Proč nenabízím kurzy bez samostatných prací
Jak funguje výuka na Online fotoškole?
Aby bylo možné dobře vysvětlit, proč jsou samostatné práce skutečně nepostradatelné, je potřeba si nejprve říct něco o tom, jak vlastně celé studium na Online fotoškole funguje. Nejlépe to ilustruje následující schéma:
Základní průběh výuky je ze schématu myslím dostatečně srozumitelný a tedy nebudu ho zde dále rozebírat. Co ale tak úplně zřejmé není, to je význam barevných šipek v levé části schématu. Tyto šipky znázorňují, kde všude ve výuce dochází ke zpětné vazbě, tzn. kde je účastník nucen nově nabyté znalosti také nějakým způsobem uplatnit anebo konfrontovat s realitou.
Proč je zpětná vazba důležitá?
Zpětná vazba je ve výuce naprosto zásadní. Zajišťuje totiž úplnější a správnější pochopení probírané látky a tím pádem i lepší studijní efekt. Nikdo totiž nedokáže přečíst výukový text a hned „na první dobrou“:
- Zapamatovat si jej v plném rozsahu.
- Všechny obsažené informace pochopit zcela správně a přesně.
- Z nastudovaného materiálu ihned vyvodit veškeré teoretické a praktické důsledky.
- Nastudované postupy provést i v reálu, na poprvé a bez chyby.
- Konzistentně je provádět i vždy v budoucnu.
Něco takového nezvládne dokonce ani všeobecně talentovaný génius. I on nutně potřebuje některé věci číst víckrát, některé věci studovat až poté, co plně pochopí jiné věci, reálné postupy si nejprve zkoušet a trénovat, aby je následně dokázal provést správně a spolehlivě, atd.
Přitom zpětná vazba je přesně tím, co člověku nastavuje pomyslné zrcadlo, co mu říká: ne, tohle ještě nechápeš dostatečně přesně, tohle ještě musíš potrénovat, tohle by sis měl(a) přečíst ještě jednou. A proto je tak cenná.
Kde a jak se uplatňuje zpětná vazba v kurzech na Online fotoškole?
Jak je ze schématu výše zřejmé, u mých kurzů se se zpětnou vazbou setkáte na několika úrovních.
Cvičení
Cvičení lze chápat jako takovou prvotní, no-stress zpětnou vazbu na Vaše porozumění výkladu. Má formu kvízu, kde vybíráte vždy z několika nabídnutých odpovědí. Cvičení si můžete projít kolikrát chcete, jeho výsledky se nikam neukládají. Tedy i kdybyste měli všechno špatně, nikdo se to nedozví, jen Vy.
Smyslem cvičení je ověřit pochopení nejdůležitějších informací z výkladu a přimět Vás k tomu, abyste o probíraném tématu také trochu aktivně přemýšleli. Pakliže v rámci cvičení zjistíte, že se Vám moc nedaří odpovídat správně, znamená to, že by bylo vhodné projít si výklad ještě jednou a přečíst si jej pozorněji (→ zelená šipka na schématu výše).
Reálné focení
Reálné focení je zásadní hlavně proto, že „vědět“ a „umět“ jsou dvě dost rozdílné věci. Zároveň platí, že reálná praxe často dost významně zamíchá tím, jakou váhu budete přisuzovat informacím probíraným ve výkladu. Protože jak se říká, zkušenost je nesdělitelná.
Tak např. můžete stokrát slyšet či číst o tom, že při focení na makro vzdálenosti je hloubka ostrosti extrémně malá. Ovšem teprve ve chvíli, kdy si to sami zkusíte, teprve poté plně doceníte, jak moc je malá a jak velký je to v praxi problém.
Dost možná si pak sami rádi znovu přečtete stať, která řeší, jak se s tímto problémem vypořádat, a kterou jste při prvním čtení tak nějak přeskočili, protože Vám v danou chvíli připadala nezajímavá (→ červená šipka na schématu výše).
Hodnocení Vašich snímků
A konečně, ke zpětné vazbě pochopitelně dochází také při hodnocení Vašich fotografií. Zde přitom dostáváte zpětnou vazbu jak na Vaše pochopení probíraného tématu (→ fialová šipka), tak na Vaši schopnost uplatnit probíranou látku v praxi (→ oranžová šipka).
Hodnocení úloh zároveň funguje také jako jakási finální "kontrola kvality" (výuky). Pokud totiž uvidím, že problematiku nezvládáte, doporučím Vám, abyste se u dané lekce / úlohy ještě na chvíli zastavili a věnovali jste jí ještě nějaký čas.
---
Studium na Online fotoškole je tedy vlastně navržené a organizované tak, aby zaručilo, že si z něj skutečně něco odnesete. A to dokonce i pokud nejste tak úplně studijní typ.
Pokud by úlohy součástí studia nebyly nebo pokud by byly jen dobrovolné, celý tento koncept by se rozpadl. Ostatně posuďte sami, co by z kurzů zbylo, kdybychom úlohy vyřadili:
Degradace celého procesu výuky je zřejmá už na první pohled.
Zpětná vazba zůstává jedna, na úrovni cvičení. Jenže to je málo. Neexistuje žádná kontrola toho, že jste věci pochopili skutečně správně. Nic Vás nenutí skutečně fotit a tedy převádět znalosti na dovednosti. Pokud něco úplně přeskočíte, nikde Vám to chybět nebude, protože to po Vás nebude nikdo nikde chtít. Takový kurz se tedy dá jen číst a číst a číst, a za týden hotovo. Reálný studijní efekt? Něco mezi nula a hodně málo. Navíc odpadá i většina komunikace s lektorem, protože když neděláte úlohy, nenarážíte na reálné problémy a tedy není moc o čem se bavit.
Kurzy by se tím pádem de facto redukovaly na elektronickou knihu s možností lehkého, nezávazného pokecu s jejím autorem. Takto pojaté kurzy z mého pohledu nedávají smysl. A proto variantu zcela bez úloh nenabízím a ani v budoucnu nabízet neplánuji.
Ne proto, že bych snad zájemcům o studium nechtěl vyjít vstříc. To bych nenabízel možnost prodlužování přístupů, možnost studovat „Na pohodu“, možnost individuální úpravy zadání a podobné věci. Nepřipustím však, aby se kurz zredukoval na něco, co neplní svůj základní účel.
Proč někteří lidé úlohy nechtějí?
Ukázali jsme si, že samostatné práce jsou zcela klíčovou součástí studia, která funguje jako katalyzátor reálného pokroku. Přesto je někteří lidé dělat nechtějí. Nabízí se otázka proč? Nejspíš to má více různých příčin:
- Někteří lidé mají zřejmě mylné představy, o čem to studium fotografie je. Očekávají, že je to o „tajných“ receptech a postupech. Chtějí se tedy hlavně dozvědět tato tajemství, v úlohách hodnotu nespatřují.
- Někteří lidé si také nejspíš samostatné práce spojují s domácími úkoly ve škole. Tedy vnímají je podvědomě jako opruz, který musejí absolvovat, jinak je bude někdo buzerovat.
- A konečně někteří lidé mají nejspíš problém s tím „jít s kůží na trh“, tzn. nechtějí ukazovat svoje fotky někomu, kdo by o nich mohl říct něco víc než „Líbí“ nebo „Krása“.
Těmto postojům sice lidsky rozumím, vnímám je však jako neslučitelné se smysluplným studiem fotografie.
Ad bod 1) Studium fotografie není to o žádných „tajných postupech“, které si profesionálové předávají mezi sebou a střeží je jako cechovní tajemství. Ve skutečnosti je to o tom naučit se zásady, které už nejspíš dobře znáte, skutečně také převést do praxe. Protože „vědět“ neznamená „umět“.
Ad bod 2) Úlohy na Online fotoškole nejsou jako domácí úkoly. Nikdo Vás do nich nebude tlačit v neděli večer, nikdo Vám je nebude známkovat a nikdo Vám nebude dávat poznámky, když je nepřinesete. Navíc se u nich neočekává dokonalost. Stačí snaha a alespoň zhruba správný směr.
Ad bod 3) Je pravda, že součástí hodnocení úloh je kritika, nicméně ta je vždy jen a pouze konstruktivní a v dobrém míněná. Tedy nese se ve stylu: tohle se povedlo, tohle se nepovedlo, takto by se to dalo vylepšit, příště zkuste toto, to by mohlo pomoci.
Stojí též za zmínku, že na Online fotoškole si Vy sami můžete určit náročnost studia. Pokud si zvolíte „Na pohodu“, samostatné práce Vám prakticky nikdy nevrátím, s výjimkou zcela extrémních případů (např. když vůbec nepochopíte zadání). Tedy i když to nebude „nic moc“, spíš si jenom řekneme, co by se dalo příště udělat lépe, a půjdeme dál.
Resumé
Co říct závěrem? Snad se mi v tomto článku podařilo trochu lépe vysvětlit, proč jsou samostatné práce na Online fotoškole povinné a proč variantu bez nich nenabízím. Není to o tom, že bych chtěl kohokoliv prudit, zdržovat ho nebo ho při studiu trápit. Je to o tom, že bez reálného focení + hodnocení fotek by se moje kurzy smrskly na něco, co by moc dobře nefungovalo. A nefunkční produkt já prodávat prostě nechci.