuji začít zde.

Modely a modelové řady

Pro všechny výrobce platí, že v zásadě všechny jimi nabízené modely fotoaparátů se dají rozdělit do tzv. modelových řad. Příslušnost k jednotlivým řadám bývá většinou dobře rozpoznatelná z názvu resp. typového označení přístroje, i když přesná nomenklatura se různí.

Příklady modelových řad různých značek (DSLR i mirrorless, různé cenové hladiny):

  • Canon EOS 5D – Canon EOS 5D Mk II – Canon EOS 5D Mk III – Canon EOS 5D Mk IV
  • Sony a7R – Sony a7R II – Sony a7R III – Sony a7R IV – Sony a7R V
  • Nikon Z6 – Nikon Z6 II – Nikon Z6 III
  • Fujifilm X-T1 – Fujifilm X-T2 – Fujifilm X-T3 – Fujifilm X-T4 – Fujifilm X-T5
  • Panasonic GH4 – Panasonic GH5 – Panasonic GH5 II – Panasonic GH6 – Panasonic GH7

V zásadě přitom platí, že:

  • Fotoaparáty v rámci jedné modelové řady lze chápat jako různé generace téhož výrobku.
  • Všechny fotoaparáty v rámci jedné modelové řady mají stejné určení a jsou si po funkční stránce velmi podobné. Rozdíly mezi jednotlivými generacemi mívají většinou charakter jen pozvolné evoluce, jen málokdy dochází k vyloženě skokovým upgradům.
  • Naopak rozdíly mezi jednotlivými modelovými řadami téhož výrobce bývají značné.

Každá modelová řada je přitom zaměřená na určitou konkrétní cílovou skupinu fotografů a zároveň mívá v kontextu nabídky daného výrobce jasně definovanou roli.

Nejběžnější modelové řady

Pro „velkou trojku“ (Canon, Nikon, Sony) zhruba platí, že jejich nabídka se dá rozdělit do následujících modelových řad:

  • Vlajková loď (nejvyšší model).
  • High-end univerzál
  • High-res specialista
  • Videocentrický model
  • Každodenní dříč / střední třída
  • Entry-level model
  • Lifestylové modely

Toto platí pro jejich hlavní formát, což je fullframe. Kromě toho mají vždy ještě i menší formát (APS-C), ve kterém ale typicky mívají modelových řad méně. Často je to proto, že značka menší formát nechce plně rozvíjet, ale vnímá ho spíše jako „super entry level“ systém, kterým se snaží začátečníka vtáhnout do „svého světa“ a později jej převést na svůj hlavní systém.

Menší výrobci obvykle nepokrývají všech sedm výše uváděných kategorií přístrojů, ale jen nějakou jejich podmnožinu, navíc často s určitými specifiky. Tak např. m4/3 systém je celý silně orientovaný na video, takže u něj nejde dost dobře mluvit o „videocentrickém modelu“, protože videocentrické jsou všechny. Naopak Pentax třeba video vůbec neřeší a nepokrývá. A taková Leica, ta zase nemá nic, co by se dalo doopravdy považovat za „entry-level“ model.

Jelikož však „velká trojka“ ovládá celkově asi 85% trhu mirrorless fotoaparátů, zaměřím se dále zejména právě na nabídku těchto výrobců. Uživatelé méně rozšířených systémů prominou.

Tedy, co charakterizuje jednotlivé výše jmenované modelové řady?

Vlajková loď

Vlajková loď vždy představuje to nejlepší, co daný výrobce nabízí. Používá vždy nejnovější a nejpokročilejší technologie, navíc v „plné palbě“, a slouží proto zároveň též jako etalon, vůči kterému se porovnávají všechny ostatní modely výrobce.

Jedná se o fotoaparáty konstruované pro vysoce intenzivní využívání. Hlavní myšlenka této modelové řady by se dala shrnout větou: „Nejvyšší spolehlivost a konzistence výkonu i v nejnáročnějších podmínkách“.

Fotoaparáty tohoto typu bývají velké a těžké. Zpravidla mívají napevno zabudovaný grip, který nejde sejmout, zdvojené ovládání a největší množství ovládacích prvků. Často používají jinou (větší) baterii než všechny ostatní modely. Mívají velmi robustní tělo, často celokovové, a pyšní se nejvyšší úrovní odolnosti vůči mechanickým rázům a vnějším vlivům.

Vlajkové lodě mívají typicky nejvýkonnější autofokus a nejrychlejší sekvenční snímání, což je v kombinaci s vysoce odolným tělem předurčuje zejm. pro focení sportu a wildlife, i když samozřejmě bez problémů zvládnou i jakýkoliv jiný úkol.

Přestože se jedná o nejvyšší model v nabídce, neznamená to nutně, že jsou vždy nejlepší úplně ve všech parametrech. Tak např. mnoho vlajkových lodí má ve skutečnosti o něco menší rozlišení než fotoaparáty z některých nižších modelových řad.

Celkově se jedná o špičkové přístroje schopné zhostit se jakéhokoliv úkolu, pro většinu lidí (včetně profesionálů!) však ve skutečnosti představují naprostý „overkill“ a to zejm. z důvodů jejich velikosti a hmotnosti; a samozřejmě též ceny.

Určení: vysoce intenzivní fotografická práce, práce v nejnáročnějších podmínkách.

High-end univerzál

Jedná se o model, který nabízí skoro vše, co flagship model, ale v menším balení. Není tak robustně stavěný a nepočítá se u něj s tak intenzivním využíváním, stále se ale jedná o high-end přístroj schopný zhostit se prakticky jakéhokoliv úkolu.

Lze jej vnímat jako řešení, u kterého bylo záměrem výrobce vmáčknout všechno to, co umějí „high-res specialista“, „videocentrický model“ a „každodenní dříč“ (viz dále) do jediného přístroje nebo se tomu alespoň co nejvíce přiblížit.

Grip bývá v tomto případě dostupný jen jako volitelné příslušenství, tzn. není napevno zabudovaný a kupuje se zvlášť. Akumulátor bývá stejný jako u nižších modelů (a tedy jiný než u vlajkové lodi).

Oproti vlajkové lodi chybějí některé funkce, obvykle ale takové, které přímo nesouvisejí s pořízením fotky, ale spíš s jejím dalším zpracováním a publikováním (např. upload přes různé protokoly).

U super-náročného videa může mít tento model větší sklon k přehřívání než vlajková loď, neboť jeho fyzicky menší tělo nemívá tak dobře vyřešené chlazení při dlouhodobém zatížení.

Přestože je patrné výrazné zmenšení a odlehčení (ve srovnání s vlajkovou lodí), stále se jedná o poměrně velký fotoaparát.

Určení: vlajková loď mínus ultimátní odolnost a spolehlivost, nejlepší volba pro většinu profesionálů.

High-res specialista (model s vysokým rozlišením)

Fotoaparát spadající do této modelové řady vyniká zejm. svým vysokým rozlišením. Je vhodný pro produktové fotografy, krajináře a obecně pro všechny, kdo chtějí svůj námět pokrýt tak hustou mřížkou pixelů, jak je to jen technologicky možné.

Tento model už nebývá tak univerzální jako předchozí zmiňovaný. To však rozhodně neznamená, že by nebyl dobře použitelný i pro jiné účely, než co je jeho primární zaměření. Tzn. dá se samozřejmě použít i např. k focení sportu nebo třeba k natáčení videa a bude i v těchto oblastech stále dosti schopný, ne však tak schopný jako vlajková loď, high-end univerzál nebo jako model určený přímo pro daný účel.

Cílem výrobce totiž zpravidla není uměle omezovat schopnosti přístroje v oblastech mimo jeho primární určení. Pokud však v některé oblasti dojde ke konfliktu zájmů mezi foto vs. video, tento model upřednostní foto stránku věci.

Co se týče velikosti, bývá o něco menší než high-end univerzál, ale ne o mnoho. Stále se jedná o střední až mírně větší fotoaparát. Sekvenční snímání může být o něco pomalejší kvůli vysokému rozlišení, není to však pravidlem. Autofokus nemusí mít tak dobrý výkon jako u vyšších modelů, zvláště co se týče jeho schopnosti sledovat pohyblivé cíle.

Určení: žánry s vysokými nároky na jemnost obrazu, celkově vyšší střední třída.

Videocentrický model

U tohoto modelu se počítá s tím, že se bude ve větší míře používat pro natáčení videa. Senzor proto mívá spíše nižší rozlišení a elektroniku uzpůsobenou primárně pro video; fotoaparát nabízí lepší konektivitu (více audio/video konektorů), lepší video kodeky, vyšší datové toky.

To neznamená, že by tento fotoaparát nebyl schopný i v oblasti foto, pokud však dojde ke konfliktu zájmů mezi foto vs. video stránkou věci, video dostává přednost. Velikost bývá střední až větší, provedení obvykle spíše průměrně robustní.

Stále se ale jedná o přístroj, který na první pohled vypadá jako fotoaparát, nikoliv jako kamera. Dedikované kamery (ty, které mají tvar „kostky“ a ne foťáku) představují úplně samostatnou kategorii přístrojů, kterou zde nebudeme řešit.

Určení: foto i video, s důrazem na video.

Každodenní dříč

Jedná se o fotoaparát střední třídy, který nabízí přesně to, co většina lidí (včetně profesionálů) doopravdy potřebuje při každodenní práci, bez jakýchkoliv specialit či výstřelků. Solidní přístroj schopný produkovat kvalitní výsledky, bez ambicí zvládat vyslovené extrémy a beze snah dělat na kohokoliv dojem.

Rozlišení bývá nižší než u high-res a high-end modelů, často je stejné jako u videocentrického modelu. Častý je výborný výkon při nízké hladině světla. Střední velikost a hmotnost.

Tento model nemívá žádná zásadní omezení (na rozdíl od entry-level modelu) a bývá vysoce univerzální, v ničem ale vysloveně nevyniká. Je to takový hrdina všedního dne.

Určení: spolehlivý a schopný přístroj vhodný pro každodenní práci, bez frajeření.

Entry-level model

Základní model, který funguje jako vstupní dveře do daného systému (formátu). Mívá velice dobrou obrazovou kvalitu, dělá však určité kompromisy v jiných oblastech. Ty mohou být v některých případech i uměle vytvořené (např. softwarově).

Při „běžném“ focení tyto přístroje fungují znamenitě a podávají skvělé výsledky. Omezení mohou být patrná spíše v mezních situacích nebo při náročnějším využívání. Tak např. autofokus může fungovat výborně za běžných světelných podmínek, avšak už poněkud méně spolehlivě v podmínkách výrazného nedostatku světla.

Video bývá přítomno, v dobré kvalitě, nabídka nastavení a kodeků však bývá omezenější a některé video režimy mohou obraz ořezávat. Velikostně se jedná o střední až středně menší přístroje.

Fotoaparáty z této kategorie jsou skvělou volbou do začátku. Nabízejí totiž často až neuvěřitelně příznivý poměr výkon / cena. Zvlášť to platí pro entry-level model o jednu či dvě generace starší, který se doprodává. Nevýhodou je to, že z entry-level modelu může fotograf poměrně rychle „vyrůst“.

Určení: cenově dostupný vstup do systému.

Lifestylové modely

U těchto přístrojů nejde čistě jen o co nejlepší obrazový výkon a optimální ergonomii, ale částečně i o design, styl a „zážitek z focení“. Jedná se o přístroje vhodné pro ty, kdo nevnímají fotografii čistě utilitárně, ale spíše jako součást svojí identity – a chtějí to světu ukazovat.

Celkem častý bývá retro vzhled a ovládání, interně se ale jedná o zcela moderní přístroje. Většinou jsou určené zkušenějším fotografům. Často hrají na nostalgickou linku. Někdy jsou v nabídce v různých barevných variantách.

Výkonnostně se jedná většinou o fotoaparáty střední třídy podobné „každodennímu dříči“, avšak určené jinému publiku. Velikost střední až středně menší.

Určení: přístroje pro ty, kteří mají fotoaparát jako součást svého stylu nebo pro příznivce retro vzhledu či ovládání.

Hraniční případy a výjimky

Výše popsané členění na základních sedm modelových řad funguje poměrně dobře, nelze ho však brát za absolutně platné. Ne každý výrobce má pokryté všechny uváděné řady, zároveň čas od času se objeví model, který do žádné z těchto škatulek tak úplně nezapadá nebo který stojí na pomezí dvou různých kategorií.

Modelové řady taktéž nejsou úplně neměnné. Mohou se v určitém okamžiku rozdvojit nebo naopak sloučit, apod., v závislosti na aktuálních trendech, vývoji v oboru, obchodní strategii značky. Přesto je však výše uvedené členění účelné, neboť pomáhá alespoň se základním porozuměním trhu.

Tak např. Nikon Z6 (II, III) v současnosti funguje zároveň jako „každodenní dříč“ i „videocentrický model“. Nikon zkrátka tyto dvě kategorie sloučil do jedné. Může se ale klidně stát, že časem uvede novou řadu Z3 jako nový entry-level a modelová řada Z5 (stávající entry-level řada) převezme roli onoho „dříče“, tedy modelu střední třídy.

Pozn.: Proč ne Z4? Protože asiaté nemají čtyřku moc rádi – bývá považována za nešťastné číslo.

Toto je samozřejmě jen pouhá spekulace. Uvádím to zde nikoliv jako nějakou moji předpověď, ale jako ilustraci toho, jak se může role jednotlivých modelových řad v průběhu času měnit.

Jak porozumět nabídce konkrétního výrobce

Při studiu toho, co se aktuálně nachází na trhu, je potřeba klást si otázky jako:

  • Do jakého systému patří tento přístroj?
  • K jaké modelové řadě má nejblíže?
  • Čím je daná modelová řada charakteristická?
  • Čím se liší tento přístroj od předchozího modelu dané řady?
  • Čím se liší od porovnatelných modelů konkurence?

Takto rychle proniknete do toho, co kdo nabízí, v čem se jednotlivé modely liší, které modely od různých výrobců cílí na podobné cílové skupiny, atd. Celá věc pak začne dávat mnohem větší smysl. Výběr konkrétního fotoaparátu už Vám pak nebude připadat jako tápání ve tmě, ale jako rozhodnutí, u kterého přesně víte, co děláte a proč to děláte.

Užitečný článek? Dejte o něm vědět ostatním! Máte připomínky? Napište mi email na info@onlinefotoskola.cz .

Začínáte s fotografováním? Hledáte ucelený kurz, který Vás rychle a názorně naučí to nejdůležitější, co je třeba pro tvorbu technicky, obsahově i esteticky zdařilých fotografií? Přesně tohle nabízí Kurz základů fotografování.

Kam dál?