K čemu je dobrý stativ?
Když se řekne „vybavení fotografa“, představíme si v první řadě fotoaparát, v druhé řadě objektivy a hned jako třetí nejspíš přijde na mysl stativ. Tradiční trojnožka provází fotografii už od jejích dávných prvopočátků a je s ní spojena tak úzce, že si ji nejedna firma podnikající v oboru dala do svého loga. Navzdory tomu se však mnozí začátečníci zdráhají stativ pořídit. Snad je to tím, že význam a přínosy stativu nejsou zprvu příliš zřejmé.
V tomto článku si vysvětlíme, k čemu všemu stativ slouží a v jakých oblastech fotografovi otevírá dveře anebo rozšiřuje možnosti. Na jeho konci tak snad bude jasnější, proč by stativ – alespoň nějaký základní model – neměl chybět ve výbavě nikoho, kdo to s focením myslí jen trochu vážně. Tak tedy k čemu že je ten stativ vlastně dobrý?
Focení při nedostatku světla
I úplný laik ví, že když je světla málo, např. večer nebo v noci, že se fotí hůř. Je těžší přesně zaostřit, fotky se mají tendenci mazat a i když už se povedou, nebývají technicky tak dobré, jako snímky pořízené za dne, neboť mívají vyšší hladinu šumu a celkově horší jemný detail.
Ve skutečnosti je ale možné i v téměř úplné tmě pořizovat fotky vysoké technické kvality. Musí však být splněny tři podmínky: za prvé, focený motiv se nesmí hýbat, za druhé, je třeba dokonale znehybnit fotoaparát, a za třetí, je potřeba fotit dlouhou expozicí, s nízkým ISO.
Podmínka nehybného motivu se může jevit omezující, ve skutečnosti však překvapivě velká část toho, co lidé fotí, tuto podmínku splňuje. Tak např. krajiny, různé přírodní scenérie, všelijaká zákoutí, noční města, zátiší, produktové fotky – to všechno jsou buďto zcela nebo alespoň převážně statické motivy.
Znehybnění fotoaparátu pak řeší právě stativ. Umístění fotoaparátu na stativ je zásadní moment, který mění tradiční pravidla hry. S fotoaparátem umístěným na stativu totiž můžeme fotografovat s takřka libovolně dlouhým expozičním časem. A tím pádem je úplně jedno, kolik světla máme k dispozici. Pokud totiž můžeme exponovat sekundy, desítky sekund či dokonce celé minuty, vždycky nakonec „pochytáme“ dostatek fotonů na to, abychom dostali technicky krásnou fotku.
Je možné fotit v šeru i bez stativu? Ano, jde to, avšak znamená to určité kompromisy. Buďto můžeme použít blesk, ten ale často zničí přirozenou atmosféru scény. Nebo můžeme zvyšovat ISO, to však způsobí zhoršenou kvalitu detailu. Anebo můžeme zkoušet dlouhé časy udržet v ruce, případně s dopomocí stabilizace, v takovém případě ale zase budeme zápasit s rozmazáním snímků. Stativ tedy sice není zcela nezbytný, s jeho pomocí se však dobereme technicky nejlepších fotek.
Dlouhé expozice (obecně)
Focení v šeru, ze stativu, s nízkým ISO a s dlouhým expozičním časem vlastně spadá do širšího rámce fotografických technik, které by se daly shrnout pod zastřešující pojem „dlouhé expozice“.
Dlouhé expozice ale ve skutečnosti neslouží jen pro focení při nedostatku světla, nacházejí uplatnění i v celé řadě dalších situací. Můžeme s jejich pomocí zachytit světelné stopy, dají se využít k „roztažení“ tekoucí vody či po nebi plujících mraků, s dostatečně dlouhými časy dokonce umožní i nechat z fotky „zmizet“ pohybující se auta a osoby. Přitom použijeme-li vhodné pomůcky (šedé filtry), můžeme je fotit i za plného denního světla.
Ať už fotíme dlouhou expozicí z jakéhokoliv důvodu, vždy platí jedna zásada: potřebujeme dokonale znehybněný fotoaparát. Tedy musíme použít stativ nebo nějakou jeho improvizovanou obdobu.
Precizní práce s kompozicí
Stativ se ale hodí i v řadě dalších případů, dokonce i tehdy, když důsledně vzato není nezbytný. Jednou z jeho výhod je totiž i to, že dokonale fixuje zarámování snímku a současně umožňuje provádět jeho drobné, precizní změny.
To se hodí např. při práci ve studiu (produktové fotky, zátiší) nebo při focení krajin či měst. V podobných situacích totiž často potřebujeme pečlivě ladit kompozici, tak dlouho, až se dobereme dokonalého záběru; ideálně takového, který nebude vůbec potřeba ořezávat.
Pokročilé techniky
Stativ je též velmi přínosný v případě rozličných pokročilých fotografických technik, které kombinují více snímků dohromady. Pomáhá totiž dobrat se preciznějšího výsledku. Tedy pokud budeme chtít skládat panoramata, HDR, provádět focus stacking nebo třeba průměrovat expozice, potřebujeme stativ.
Některé pokročilé techniky se dají realizovat i bez stativu, bývá to však za cenu horšího výsledku. Tak např. podkladové snímky pro panorama se dají nafotit i z ruky, hrozí však, že se kvůli tomu výsledné panorama zvlní. Jedině stativ a vhodná stativová hlava umožní docílit přesných posunů mezi jednotlivými snímky a tím pádem dosáhnout co nejkvalitnějšího konečného výsledku.
Pro jiné techniky je ovšem stativ vyloženě nutností. Tak např. pokoušet se o focus stacking makro scény z třiceti podkladových snímků bez použití stativu by bylo předem odsouzené k nezdaru.
Focení s velkými a těžkými objektivy
V některých případech se stativ používá i jen jako pouhý stojan. Tedy jako prostředek, který zajistí, že fotograf nemusí držet sestavu fotoaparát + objektiv v ruce. To ocení hlavně uživatelé velkých a těžkých teleobjektivů. Tedy např. fotografové sportu, divokých zvířat, letadel, apod.
S dobrým stativem a gimbalovou hlavou se dá zcela bez námahy ovládat i velmi těžká sestava. Zbytečný luxus? Nikoliv. Pro někoho, kdo hodiny čeká na zvíře nebo pro někoho, kdo celé odpoledne fotí na leteckém dni, má tohle zásadní přínos.
Testování vybavení
Stativ je dále zásadní při testování a ladění fotografického vybavení. Tak např. při zkoušení maximální ostrosti objektivu, při ověřování, zda daný objektiv nemá nějakou optickou vadu (např. rozcentrování), při testování a seřizování autofokusu, apod.
Bez stativu se dá většina testů provádět jen velmi orientačně a nespolehlivě. Pro seriózní testování jsou totiž potřeba přesně definované podmínky a opakovatelnost měření. A to je něco, co bez stativu zajistíme jen stěží.
Natáčení videa
Široké uplatnění nachází stativ taktéž ve videu, neboť představuje základní prostředek externí stabilizace záběru. Ano, existují samozřejmě i jiné stabilizátory, tak např. různé gimbaly, steadicamy a ano, existuje i stabilizace přímo ve fotoaparátu. S těmito prostředky se dá taktéž pořídit neroztřesené video, ostatně pro některé konkrétní účely mohou tyto pomůcky být i vhodnější. Přesto však platí, že tím úplným základem je dokonale nehybný záběr a ten nejlépe zajistí právě stativ.
Timelapse
Časosběr neboli timelapse stojí na pomezí mezi fotografií a videem. Základní časosběr se zafixovaným záběrem se pořizuje ze stativu. Pokud bychom chtěli časosběr obohatit o nějaký pohyb, můžeme využít motorizovaný slider nebo třeba vhodnou rotační hlavu. Tyto prostředky ale musíme na něco připevnit a tím něčím bude ve velkém procentu případů zase právě stativ. Jinými slovy, stativ často slouží i jako základna pro další vybavení.
Úloha stativu včera a dnes
Občas se lze setkat s názorem, že stativ dnes už není potřeba, neboť s moderními fotoaparáty se dá většina věcí celkem dobře vyfotit i „z ruky“. A proč se tahat se stativem, když to jde i bez něj?
I když je tenhle názor poněkud přehnaný a příliš zobecňující, určité zrnko pravdy na něm je. Fotografická technika jde stále dopředu, máme dnes k dispozici stabilizované senzory, máme redukci šumu na bázi AI, atp. Tyto novinky posouvají limity toho, co se dá vyfotit i bez použití stativu. Tedy to spektrum situací, kdy je stativ doopravdy nezbytný, se zužuje.
Nezužuje se ovšem ani zdaleka takovým tempem, jak by se mohlo zdát. A skutečnost, že něco „jde i jinak“, ještě neznamená, že s alternativním postupem dostaneme stejně dobrý výsledek, ani že s ním budeme mít stejně široké kreativní možnosti, jak přesně scénu zachytit.
Na druhou stranu, focení bez stativu má také své nesporné výhody. Především je mnohem rychlejší a agilnější a tím pádem toho stihneme vyfotit více. Focení „bez stativu“ vs. „se stativem“ tak vlastně můžeme chápat jako rozhodování mezi kvantitou a kvalitou.
I dnes ale jednoznačně platí, že pro určité typy snímků představuje focení ze stativu vůbec nejlepší postup a že některé fotografické techniky se bez stativu vůbec nedají realizovat.
Alternativy aneb co když stativ fakt kupovat nechcete
Dá se stativ něčím improvizovaně nahradit? V principu to jde, není to ale moc praktické.
Je samozřejmě možné fotoaparát na něco položit, třeba na stůl, zídku, placatý kámen. Tím taktéž dosáhnete stabilizace (znehybnění) fotoaparátu a tedy otevřou se Vám dveře k mnoha technikám a postupům popisovaným výše.
Je ale potřeba si uvědomit, že položení fotoaparátu na pevný poklad řeší jen jednu ze tří funkcí stativu – jen samotnou stabilizaci. Stativ ale ve skutečnosti řeší ještě další dvě věci: umožňuje umístit fotoaparát téměř kamkoliv v prostoru, i tam, kde se zrovna nenachází žádná příhodná plocha, a umožňuje ho nasměrovat téměř libovolným směrem.
A tyto dvě další funkce stativu Vám budou v případě fotoaparátu položeného na stůl scházet. Můžete se sice pokoušet fotoaparát různě podkládat, např. knihami, a tím se ho snažit dostat výš či ho třeba naklonit. Bude to však nesmírně nepraktické, navíc Vám u toho ten foťák snadno spadne. Upřímně? Nestojí to za to.
Ve skutečnosti nejde vymyslet nic chytřejšího, než to, co už je dávno vynalezené a staletími prověřené: tři teleskopické nohy + polohovací mechanizmus (hlava) + uchycení, pomocí kterého se k tomu celému připojí fotoaparát. A právě to je stativ. Existuje dobrý důvod, proč se naprostá většina stativů drží této osvědčené konstrukce. Prostě to funguje.
Lze se setkat i s jinak konstruovanými stativy, vždy to ale znamená nějaký druh kompromisu. Buďto se omezí možnost polohování nebo možnost umístění fotoaparátu v prostoru anebo se jedná o řešení nestabilní. Tedy jakékoliv jiné typy stativů jako jsou různé stolní ministativky, gorillapody, všelijaká ramena a jánevímcoještě jsou fajn, ale je třeba vnímat je spíš jen jako doplněk. Základem zůstává trojnožka s polohovací hlavou a rychloupínací svorkou. Nic lepšího se totiž za posledních 200 let vymyslet nepodařilo.
Stačí základní, obyčejný stativ?
Rozhodně ano, při nejmenším do začátku; spoustě lidem ve skutečnosti postačí celkem obyčejný stativ i dlouhodobě. Trochu rozumný stativ se dnes dá pořídit za cca 3000,- Kč. To není nijak horentní suma, zvlášť když vezmeme v potaz, jaké všechny možnosti stativ otevírá. Malé stolní stativy jsou k dostání za ceny od cca 500,- Kč.
Stojí to za to?
Je samozřejmě na každém, aby si zvážil, jestli stativ potřebuje, jestli ho využije a kolik je do něj ochotný investovat. Když ale uvážíme, jak dostupné dnes stativy jsou a co všechno takový stativ fotografovi umožní, vychází mi z toho jediné: neexistuje rozumný důvod, proč alespoň jeden, obyčejný stativ nevlastnit. A to i kdyby měl být využíván jen příležitostně.