Jak vybírat objektivy (video)
Nemůžete sledovat video nebo chcete vyhledávat v tom, co bylo řečeno? Využijte následující přepis:
Přepis mluveného slova videa
Úvod [0:00]
Dnešní video volně navazuje na video předchozí, ve kterém jsme se zabývali výběrem fotoaparátu. Jestliže jste toto předchozí video neviděli, pak doporučuji začít právě u něj (viz zde).
Z minula už víme, jak postupovat při výběru samotného fotoaparátu. Jak jsme si minule řekli, většina lidí, kteří to s fotografováním myslí vážně, volí tzv. systémový fotoaparát, tedy fotoaparát s vyměnitelnými objektivy – tzn. zrcadlovku nebo bezzrcadlovku.
K fotoaparátu si lidé zpravidla rovnou kupují i svůj první objektiv. Nejčastěji to bývá tzv. setový objektiv, tedy typicky nějaký střední zoom, tzn. objektiv s ekvivalentním ohniskovým rozsahem zhruba 24-70mm.
S tímto základním objektivem si lze v počátku velice dobře vystačit, neboť ten jeho ohniskový rozsah je velice univerzální a dobře vyhovuje pro takové to „běžné focení“. Po nějakém čase však většina lidí zatouží po tom rozšířit si své fotografické možnosti a proto začne zvažovat nákup objektivů dalších.
Když si ale člověk, který s nákupem objektivů nemá mnoho předchozích zkušeností, prvně otevře třeba Heuréku nebo stránky nějakého velkého prodejce fototechniky, tak ten jeho prvotní dojem bývá zpravidla takový, že je tou nabídkou naprosto zahlcen a zmaten.
Na trhu se totiž nachází doslova tisíce různých objektivů, od různých výrobců a určených pro různé fotografické systémy. Jednotlivé objektivy bývají popsané rozličnými parametry a zkratkami, které zvlášť z počátku nedávají příliš velký smysl. Často se navíc zdá, že dva objektivy, které na první pohled vypadají velice podobně, stojí diametrálně odlišné částky, přitom není vůbec zřejmé, proč tomu tak je.
Za takové situace samozřejmě není rozumné cokoliv nakupovat. Je třeba se v té nabídce nejprve trochu zorientovat, lépe ji pochopit, a až poté má smysl uvažovat o nějakém konkrétním nákupu.
Cílem tohoto videa je pomoci těm z Vás, kteří se nacházejí právě v této situaci, s tou prvotní, základní orientací na trhu. Tzn. pomoci Vám trochu udělat pořádek v té na první pohled zdánlivě chaotické a nesourodé nabídce, tak abyste si objektivy mohli vybírat s jistotou a beze strachu, že koupíte úplný nesmysl.
Kompatibilita s tělem [2:44]
První a jednoznačně nejdůležitější hledisko při výběru je pochopitelně to, že je třeba pořizovat takové objektivy, které budou kompatibilní s Vaším fotoaparátem. Nejprve proto musíte zcela spolehlivě vědět, do jakého fotografického systému Váš fotoaparát spadá, tzn. jaký používá typ bajonetu, a jak velký má senzor.
Pakliže Váš fotoaparát používá např. bajonet typu Sony E, je potřeba vybírat jen z těch objektivů, které jsou pro tento systém určené, tzn. které jsou taktéž opatřené bajonetem Sony E.
V této souvislosti je důležité vědět dvě věci. Za prvé, objektivy pro systém Sony E nevyrábí jenom firma Sony, ale i další výrobci, např. Sigma, Tamron a další. A za druhé, ne všechny objektivy zn. Sony jsou nutně určené pro systém Sony E. Jeden a tentýž výrobce totiž může používat více různých bajonetů.
Tzn. základem je opravdu s jistotou vědět, jaký fotografický systém používáte a pro jaký fotografický systém je Vámi zvažovaný objektiv určený. A toto se musí shodovat. Zvažovat objektivy určené pro jiné systémy, než je ten Váš, obecně nemá moc smysl. Nebo, lépe řečeno, určitě by neměly být první volbou.
V některých případech je sice možné adaptovat objektivy i z jiných systémů, toto však prakticky vždy znamená dělat určité kompromisy. Znamená to při nejmenším používání rozličných redukcí či adaptérů a už toto samo o sobě bývá celkem otrava. Navíc ta adaptace mezi systémy není vždy zcela dokonalá a ty adaptované objektivy mnohdy nefungují tak dobře jako objektivy nativní. Tedy ano, v řadě případů sice lze používat i objektivy určené pro jiné systémy, ale je-li to jen trochu možné, hledejte objektivy určené přímo pro Váš systém.
Co se týče formátu, je možné používat objektivy určené buďto pro stejný anebo pro větší formát, než je formát senzoru Vašeho fotoaparátu. Tedy na APS-C fotoaparátu se dají používat APS-C i fullframové objektivy, na fullframe fotoaparátu ale už jenom objektivy fullframové.
Optimální je ovšem pořizovat objektivy určené přímo pro ten formát senzoru, jaký má Váš fotoaparát. Takové objektivy totiž většinou nabízejí nejlepší poměr výkon / cena. Objektivy určené pro větší formát sice fungují dobře, jsou ale zbytečně velké, těžké a drahé.
Tzn. např. pokud máte APS-C zrcadlovku s bajonetem Nikon F, chcete ideálně používat objektivy, které mají bajonet typu Nikon F a ideálně takové, které jsou přímo určené přímo pro APS-C formát. S těmi bude to focení nejpříjemnější. Můžete používat též fullframové Nikon F objektivy, ale budete za ně platit zbytečně moc peněz a budete nosit zbytečnou váhu navíc. Ale zase to má tu výhodu, že když si v budoucnu pořídíte fullframové tělo, budou s ním kompatibilní.
Ohniskový rozsah [5:44]
Druhým nejdůležitějším hlediskem při výběru objektivu je jeho ohnisková vzdálenost, resp. rozsah ohniskových vzdáleností. Ohnisková vzdálenost se uvádí v milimetrech a z čistě praktického pohledu ji lze chápat jako jinou formu vyjádření zorného úhlu objektivu – tedy toho, jak široký či naopak úzký záběr objektiv poskytuje.
Existují v zásadě dva typy objektivů: objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností a objektivy s ohniskovou vzdáleností proměnlivou.
Objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností neumějí zoomovat. To znamená, že mají jen jeden, pevně daný zorný úhel, který se nedá nijak měnit. Ohnisková vzdálenost těchto objektivů je tedy stále stejná a vyjadřuje se proto jen jediným číslem, např. 50mm.
Objektivy s proměnlivou ohniskovou vzdáleností umí zoomovat, tzn. umí měnit svou ohniskovou vzdálenost, a to vždy v určitém, pevně daném rozsahu. U těchto objektivů proto neuvádíme jednu ohniskovou vzdálenost, ale rozsah ohniskových vzdáleností, za pomoci dvou čísel. První číslo představuje nejkratší a druhé nejdelší nastavitelnou ohniskovou vzdálenost. Tak např. objektiv s ohniskovým rozsahem 24-70mm je zoomový objektiv, jehož ohniskovou vzdálenost můžeme nastavit na 24mm, 70mm nebo na jakoukoliv hodnotu mezitím.
Zoomové objektivy jsou velmi flexibilní, dokáží nahradit hned několik objektivů s pevným ohniskem. Tak např. dříve zmiňovaný objektiv s rozsahem 24-70mm nahradí pevné objektivy 24mm, 35mm, 50mm a 70mm. Objektivy s pevným ohniskem ale taktéž mají své výhody. Bývají zpravidla opticky o něco lepší a mnohdy také dosahují lepší světelnosti nežli funkčně porovnatelný zoomový objektiv.
V praxi se uplatňují oba typy objektivů s tím, že někteří fotografové preferují pevná skla s jejich nekompromisní optickou kvalitou, jiní dávají přednost univerzálnějším zoomovým objektivům.
Ohnisková vzdálenost, případně rozsah ohnisek, je zásadní zejm. z toho důvodu, že určuje, pro jaké žánry a pro jaké typy fotek se daný objektiv hodí. Tak např. pro fotografování divokých zvířat je praktickou nutností velký teleobjektiv s dlouhým ohniskem (např. 300mm, 400mm, 500mm, atp.). Oproti tomu pro focení interiérů, např. pro realitní účely, nejvíce využijeme širokoúhlý objektiv, např. s rozsahem 14-24mm. Pro portréty se zase hodí nejvíce krátké teleobjektivy, např. objektiv s pevným ohniskem 85mm. Toto jsou typická, nejvyužívanější ohniska pro tyto žánry.
Zároveň ale platí, že téměř ve všech žánrech se dají v omezené míře využít i jiné než tyto „typické“ ohniskové rozsahy. Méně obvyklá ohniska totiž nabídnou nové možnosti, nové perspektivy a nové způsoby, jak věci na fotkách zachytit.
Téměř pro každého fotografa je proto přínosem, když získá přístup k novým ohniskovým rozsahům. Pokrytí nových ohnisek proto bývá jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé zvažují pořízení nového objektivu.
Jaký ohniskový rozsah má smysl snažit se pokrýt? To samozřejmě záleží na tom, co fotíte a jaký vzhled preferujete. Skoro pro každého je ale smysluplné mít k dispozici alespoň následující tři objektivy: střední zoom (24-70mm), krátký telezoom (70-200mm) a širokáč (14-24mm). Tyto tři objektivy představují solidní základ jakékoliv výbavy. Jsou natolik využívané a natolik oblíbené, že se pro ně v anglicky mluvícím prostředí zažil termín „holy trinity“ neboli „svatá trojice“.
Pakliže tedy vlastníte fotoaparát a k němu objektiv typu středního zoomu (např. 24-70mm) a zvažujete-li nákup druhého objektivu, dává smysl zvažovat zejm. pořízení teleobjektivu (např. 70-200mm) anebo širokáče (např. 14-24mm). Ideální je pořídit časem obojí.
Světelnost [9:55]
Pod pojmem „světelnost“ chápeme nejnižší clonové číslo, jaké je objektiv schopný nastavit. Světelnost objektivu se vyjadřuje v podobě „f/číslo“, např. f/4. Platí přitom, že čím nižší je číslo „za f“, tím lepší má objektiv světelnost. Tedy např. světelnost f/2,8 je lepší nežli světelnost f/4.
U zoomových objektivů je někdy světelnost závislá na poloze zoomu. Tzn. objektiv může mít jinou světelnost na krátkém vs. na dlouhém konci. V takovém případě se světelnost objektivu uvádí rozsahem, kdy první číslo znamená světelnost na nejkratším ohnisku a druhé číslo světelnost na ohnisku nejdelším.
Pokud tedy narazíme např. na objektiv, který bude označený jako 50-250mm f/4,5-6,3, pak to znamená, že se jedná o zoomový objektiv s rozsahem ohnisek 50-250mm, přičemž na ohnisku 50mm má tento objektiv světelnost f/4,5, avšak na ohnisku 250mm má mnohem horší světelnost f/6,3.
Pakliže má zoomový objektiv světelnost stejnou v celém rozsahu zoomu, říkáme o něm, že má světelnost konstantní. Konstantní světelnost se uvádí vždy jen jediným číslem. Příkladem objektivu s konstantní světelností je objektiv 70-200mm f/2,8.
Objektivy, které nabízejí lepší světelnost, než co bývá na daném rozsahu ohnisek běžné, označujeme jako tzv. „světelné objektivy“. Světelné objektivy mají dvě hlavní výhody. Za prvé, jsou schopné fotit v lepší kvalitě za nízké hladiny světla a za druhé, lze s nimi docílit menší hloubky ostrosti a silnějšího efektu rozostření pozadí nežli s méně světelnými objektivy téhož ohniskového rozsahu.
Dobrá světelnost ale bohužel není zadarmo. V mnoha případech za ni platíme mnohem větší velikostí, váhou a cenou objektivu. Je to dané tím, že lepší světelnost si zpravidla žádá fyzicky větší optiku. A velké čočky jsou drahé. A také těžké.
Tak např. v případě objektivů patřících do oné „svaté trojice“, tak jak jsme o nich mluvili v předcházející části, tzn. v případě objektivů 14-24mm, 24-70mm a 70-200mm orientačně platí, že lepší, profi verze těchto objektivů, tj. verze se světelností f/2,8, bude stát a vážit zhruba dvojnásobek oproti méně světelné variantě f/4. Dvojnásobná hmotnost výbavy přitom není něco, nad čím bychom mohli jen tak mávnout rukou – je to reálná a dost zásadní praktická nevýhoda.
Jinými slovy, lepší světelnost je samozřejmě fajn a mnohdy se hodí, avšak tvrdit, že světelnější varianta objektivu je vždy „lepší“, by bylo zavádějící. Mnoho fotografů ve skutečnosti dává přednost lehčí výbavě postavené na méně světelných variantách objektivů.
Zkratky [12:46]
Fotografický systém, pro jaký je objektiv určený, ohniskový rozsah objektivu a jeho světelnost společně představují jakousi základní identitu objektivu. Tato trojice parametrů nám vlastně říká to hlavní, tedy pro jaký fotografický systém je daný objektiv určený a k jakému účelu se hodí.
Kromě těchto základních informací se pak v názvech objektivů setkáváme navíc ještě s celou řadou rozličných zkratek. Z těchto zkratek můžeme vyčíst některé doplňující informace, tak např. zda je objektiv vybavený stabilizací, zda je utěsněný proti vlivům prostředí, zda se jedná o makro objektiv schopný ostřit velmi nablízko, apod.
Některé z těchto zkratek jsou ale i jen čistě marketingové povahy, tak např. říkají, k jaké modelové řadě výrobce příslušný objektiv patří.
Je důležité vědět, že každý výrobce objektivů používá vlastní sadu zkratek a dokonce i vlastní názvy pro stejné věci. Tak např. stabilizace v objektivu se u Canonu značí IS (Image Stabilizer), u Nikonu VR (Vibration Reduction), u Tamronu VC (Vibration Compensation), u Sigmy OS (Optical Stabilizer). Tím vzniká tak trochu chaos.
Jedinečných zkratek ale ve skutečnosti neexistuje zas až tak moc. Každý výrobce jich používá cca 20-30 s tím, že na Internetu se dají najít seznamy zkratek používané jednotlivými výrobci. Pokud se tedy zajímáte např. jen o objektivy zn. Canon, není problém si význam příslušných zkratek dohledat.
Ještě jednodušší možnost je ale využít pomůcku, kterou jsem pro Vás vytvořil na stránkách Online fotoškoly a která se jmenuje "Překladač zkratek na objektivech". Do této pomůcky jednoduše vložíte celý název objektivu, vč. všech zkratek, a pomůcka Vám význam jednotlivých zkratek ozřejmí. Pomůcka podporuje objektivy a zkratky mnoha různých výrobců.
Na konstrukci záleží [14:41]
Důležitou vlastností objektivu je jeho optická a mechanická konstrukce. Ta určuje obrazovou kvalitu a užitné vlastnosti objektivu. Fotograf začátečník však jen stěží dokáže posoudit, jestli je lepší ta či ona konstrukce. Do začátku je ale dobré vědět při nejmenším to, že zkrátka existují různé konstrukce objektivů, s různými vlastnostmi a že dva objektivy, které čistě dle těch základních parametrů jako je ohniskový rozsah a světelnost vypadají velice podobně, mohou být v praxi úplně jiné.
Typickým případem jsou teleobjektivy 70-200mm vs. 70-300mm. Pokud by se člověk řídil čistě a jen parametry, mohl by nabýt mylného dojmu, že objektiv 70-300mm bude jistě lepší. Nabízí přece větší ohniskový rozsah! Zkušenější ale dobře vědí, že opak je pravdou. Objektivy 70-300mm používají typicky výsuvnou konstrukci a trpí zpravidla na měkkou kresbu, zejm. na dlouhém konci. Oproti tomu objektivy 70-200mm používají úplně jiný typ konstrukce, většinou s pevnou délkou a vnitřním ostřením i zoomováním, a opticky bývají neporovnatelně lepší. A proto také stojí mnohem víc peněz.
Jinými slovy, pamatujte, že parametry nikdy neříkají celý příběh a že když dva dle parametrů zdánlivě podobné objektivy stojí výrazně odlišné částky, pravděpodobně to má nějaké rozumné vysvětlení a opodstatnění.
Co ve specifikacích nevyčtete [16:10]
I když plně porozumíte všem důležitým parametrům objektivu a rozklíčujete všechny v názvu uváděné zkratky, stále ještě nemáte vyhráno. Spoustu věcí totiž ze specifikací objektivu nevyčtete anebo ne jednoduše. Tak např. jak kvalitně je objektiv vyroben, jak vypadá bokeh, tzn. rozostřené části snímku, jak se objektiv chová v protisvětle, jak přesně a spolehlivě ostří, jak je na tom opticky.
Tyto informace Vám nejlépe zprostředkují nezávislé recenze a nezávislé testování objektivů třetími stranami. Ideální je samozřejmě přečíst si recenzí více, z různých zdrojů. Jistě taktéž stojí za to prohlédnout si ukázkové obrázky pořízené zvažovaným objektivem, nejlépe v plném rozlišení. Chce to ale obrázky, které pořídili nezávislí recenzenti nebo běžní uživatelé objektivu z řad široké veřejnosti.
Problém recenzí a testů spočívá tom, že ne všechny recenze a testy jsou kvalitní a ne všechny jsou skutečně nezávislé. Někteří recenzenti mají přímé či nepřímé vazby na konkrétní výrobce anebo mají zájem na tom, aby se jimi recenzované produkty co nejvíce prodávaly.
Každý objektiv je kompromis [17:20]
Při výběru objektivů je dále důležité uvědomit si jednu věc a totiž, že každý objektiv představuje svého druhu kompromis – kompromis mezi obrazovou kvalitou, ohniskovým rozsahem, světelností, užitnými vlastnostmi, kvalitou konstrukce, velikostí, váhou a cenou. Dokonalý objektiv neexistuje. Vždy je to něco za něco.
Tak např. má-li objektiv nadstandardně velký ohniskový rozsah, např. 24-200 mm, patrně nebude obrazově kdovíjaký a bude trpět na výrazné zkreslení. Nabízí-li objektiv extrémně dlouhé ohnisko, např. 500mm a má-li současně být relativně lehký a ještě k tomu cenově dostupný, pak nemůže mít příliš dobrou světelnost. A tak dále. Nelze zkrátka mít vše.
Vždy proto zvažte dvě věci: pro jaký druh kompromisu se výrobce u daného modelu objektivu rozhodl a nakolik tento druh kompromisu vyhovuje Vašim potřebám. Jinými slovy, cílem není najít nekompromisní objektiv, protože nic takového neexistuje. Cílem je najít takový objektiv, který dělá kompromisy přesně v těch oblastech, kde to Vám osobně nejméně vadí.
Zvažte reálný přínos nového objektivu [18:30]
Každá investice do fototechniky by měla dávat smysl. Přínos nového objektivu by měl být naprosto jednoznačný a neoddiskutovatelný a měl by obhájit cenu objektivu. Vždy proto důkladně zvažte, co Vám pořízení nového objektivu reálně přinese. Buďte přitom realističtí.
Jestliže Vám nový objektiv otevře dveře do nových žánrů, které Vás zajímají, významně posune kvalitu Vašich prací či Vám přivede nové zákazníky, jeho koupě dává smysl. Přínosy přitom nemusejí být nutně jenom finanční. Pakliže Vás nový, lehčí objektiv ušetří častých bolestí zad, určitě to je taktéž reálný a smysluplný přínos.
Dejte ale pozor, abyste nepořizovali objektivy, u kterých nedokážete jejich reálný přínos jasně určit nebo u kterých Vám samotným ten přínos připadá sporný. Takové objektivy totiž dost možná nebudete příliš využívat.
Pokud zvažujete více různých objektivů různých typů, dejte přednost tomu objektivu, který pro Vás bude mít v danou chvíli největší přínos a nákup těch ostatních odložte na příště.
Zvažte alternativy [19:39]
Na závěr, když už jste skoro na 100% rozhodnutí, že daný objektiv chcete, udělejte ještě jednu věc. Projděte si ještě jednou nabídku dostupných objektivů a najděte všechny možné alternativy k Vašemu dosavadnímu výběru.
Alternativou může být buďto jiný objektiv od téhož výrobce, který má podobné využití, anebo parametrově podobný objektiv od výrobce jiného. Dejte jen pozor na to, aby byl objektiv plně kompatibilní s Vaším fotoaparátem.
Tyto alternativní objektivy si také prostudujte a porovnejte je s Vaším dosavadním favoritem. Možná nakonec dáte přednost některému z nich.
Objektivy třetích stran – ano či ne? [20:22]
Tohle je téma, kterému bych rád někdy v budoucnu věnoval celé samostatné video. Na tomto místě tedy jenom velice stručně:
Přední alternativní výrobci jako jsou např. Sigma, Tamron, Tokina, aj. dnes vyrábějí velmi kvalitní objektivy, které si mnohdy s OEM objektivy v ničem nezadají. Tzn. moderních objektivů od zavedených výrobců optiky se určitě není třeba bát. Na druhou stranu je ale pravdou, že v případě objektivů třetích stran existuje větší prostor pro možné problémy s kompatibilitou, a to zejm. s budoucími těly fotoaparátů. A ne každý je ochotný se s těmito problémy potýkat.
Osobně objektivy třetích stran používám a nemám s nimi problém, nicméně určitě nechci tenhle svůj postoj nikomu vnucovat a vlastně ani doporučovat. Nechť si každý sám ujasní, jestli mu to za to stojí nebo ne.
Shrnutí [21:17]
Na závěr jsi pojďme stručně zopakovat nejdůležitější zásady, kterými bychom se měli při výběru objektivů řídit:
- Objektiv musí být kompatibilní s tělem!
Jednoznačnou prioritou č. 1 je to, aby byl objektiv kompatibilní s Vaším fotoaparátem. Je třeba dát pozor zejm. na typ bajonetu a na formát senzoru, pro který je objektiv určený.
- Hlavní kritériem výběru: ohnisková vzdálenost / ohniskový rozsah.
Hlavním parametrem objektivu je jeho ohnisková vzdálenost, resp. ohniskový rozsah. Ohnisková vzdálenost určuje zorný úhel a do značné míry determinuje vzhled objektivem pořízených snímků. Pro různé účely se hodí různé ohniskové rozsahy. Ohniskový rozsah tedy volíme především podle zamýšleného využití objektivu.
- Doplňkové kritérium: světelnost.
Světelné objektivy umožňují lépe fotit za zhoršených světelných podmínek a umožňují dosáhnout menší hloubky ostrosti a silnějšího efektu rozostření pozadí nežli méně světelné objektivy téhož ohniska. Světelné verze objektivů však často bývají výrazně větší, těžší a dražší.
- Zkratky poskytují některé doplňkové informace.
Zkratky nám sdělují, jaké technologie objektiv využívá, a někdy také kam výrobce daný objektiv zařazuje v kontextu své celkové nabídky.
- Ne vše lze vyčíst ze specifikací. Důležité jsou i recenze.
Řadu pro praxi důležitých informací nejde jednoduše vyčíst z parametrů či specifikací objektivu. Jedná se zejm. o informace o optických kvalitách objektivu, o jeho užitných vlastnostech, o schopnostech autofokusu, atp. Tyto dodatečné informace je nejlepší čerpat z nezávislých recenzí a testů.
- Každý objektiv je kompromis.
Neexistuje dokonalý objektiv. Každý objektiv představuje svého druhu kompromis. Při výběru hledejte takový objektiv, který dělá kompromisy právě v těch oblastech, u kterých Vám to vadí nejméně.
- Zvažte, co Vám objektiv reálně přinese.
Přínos nového objektivu pro Vaši fotografickou praxi by měl být naprosto jasný a jednoznačný. Nedokážete-li přínos nového objektivu jasně určit, s nákupem vyčkejte nebo zvolte jiný typ objektivu, u kterého si jeho přínosem budete jistější.
- Zvažte alternativy.
Skoro ke každému objektivu existují alternativy, ať už od téhož výrobce (např. méně světelná verze objektivu) nebo od výrobce jiného. Vždy zvažte všechny možnosti, než učiníte definitivní nákupní rozhodnutí.
Tak, a to je k tématu výběru objektivů všechno. Budete-li se držet zásad a principů probíraných v tomto videu, výběr a nákup nových objektivů by pro Vás neměl být ničím složitým. Pakliže jsem něco důležitého zapomněl zmínit anebo pakliže máte k tématu jakékoliv dotazy, využijte prostoru v komentářích dole pod videem.