Third-party objektivy: dobrá volba nebo past?

Má smysl kupovat objektivy „alternativních výrobců“ jako jsou např. Sigma nebo Tamron? Nebo je lepší držet se „originálů“ od výrobce fotoaparátu? V čem jsou výhody, nevýhody a v čem spočívají možná rizika tzv. objektivů třetích stran?

Každý začínající fotograf si záhy všimne, že objektivy pro jeho foto systém nevyrábí jenom firma, jejíž logo se skví na jeho fotografickém přístroji, ale též některé jiné značky. Cenovka přitom mnohdy bývá o dost lákavější než v případě porovnatelného objektivu od výrobce těla. A tak si začne klást otázky jako: „V čem je rozdíl?“, „Doopravdy to funguje?“ a „Nestačilo by mi to?“.

Podobné otázky jsou naprosto pochopitelné a logické, bohužel se však nedají doopravdy dobře zodpovědět bez trochu hlubšího vhledu do celé problematiky. Cílem tohoto článku je čtenáři právě takový vhled poskytnout.

Pozn.: Problematika (ne)používání third-party objektivů je nejvíce relevantní pro uživatele zrcadlových a bezzrcadlových systémů značek Canon, Nikon a Sony, neboť jde o uzavřené nebo při nejmenším částečně uzavřené systémy – tzn. výrobce nedává veřejně k dispozici komunikační protokoly mezi fotoaparátem a objektivem. V otevřenějších systémech jako je třeba m4/3 nebo L-mount Alliance je používání objektivů jiných značek zcela běžné, technicky bezproblémové a nikdo se nad ním nepozastavuje.

Vymezení pojmů (a vymezení se autora vůči některým pojmům)

Objektivy, které na sobě nemají stejné logo jako fotoaparát, bývají nazývány různě. Někdy se jim říká „objektivy od alternativních výrobců“, někdy „neoriginální objektivy“, někdo je označuje dokonce jako „neznačkové“. Zejm. poslední dva termíny jsou ale hodně zavádějící. Vyvolávají totiž dojem, jako by snad šlo o nějakou kopii, padělek či snad o něco méněcenného. To neodráží realitu.

Výrobci jako Sigma či Tamron si objektivy sami navrhují, vyrábějí, testují a zajišťují pro ně servis. Tzn. dělají všechno to, co dělá Nikon, Canon nebo Sony. Mnohdy přitom používají zcela vlastní, unikátní optické a mechanické konstrukce, jaké nikdo jiný nepoužívá. Tak jaké „originální“ vs. „neoriginální“? A ke slovu „neznačkové“ lze říct jediné – zkuste vyrábět a prodávat objektivy pod názvem některé z těchto firem a dejte vědět, jestli Vám to projde. Nápověda: ani náhodou 😊.

Tedy nejsou to žádné „neoriginální“ ani „neznačkové“ výrobky, jsou to prostě objektivy určené pro fotografický systém jiného výrobce. Nic víc, nic méně. Asi nejkorektnější označení těchto výrobků je proto anglické „third-party lenses“, tedy počeštěně „objektivy třetí strany“. Já se zde budu držet označení "third-party objektivy".

Každý third-party objektiv je vždy určený pro určitý konkrétní fotografický systém (bajonet). Např. Nikon Z, Canon RF, Sony E, apod. Bývá přitom celkem běžnou praxí, že se jeden a ten stejný objektiv vyrábí v několika verzích pro různé foto systémy. Výrobce zkrátka navrhne a odladí určitý optický design a mechanickou konstrukci a na jejich základě následně vytvoří několik výrobních variant, které se liší bajonetem, čipy a softwarem. Při nákupu těchto objektivů je proto nutné vždy si důkladně ověřit, že se jedná skutečně o verzi pro Váš foto systém.

Výhody third-party objektivů aneb proč je vůbec zvažovat

Existují v zásadě čtyři dobré důvody, proč zvažovat nákup objektivu od alternativního výrobce:

Příznivá cena anebo lepší poměr výkon / cena

Jednoznačně nejčastější důvod ze všech. Alternativní výrobci mnohdy nabízejí funkčně a opticky porovnatelné objektivy levněji než výrobce těla. Rozdíl v ceně přitom bývá značný. U profesionální optiky může úspora činit i 50%. A to už je docela pádný argument.

Je ale třeba říct, že nižší cena není samozřejmostí. Existují i third-party značky, jejichž optika je ve skutečnosti dražší než ta od výrobce těla. Tak např. objektivy zn. Zeiss bychom rozhodně nenazvali „levnými“.

Cena je tedy sice nejčastější, ale nikoliv jediný důvod, proč lidé kupují third-party objektivy.

Unikátní ohniskové rozsahy, světelnosti či jiné vlastnosti

Některé third-party objektivy nabízejí ohniskový rozsah, světelnost nebo vlastnosti, které v nabídce objektivů od výrobce těla nejsou dostupné. To není náhoda. Alternativní výrobci často aktivně vyhledávají „hluchá místa“ v jednotlivých foto systémech a aktivně na ně cílí. Tedy např. si všimnou, že pro systém XY neexistuje dobrý APS-C širokáč a tak ho vyrobí a začnou prodávat.

Unikátní obrazový výstup

Pro některé výrobce platí, že jejich objektivy mají odlišné podání obrazu, než co je v oboru běžné. Tak např. objektivy dříve zmiňované zn. Zeiss jsou známé svým specifickým mikrokontrastem a zvýrazněným „3D efektem“. Proto je lidé kupují. I když stojí víc. A i když se s nimi většinou musí ostřit manuálně.

Odlišná filozofie značky

Každá firma má určitou filozofii, které se drží, zpravidla dlouhodobě. Většinou vychází z historického kontextu a z jejího strategického směřování. Tato filozofie se přitom propisuje i do ryze praktických věcí jako je sortiment nabízených výrobků a jejich užitné vlastnosti. Přitom se může docela snadno stát, že filozofie některého „alternativního“ výrobce konkrétnímu fotografovi sedne lépe, než filozofie výrobce jeho fotoaparátu.

Tak např. produktový fotograf používající systém Canon EF může snadno zjistit, že mu pro focení ve studiu více vyhovují objektivy Sigma Art než objektivy od Canonu. Jsou sice velké a těžké, to mu ale nevadí. A jejich poněkud „sterilní“, vysoce technický vzhled se mu pro jeho potřeby ideálně hodí.

Tzn. není to nutně jen o ceně. I když tedy je pravda, že cena bývá tou vůbec nejčastější motivací, proč lidé nákup third-party objektivů zvažují.

Nevýhody third-party objektivů

Používání objektivů alternativních výrobců má ale pochopitelně i své nevýhody. Konkrétně:

Odlišné ovládání a ergonomie

Ovládací prvky mohou být na third-party objektivech řešené mírně odlišně. Základ bude samozřejmě stejný – objektiv bude mít ostřící kroužek, zoomovací kroužek (v případě objektivů s proměnlivou ohniskovou vzdáleností), pár přepínačů. Některé nuance se však mohou lišit. Tak např. přepínače mohou být jinak rozmístěné, nabízet jiné volby a klást jiný odpor, zoomovací kroužek se může otáčet v opačném smyslu (!!!), aj. Někdy mohou být přítomné i dnes už poměrně atypické ovládací prvky, např. zámek zoomu řešený posunem zoomového kroužku vpřed/vzad, apod.

Jiné chování autofokusu a stabilizátoru, případně jejich absence

Moderní third-party objektivy velkých výrobců už dnes většinou bývají vybavené všemi běžnými moderními technologiemi (povrchová úprava čoček, autofokus, stabilizátor) a disponují v zásadě plnou kompatibilitou s tělem. Pozorný uživatel si ale i přesto může všimnout, že se objektiv v některých situacích chová mírně odlišně, než na co je zvyklý u objektivů výrobce těla.

Tak např. autofokus se může jevit poněkud náladovější, zvlášť v podmínkách nízké hladiny světla nebo nedostatečného kontrastu. U stabilizátoru zase téměř vždy platí, že jeho účinek v reálných situacích bývá o něco slabší, než u porovnatelného objektivu od výrobce těla.

Tyto problémy většinou nebývají zásadní. Často to navíc ani není o tom, že by third-party objektiv byl reálně o tolik horší, ale spíš o tom, že si fotograf musí zvyknout na mírně odlišné chování techniky jiného výrobce.

Pozor! Některé third-party objektivy vůbec autofokus ani stabilizaci nemají. Týká se to ale spíše menších anebo specializovaných značek (např. Samyang, Zeiss). U Sigmy a Tamronu je dnes automatické zaostřování i stabilizátor standardem u většiny modelů.

Drobné rozdíly v podání barev (někdy)

V některých případech může mít objektiv alternativního výrobce nepatrně odlišné podání barev než to, na jaké je fotograf zvyklý. Není to moc časté a týká se to spíš jen určitých značek a jen určitých typů objektivů (např. širokáče), ale stává se to.

Na vině bývá většinou odlišná povrchová úprava čoček. Někdy za tím stojí také skutečnost, že paprsky světla mohou u některých konkrétních modelů objektivů dopadat na fotocitlivá místa na senzoru pod větším úhlem, než s čím se počítá. Vliv mohou mít též barevné profily, které fotoaparáty aplikují na obrázky při RAW konverzi. Ty totiž bývají optimalizované pro optiku výrobce těla, nikoliv pro objektivy jiných výrobců.

Nejedná se však o rozdíly nijak dramatické, spíše o jemné nuance. Zkušený editor navíc dokáže tyto rozdíly do značné míry zkorigovat v postprocesu. Ne však úplně. Určitý drobný pozůstatek „jiné barevnosti“ na obrázcích zpravidla zůstává.

Komplikovanější servis

Držet se objektivů od výrobce těla má jednu nespornou výhodu: když něco nefunguje, vezmete krabici, dáte do ní foťák, objektiv(y) a všechno to pošlete do servisu s uctivou prosbou, ať to vyřeší. Nemusíte přitom dumat nad tím, zda se jedná o problém na straně těla či objektivu, nemusíte řešit, čím to je, prostě to všechno necháte na nich. A při troše štěstí se Vám to za týden, dva vrátí a problém vyřešen.

V případě fotoaparátu od výrobce X a objektivu od výrobce Y je situace složitější. Servis výrobce fotoaparátu se totiž odmítne zabývat Vašimi problémy s objektivem jiné značky. Zkontroluje tělo, řekne „ve specifikaci“, možná vám vyčistí senzor, aby tam ten foťák necestoval úplně zbytečně a tím to pro něj hasne. Vy se následně musíte obrátit na výrobce optiky resp. na servis, který jej zastupuje, a problém s objektivem řešit s ním.

Některé záludnější problémy tedy mohou vyžadovat opakované posílání těla / objektivů do různých servisů. To může být celkem otrava. Pro většinu amatérů toto nepředstavuje až tak zásadní problém – neděje se to příliš často a i když jsou chvíli bez foťáku, svět se nehroutí. Pro profesionála však může být jednoduchý a rychlý servis dost zásadním argumentem.

Možné problémy s kompatibilitou (hlavně do budoucna)

Asi největším strašákem a hlavním důvodem, proč se lidé bojí third-party objektivy kupovat, jsou možné problémy s kompatibilitou, zejm. s budoucími těly fotoaparátů.

Má to své opodstatnění. Většina velkých výrobců fototechniky si dává docela dost záležet na tom, aby udržovali co nejlepší kontinuitu / dlouhodobou kompatibilitu v rámci svých foto systémů. Je až obdivuhodné, jak staré objektivy (téže značky) se často dají používat i na nejmodernějších přístrojích. V případě third-party objektivů však výrobce těla samozřejmě nemá žádnou motivaci zpětnou kompatibilitu zajistit.

Výrobci third-party objektivů tento problém řeší pomocí aktualizací firmwaru objektivu. Nikdo Vám však s jistotou neřekne, do kdy přesně bude ten který výrobce ochotný zabývat se problémy s Vašim stařičkým objektivem a kdy už Vám řekne spíš: „Kupte si novou verzi.“.

Jak velký je toto problém, v reálu? Ne zas tak strašný. Ostatně oni si ti alternativní výrobci ani nemohou dovolit, aby se z toho stal skutečně velký problém. Nikdo by si pak jejich výrobky nekupoval. Rozhodně ale platí, že z dlouhodobého pohledu (desítky let) existuje nenulová šance, že ve Vašem fotografickém systému dojde k nějakému updatu, ať už hardwarovému nebo softwarovému, který zkomplikuje používání Vašich third-party objektivů. Tento problém se může podařit vyřešit, např. updatem firmwaru, ale nemusí.

Na druhou stranu, buďme realisté – něco podobného se Vám může klidně stát i s optikou samotného výrobce fotoaparátu. Je to ale určitě výrazně méně pravděpodobné.

Odlišný design (vzhled) těl vs. objektivů

Prakticky založeným lidem se toto bude jevit jako nepodstatný detail, který snad ani nestojí za zmínku. Pokud si však zakládáte na svém stylu a dokonalém image, může Vás od third-party objektivů odrazovat i jen pouhá skutečnost, že nejsou designově dokonale sladěné s těly fotoaparátů a tedy že Vám Váš dokonalý styl mohou narušovat.

Stigma, které je s používáním third-party objektivů spojené

V určitých kruzích může být používání „neoriginálního“ či „neznačkového“ vybavení vnímáno s despektem. Je to sice iracionální, nicméně někdy je prostě jednodušší neplavat proti proudu a prostě akceptovat zvyklosti v oboru / firmě / skupině, i když si budete v duchu myslet své.

Další okolnosti hodné zvážení

Výše jsme si probrali hlavní výhody a nevýhody third-party objektivů. Kromě toho samozřejmě existuje ještě celá řada dalších okolností, které člověka zvažujícího nákup objektivů od alternativních výrobců zajímají.

Obrazová kvalita

Možná Vás zarazilo, že ve výčtu nevýhod viz výše vůbec nezmiňuji obrazovou kvalitu. To je ovšem naprosto v pořádku Nejde totiž říct, že by third-party objektivy byly vždy nutně opticky méněcenné. Mohou být, ale nemusejí. A některé jsou dokonce i lepší. Čtete správně: third-party objektivy mohou být v některých případech opticky lepší než to, co nabízí výrobce těla, často za výrazně víc peněz.

Ale pozor! „Opticky lepší“ neznamená „celkově lepší“ ani „praktičtější“. Objektiv může mít vynikající optiku, ale zaostávat v oblasti autofokusu či ergonomie.

Každopádně ale obavy, že by pro Vás některé z moderních objektivů značek Tamron či Sigma, zvlášť ty z „profi“ řad (SP u Tamronu, Art a Sports u Sigmy), nebyly opticky dost dobré, ty nejsou na místě. To spíš budete zklamaní z jiných věcí. Optika však bývá dost dobrá.

Konstrukce, utěsnění, dlouhodobá spolehlivost

Ani v tomto případě není důvod k obavám, tedy ne u významných third-party výrobců. Na druhou stranu je pravda, že někde se ta úspora udělat musí. A zrovna mechanická robustnost, životnost různých mechanizmů a odolnost vůči vodě, to jsou oblasti, na kterých se dá celkem dost ušetřit.

V průměru tak third-party objektivy skutečně bývají o něco méně odolné a o něco hůře utěsněné než profi objektivy výrobce těla. To je ale dané spíše tím, pro koho jsou tyto objektivy určené a na jakou cenovou hladinu výrobce cílí.

Je třeba si uvědomit, že při nejmenším ti velcí „alternativní“ výrobci nejsou žádní chudáčci. Tamron ve skutečnosti působí jako významný OEM dodavatel, tzn. reálně vyrábí spoustu optiky, která se pak prodává pod jinými značkami. Tedy rozhodně umí vyrobit vysoce kvalitní objektiv.

Sigma jako OEM dodavatel sice nepůsobí, i ona si ale zakládá na velmi vysokém standardu výroby a např. jako jedna z mála firem stále drží veškerou produkci v Japonsku – od začátku do konce. To může dnes říct jen opravdu málokdo, ostatně firma se tím také ráda chlubí.

Tedy bát se, že od Sigmy nebo Tamronu koupíte „křáp“ není na místě. Stát se Vám to může jedině tehdy, pokud byste pořizovali buďto nějaký hodně starý model, vzniklý v dobách, kdy se tyto firmy ještě zaměřovaly na levnou produkci, anebo kdybyste sáhli po výrobku některé z mladých, čínských značek, které se i dnes výrazně orientují na low-end segment. Tam ano, tam může být konstrukce a někdy i optika zklamáním. U moderních profi a poloprofi objektivů významných third-party výrobců (Tamron, Sigma, Cosina, aj.) však není žádný důvod k obavám.

Kusová variabilita

U third-party objektivů se celkem často zmiňuje vyšší kusová variabilita. Jinak řečeno, má se za to, že u nich víc hrozí, že dostanete „špatný kus“. Moje empirická zkušenost toto ovšem nepotvrzuje. Tedy ne u prominentních third-party značek.

Kusová variabilita je obecný problém, postihuje všechny. Sigmu, Tamron, ale i Nikon, Canon, Sony. Jestli se u někoho vyskytuje v míře větší nebo menší, to je pro běžného smrtelníka nesmírně těžké objektivně stanovit. Navíc se to v průběhu času mění.

Po pravdě si myslím, že je to spíš o cenové hladině a cílovém zákazníkovi, spíše než o tom, kdo daný objektiv vyrábí. Pokud někdo objektiv navrhuje s cílem oslovit profi publikum, nastaví pak ve výrobě menší tolerance, zpřísní kontrolu kvality a objektiv následně nacení odpovídajícím způsobem. A naopak. Tedy nemyslím si, že by u Sigmy či Tamronu představovala kusová variabilita zásadní problém, alespoň tedy ne u jejich profi řad. Nemyslím si ani to, že by s ní zápasil Zeiss. Zásadnější problémy bych nečekal ani u značek Samyang, Laowa, Irix, Tokina. Problém to může být spíš u značek, které mají buďto méně zkušeností, nebo které prozatím cílí spíše na low-end segment trhu. Třeba 7Artisans, Yongnuo, Pergear, Meike.

Zůstatková cena (při pozdějším odprodeji)

Někdy se též zmiňuje, že objektivy od výrobce těla si lépe drží cenu. A tedy že když je po letech prodáte, utrpíte o něco menší ztrátu. Osobně tenhle argument vnímám jako zveličený. Něco málo na tom asi bude, ale ne mnoho.

Větší vliv má – dle mého názoru – spíše poptávka po konkrétním modelu objektivu. Značka může určitou roli hrát, protože lidé jsou tvorové iracionální, avšak nikoliv zas až tak velkou. Zkrátka a dobře nemyslím si, že by objektivy Sigma Art nebo Zeiss klesaly na ceně nějak výrazně rychleji než funkčně podobné objektivy od Canonu či Nikonu.

Super levné objektivy čínské provenience si skutečně nejspíš nebudou cenu držet moc dobře. To však není tím, že jde o third-party objektivy, ale tím, že je prostě nikdo nechce.

Důležité! Svět alternativních výrobců není homogenní!

V předchozích statích jsme se vlastně mimoděk dostali k jednomu dost důležitému tématu: svět third-party výrobků je ve skutečnosti velice pestrý. Působí v něm mnoho značek a firem, z různých koutů světa, s různými filozofiemi, přístupy, ambicemi, historií. Téměř nic tak nejde říkat zcela absolutně, protože se skoro vždycky najde někdo, kdo představuje výjimku.

Při nákupu těchto objektivů je proto velmi důležité předem se důkladně informovat o tom, co přesně kupujete a od koho. Tzn. přečíst si něco o konkrétní značce, pochopit, jaká je její filozofie, zjistit si, na jaký segment trhu a případně na jakou niku se zaměřuje, co už vyrobila, jaké jsou s tím zkušenosti. Jedině tak totiž můžete kvalifikovaně posoudit, zdali by její výrobky byly vhodné i pro Vás.

A co se prostě držet objektivů od výrobce těla?

I toto je zcela legitimní strategie, ostatně řada lidí volí právě tuto cestu. Má totiž své nepopiratelné výhody.

Pokud chcete především fotit, ne řešit technikálie, a peníze nejsou problém, „držet se značky“ dává smysl. Odpadnou Vám starosti s kompatibilitou, ovládání i design fotoaparátů a objektivů budou krásně sladěné, zjednoduší se servis. Při koupi nového těla se nebudete muset tak moc ujišťovat, jestli s ním všechny Vaše dříve pořízené objektivy bez problémů fungují. Navíc budete mít i slušnou míru jistoty, že Vaše technika bude bez problémů použitelná i za 10 let. Ale připlatíte si. Zároveň si tím zúžíte výběr, v případě některých foto systémů docela výrazně.

Otázka, zda third-party objektivy používat nebo ne, tedy není o tom, že by jedna varianta byla „správně“ a druhá „špatně“. Je to o potřebách, prioritách, rozpočtu, přístupu k focení i k technice. A vlastně i o povaze konkrétního fotografa. Někdo ocení pestrost světa third-party objektivů, jiný ji vnímá jako chaos, který mu komplikuje život. Někomu nevadí techniku ladit nebo ho to dokonce i baví, pro jiného je to noční můra nebo otrava.

Pro některé fotografy je tedy naprosto rozumné, pokud se rozhodnou držet jen „své“ značky; pro jiné ale dává mnohem větší smysl produkci alternativních výrobců a priori nezavrhovat.

Pro koho tedy third-party objektivy jsou vhodné a pro koho spíše ne?

Objektivy alternativních výrobců jsou vhodné pro ty, kteří:

  • Jsou ochotní věnovat čas tomu, aby se zorientovali v sortimentu a firemní filozofii jednotlivých alternativních výrobců.
  • Shánějí objektivy takových typů, které výrobce těla buďto vůbec v nabídce nemá anebo jsou u něj nedostupně drahé.
  • Případně potřebují rychle pořídit větší množství výbavy, na což by s objektivy výrobce těla neměli dostatek prostředků.
  • Anebo shánějí objektivy, které mají určité speciální vlastnosti či možnosti, jaké objektivy výrobce těla nenabízejí.
  • Nevadí jim drobné odlišnosti v chování, designu a ergonomii.
  • Není pro ně problém komplikovanější servis.
  • Zajímá je více "tady a teď" než to, co bude za 10 či 20 let.
  • Nemusejí tolik řešit "image" ve vztahu ke klientům a obchodním partnerům.
  • Jsou schopni a ochotni řešit případné problémy, které mohou být s používáním third-party objektivů spojené.
  • Neočekávají 100% stejný "user experience" jako s objektivy výrobce těla.

Objektivy výrobců třetích stran naopak nejsou moc vhodné pro ty, kteří:

  • Vystačí si s nabídkou objektivů svého výrobce.
  • Chtějí jednotné ovládání všech objektivů a sladěný design.
  • Nechtějí se zabývat technickými aspekty focení a už vůbec ne řešit nějaké problémy s technikou.
  • Peníze pro ně nejsou zásadnější problém anebo jim nevadí pořizovat systém pomalu, postupně, v průběhu let.
  • Chtějí využívat nadstandardní servisní služby určené pro profesionály, které vyžadují vlastnictví určitého množství techniky daného výrobce.
  • Anebo zkrátka chtějí servis řešit jen s jedním subjektem a nikoliv s několika servisy různých značek.
  • Při nákupu chtějí jasnou a jednoduchou volbu, spíše než mnoho různých možností s nutností studovat je, porovnávat a zvažovat drobné rozdíly mezi nimi.
  • Jsou oddanými fanoušky značky a vnímají third-party objektivy jako zradu svého oblíbeného výrobce.

Jaká cesta je ta pravá pro Vás? Tohle si musíte rozhodnout Vy sami.

Užitečný článek? Dejte o něm vědět ostatním! Máte připomínky? Napište mi email na info@onlinefotoskola.cz .

Začínáte s fotografováním? Hledáte ucelený kurz, který Vás rychle a názorně naučí to nejdůležitější, co je třeba pro tvorbu technicky, obsahově i esteticky zdařilých fotografií? Přesně tohle nabízí Kurz základů fotografování.

Kam dál?