Jaký zvolit počítač pro úpravy fotografií
(naposledy aktualizováno 13. 12. 2018)
Jaký počítač budeme řešit
Předem si ale musíme stanovit, co přesně od počítače budeme požadovat. Ony totiž nejsou úpravy jako úpravy.
Čas od času zpracovat pár JPEGů, u kterých se lehce "pošteluje" jas, kontrast a vyvážení bílé, fotka se ořízne a maximálně se vyretušuje větev v rohu, to je pochopitelně něco zcela jiného, než rutinně pracovat s RAWy ve vysokém rozlišení, provádět složité retuše nebo skládat velká panoramata.
Jednoduché úpravy JPEGů bez problémů zvládne prakticky jakýkoliv kancelářský nebo domácí počítač. V článku se proto zaměřím spíš na druhý konec spektra, tedy na počítač vhodný i pro náročnější úpravy a pro práci s velkými objemy RAW souborů ve vysokém rozlišení.
Cílem bude sestavit počítač schopný plnit tyto úkoly:
- Spustit aktuální verzi Adobe Lightroom Classic CC, rozumně v něm pracovat s rozsáhlejší knihovnou fotek (deseti- až statisíce snímků), zvládat využít většinu funkcí programu s rozumnými odezvami.
- Spustit aktuální verzi Adobe Photoshop CC, rozumně v něm zvládat náročnější úpravy s řádově desítkami vrstev a masek a to i u větších obrázků.
- Zpracovávat nejen JPEGy, ale také RAWy s přijatelnými "čekacími časy". Pracovat převážně s 16-bitovými obrázky, zvládat i občasný 32-bitový (pro potřeby HDR).
- Zvládat náročnější zpracování, např. realizovat metody výpočetní fotografie, u kterých se kombinuje dohromady větší množství expozic (skládání panoramat, HDR, focus stacking, aj.).
- Zvládat přiměřeně komplexní multitasking - tj. např. mít zároveň otevřený emailový klient, několik stránek v prohlížeči, textový procesor, Lightroom a Photoshop; samozřejmě s tím, že se v danou chvíli realizuje vždy jen jeden výpočetně náročný úkol jen v jednom z programů.
Z výše uvedeného je zřejmé, že budeme vybírat spíše v oblasti high-endu a že to nebude úplně levné. Tím spíše stojí za to vědět, co je doopravdy potřeba a co už je spíš jenom zbytečný luxus.
Takže cíl stanovený máme, hurá do diskutování jednotlivých částí počítače:
Procesor (CPU)
Procesor určuje výpočetní výkon počítače. I pro ne až tak extrémní úpravy fotek jsou dnes bohužel zapotřebí poměrně výkonné procesory. Příčina je dvojí. Za prvé rok od roku roste rozlišení snímků a s ním se zvyšuje i jejich datová velikost a pochopitelně tedy i výpočetní náročnost jejich zpracování. Za druhé výrobci (foto)grafického softwaru zdaleka ne vždy mají svůj software ideálně výkonnostně optimalizovaný.
Za dostačující lze považovat procesory Intel řady Core i5. Vhodnější jsou výkonnější procesory Core i7, případně Core i9. High-end procesory zn. AMD jsou samozřejmě taktéž použitelné, konkrétně produkty Adobe (Lightroom, Photoshop) jsou však o něco lépe optimalizované pro procesory Intel. Rozdíly už dnes ale nejsou tak velké, jako tomu bylo v minulosti.
Co se týče otázky počtu jader, tady je situace složitější. Teoreticky samozřejmě platí, že čím více jader, tím lépe, nicméně mnohé operace v programech Lightroom a Photoshop nedokáží využít více než jedno jádro. Paradoxně tak může být mnohdy výhodnější procesor s méně jádry na vyšší frekvenci, než procesor s více jádry na nižší frekvenci, přestože teoreticky je celkový maximální výkon vícejádrového procesoru samozřejmě vyšší.
Při výběru procesoru je zároveň důležité věnovat pozornost konkrétnímu typu, který bývá u procesorů Intel Core udán ve formě alfanumerického kódu, např. Intel Core i7-9700K. Samotná označení "i5" a "i7" totiž nevyjadřují konkrétní modely, ale celé rodiny procesorů. Jednotlivé konkrétní typy procesorů v rámci téže rodiny se ale značně liší a to i poměrně zásadními věcmi, jako je technologická generace nebo počet jader a proto se významně liší i svým reálným výkonem.
Nejlepší způsob, jak si udělat představu o skutečném výkonu procesoru, je vyhledat si jej v některé z online databází, které se na tuto problematiku zaměřují. Známá je např. stránka www.cpubenchmark.net. Je ale třeba pamatovat, že celkové skóre zde vždy představuje kombinovaný výkon všech naplno běžících jader a že v případě úlohy, která dokáže vytížit jen jediné jádro, bude reálný výkon výrazně nižší.
Resumé: Solidní standard představují procesory Intel Core i7 aktuální nebo předchozí generace nebo výkonnostně porovnatelné procesory od AMD. Je-li rozpočet napjatější nebo nepoužíváte-li náročnější úpravy zas až tak často, určitě postačí i některý moderní Intel Core i5 nebo porovnatelný procesor od AMD. Slabší procesory se hodí jen pro občasnou nebo nenáročnou práci s fotkami, pro práci ve starších programech nebo ke zpracování datově menších fotek.
Operační paměť (RAM)
Operační paměť určuje schopnost počítače pracovat s objemnými daty a schopnost pracovat s více programy najednou. Když počítači dojde místo v RAM, musí některá data vzít a uložit si je dočasně na disk. Když je pak zase potřebuje, musí si je z disku opět načíst. Tyto operace ale nějakou dobu trvají, což se projeví jako pomalejší odezvy při práci s počítačem.
Pro práci s fotkami není až tak podstatná rychlost pamětí, hlavní je jejich kapacita. 4 GB RAM pokryjí potřeby operačního systému, webových stránek a kancelářských aplikací, pro Lightroom a Photoshop je to ale málo. 8 GB RAM lze považovat za rozumně použitelnou hodnotu. Pro práci s datově objemnějšími fotkami je optimální 16 GB RAM. Ještě větší kapacita se může příležitostně hodit, ve většině situací ale už nemá zásadní přínos.
Pevné disky (HDD, SSD)
Typy disků
Pevné disky slouží k dlouhodobému ukládání dat. V současnosti existují dva hlavní typy pevných disků - klasické, rotační disky označované také zkratkou HDD a modernější "disky" typu SSD. Oba typy disků mají své výhody, ale i nevýhody.
Hlavní předností SSD je jejich rychlost. Při čtení velkých souborů jsou SSD disky až 10x rychlejší než klasické harddisky. U nejmodernějších SSD podporujících technologii NVMe je to ještě více. Při náhodném čtení většího množství malých souborů uložených na různých místech se rychlostní výhoda SSD disků ještě dále zvětšuje. Na druhou stranu ale HDD nabízí asi 5-10x lepší poměr kapacita/cena.
Fotograf potřebuje obojí - rychlost i kapacitu. Pro počítač "na fotky" je proto ideální kombinace SSD + HDD. Na SSD je vhodné nainstalovat operační systém a klíčové programy (Lightroom, Photoshop) a ukládat na nich katalog Lightroomu a předgenerované náhledy snímků. Zbyde-li místo, je možné na něj umisťovat fotky, se kterými zrovna pracujeme. Pro vše ostatní, tj. především pro archiv fotek, méně často používané programy, zálohy atd. se pak z povahy věci více hodí HDD.
Kapacity
Ceny SSD disků v posledních letech významně klesly, disky s vyššími kapacitami se tak staly mnohem dostupnějšími. Za optimální z hlediska poměru užitná hodnota / cena v současnosti považuji kapacitu 512 GB. Na takto velký SSD disk se pohodlně vejde operační systém, běžné kancelářské programy, Lightroom, Photoshop, katalog Lightroomu vč. předgenerovaných náhledů a ještě nějaké místo zbude jako rezerva do budoucna.
Velikost HDD pak závisí čistě na potřebách konkrétního fotografa, nicméně čistě z pohledu poměru výkon/cena jsou dnes optimální HDD s kapacitou 4-8 TB. U klasických HDD je dále ke zvážení, zda je pořizovat v podobě interní (disk zabudovaný v počítači) nebo externí (disk připojovaný k počítači, typicky přes USB rozhraní).
Kromě samotných disků je pro odezvy v aplikacích důležitý také způsob jejich připojení, aby byla zajištěna co nejlepší datová propustnost. Nejlepší je mít disky připojené interně přes rozhraní SATA, nebo externě přes eSATA, případně přes některé rychlé rozhraní (USB 3.0, Thunderbolt, atp.). Připojení externě přes nevhodné rozhraní (např. USB 2.0) může dramaticky snížit reálnou rychlost práce s diskem a způsobit zpomalené odezvy.
Tip: Musíte-li se kvůli rozpočtu rozhodovat mezi kapacitou SSD a RAM, volte vyšší kapacitu SSD a umístěte si stránkovací soubor na SSD (pozn.: stránkovací soubor je systémový soubor, kam počítač odkládá data, která se mu už nevejdou do paměti). RAM se do budoucna upgraduje snáze než systémový disk. Pamatujte ale, že stránkovací soubor na SSD příliš nepomáhá jeho životnosti, takže doplňte RAM, jen co to půjde.
Grafická karta (GPU)
Pro úpravy fotek není potřeba zvlášť výkonná grafická karta. Je to tak trochu paradox, konec konců fotky jsou "grafika". Výkon grafické karty se ale v reálu uplatňuje hlavně při 3D výpočtech, tj. zejména ve hrách, v CAD aplikacích, apod.
To samozřejmě neznamená, že se při výběru na grafickou kartu není třeba vůbec ohlížet. Tak např. je fajn, aby grafika "utáhla" alespoň uživatelské rozhraní operačního systému příjemně plynule.
Také to neznamená, že výkonná grafika nemá žádný přínos. Některé fotografické programy dokáží část zátěže delegovat na grafický čip, týká se to ale jen některých programů a navíc ještě jen některých v nich prováděných úloh.
Zkrátka a dobře, dobrá grafická karta je fajn, ale do počítače primárně určeného pro úpravy fotek není nezbytná. Dokonce i integrovaná grafická karta může dnes být v mnoha případech dostačující.
Samozřejmě je ale ke zvážení, k čemu všemu dalšímu se ještě počítač bude používat. Takže pokud si kromě úprav fotek rádi občas i zapaříte nějakou tu střílečku případně vymodelujete nějakou tu součástku, pak by asi bylo škoda zabít jinak parádní, multifunkční stroj slabou grafikou.
Další komponenty
Ostatní komponenty počítače mají na jeho výkon samozřejmě také vliv, ne už ale tak velký jako části diskutované výše. Zmíním je proto jen ve stručnosti.
Kvalitní základní deska s množstvím volných rozhraní a slotů zajistí lepší rozšiřitelnost do budoucna. Používáte-li síťové zálohy, jistě se hodí gigabitová síťová karta. Rychlé porty USB 3.0 jsou dnes už celkem samozřejmostí.
Často opomíjenou komponentou je zdroj. Dobrý zdroj vydrží mnoho let, bývá účinnější a lépe chrání všechny komponenty počítače před různými nestandardními a závadnými stavy v elektrické síti. Zdroj má tu smůlu, že je to velice "necool" komponenta, na které většina lidí šetří.
Různé optické mechaniky mají dnes spíše jen marginální význam. Většina lidí je nepoužívá vůbec nebo minimálně a mnohdy proto dnes postačí vlastnit jednu externí optickou mechaniku, kterou sdílí celá domácnost.
U počítačové skříně je důležité hlavně aby byla dobře navržena co se týče proudění vzduchu a počítač šlo kvalitně chladit. Chcete-li tichý počítač, je dobré zbavit se chladiče dodávaného s procesorem a místo něho použít fyzicky větší chladič vybavený větším, ale pomalejším ventilátorem. Tyto chladiče vyrábí mnoho různých výrobců třetích stran a fungují lépe a hlavně dlouhodobě mnohem tišeji než chladiče dodávané spolu s procesorem. Mezi chladič a procesor patří teplovodivá pasta.
Monitor
Dobrý monitor je pro práci fotografa samozřejmě zcela zásadní. Problematika výběru monitoru je ale velice rozsáhlá a nechám si ji proto do samostatného článku. Nyní jen ve stručnosti to nejdůležitější:
- Volte panel typu IPS, pokud možno skutečně hardwarově 8-bitový. TN panely zásadně nebrat. PVA/(A)MVA jsou lepší než TN, ale stejně preferujte IPS.
- Monitor by měl být schopný zobrazit celý prostor sRGB (pokrytí 100%). Dá se spokojit se "skoro celým" pokrytím. Displeje s pokrytím sRGB < 90% nebrat. Větší barevný rozsah než 100% pokrytí sRGB je výhodou, ale pro většinu lidí nemá valný přínos. Jestliže širší gamut potřebujete, nejspíš o tom víte.
- Minimální rozlišení, o kterém byste měli uvažovat, je Full HD (1920 × 1080 px). Vyšší rozlišení je ale určitě přínos. Velmi vysoká rozlišení jako 4K (3840 × 2160 px) a vyšší jsou na samotné fotky výtečná, jsou s nimi ale potíže v programech, u kterých není uspokojivě vyřešeno škálování textů a prvků uživatelského rozhraní. Takových programů je i dnes bohužel stále ještě docela hodně, situace se ale v průběhu času samozřejmě zlepšuje.
- Co se týče úhlopříčky, pro desktopový monitor platí jednoduše: čím větší, tím lepší. Pro větší monitory jsou vhodná vyšší rozlišení a naopak. Kvalita panelu by však měla mít přednost před úhlopříčkou.
- Zásadní je monitor profilovat nebo ještě lépe hardwarově kalibrovat pro co nejpřesnější podání barev a tónů. Toto je nutné dělat pravidelně, protože projev monitoru se v průběhu času mění. Optimální zařízení pro tento účel je kolorimetr X-Rite i1 Display Pro. Levnější kolorimetry jsou výrazně méně přesné. Přesnější kolorimetry jsou výrazně dražší.
Zde tedy jen takto heslovitě, podrobněji o těchto tématech někdy příště.
Desktop vs. laptop
Ačkoliv notebooky (laptopy) jsou lákavé svou přenositelností, klasický "velký" počítač (desktop) je v naprosté většině případů lepší volbou, protože:
- Za stejné peníze koupíte zpravidla výkonnější desktop než laptop.
- Konfiguraci desktopu lze v průběhu času zásadně upgradovat a různě modifikovat. Laptop má zpravidla celkem dost pevně danou konfiguraci, vyměnit jdou jen některé části a možnosti upgradů jsou velice omezené.
- Desktop je modulární, plně opravitelný systém. Každá jednotlivá komponenta lze samostatně vyměnit, navíc je vše dobře přístupné a není problém používat jiné náhradní díly jiných rozměrů. Desktop si díky tomu bez problému zvládne servisovat zkušenější uživatel. Naopak v laptopu je řada komponent integrovaná dohromady a v počítači je obecně velmi málo prostoru. Opravy jsou proto problematičtější a spíše vyžadují odborný servis.
- Desktopy je vzhledem k jejich velikosti mnohem snazší chladit. Chlazení úzce souvisí s výkonem a životností komponent. Komponenty určené pro laptopy jsou proto často ve skutečnosti méně výkonné, aby se tolik nezahřívaly a nevyžadovaly tolik chlazení.
- Chlazení v menší míře souvisí i s uživatelským komfortem. Tak např. není obtížné vyrobit tichý, ale velmi výkonný desktop. Lze totiž použít velké ventilátory s pomalými otáčkami. Oproti tomu výkonný laptop vždy bude buďto nepříjemně hučet nebo se bude přehřívat anebo nebude v reálu zas až tak výkonný, jak výrobce tvrdí (např. protože se v určité chvíli sám zpomalí na nižší frekvenci, aby se nepřehřál).
- Dobře přenositelné laptopy nebývají skutečně výkonné. Tato zařízení jsou "sexy", ale ve skutečnosti spíš sází na styl a mobilitu. Na těchto laptopech nelze smysluplně provádět náročnější úpravy fotek. Mobilita je VŽDY vykoupena kompromisy v jiných oblastech.
- Skutečně výkonné laptopy existují, nejsou už ale zdaleka tak přenositelné, jsou hlučné, velké a těžké. A ošklivé. Tzn. přibližují se desktopům.
- Laptopy, které jsou (relativně) mobilní a zároveň (relativně) výkonné jsou velmi drahé.
- Laptop jako hlavní počítač má smysl opravdu jen pro někoho, kdo je stále na cestách. Všem ostatním lépe poslouží desktop. Pro občasné cestování pak lze pořídit levnější, méně výkonný laptop, který ale má jen funkci zástupnou resp. doplňkovou.
Windows PC vs. Mac
Tohle je na každém a jelikož je to debata typu "Canon vs. Nikon", určitě se do ní nechci nijak podrobně pouštět. Rozhodně ale platí, že obě platformy jsou více než použitelné a že s oběma se dá dosáhnout skvělých výsledků.
Shrnutí
Doporučená konfigurace počítače na úpravu fotografií:
- Intel Core i7 nebo lepší, případně výkonnostně porovnatelný procesor AMD,
- 16 GB RAM nebo více,
- 512 GB SSD + 4 TB HDD (nebo větší),
- obyčejnější dedikovaná grafická karta (nebo lepší),
- LCD monitor (IPS, Full HD nebo UHD, 24 - 27 palců, 100% pokrytí sRGB)
(nebo ještě lépe širokogamutový, hardwarově kalibrovatelný monitor, ale ten je hodně drahý) - Kolorimetr X-Rite i1 Display Pro.
Cenově dostupnější, ale stále velice použitelná varianta:
- Intel Core i5,
- 8 GB RAM,
- 256 GB SSD + 2 TB HDD (případně samotný SSD 512 GB a HDD časem),
- dobrá integrovaná grafická karta (dedikovanou dokoupit časem, bude-li třeba),
- LCD monitor (IPS, Full HD, 21 - 24 palců, 95%+ pokrytí sRGB),
- Kolorimetr si půjčovat od kamaráda, vlastní dokoupit časem.
V obou případech doporučuji zakoupit desktop spíše než laptop, s výjimkou situace, kdy přenositelnost je absolutní nutnost. V případě nákupu laptopu (navzdory tomuto doporučení) pamatovat na nemožnost dodatečného vylepšení procesoru nebo grafické karty!
Tak dobře vyberte :-).