UV a ochranné filtry - mají doopravdy smysl?
Otázka používání UV resp. ochranných filtrů je docela dost kontroverzní. Mezi fotografy naleznete jak oddané příznivce těchto filtrů, tak ale i jejich zaryté odpůrce. A pak samozřejmě také spoustu lidí, kteří jsou názorově někde napůl cesty.
Jako u většiny kontroverzních témat je příčinou tohoto názorového rozkolu jednoduše to, že celá věc prostě není černobílá. Ochranné filtry přinášejí některé výhody, ale mají též určité nevýhody. Různí lidé přitom pracují různým způsobem a tedy mají i různé potřeby a priority. Je proto zcela pochopitelné, že se na tu otázku používání ochranných filtrů dívají odlišně.
O problematice ochranných filtrů navíc koluje celá řada mýtů, polopravd, někdy i vyslovených nesmyslů. Začátečník, který se o celou věc začne zajímat, se tak záhy ocitne pod palbou zcela protichůdných informací a doporučení, takže ve výsledku neví, co si z toho vzít.
Já si v tomto článku kladu za cíl celou tuhle problematiku podrobněji rozebrat, nechat zaznít nejdůležitější argumenty lidí z obou stran názorového spektra a podrobit je troše kritického nahlížení. Není ovšem mým cílem nikomu určovat, zda má ochranné filtry používat nebo ne. To nechť si rozhodne každý sám za sebe.
UV filtry v minulosti a dnes
Původním účelem UV filtrů v analogové fotografii bylo skutečně – jak název napovídá – zadržovat UV záření. Některé typy kinofilmu totiž byly na UV záření citlivé, UV záření mohlo snižovat kontrast fotek. Tento problém se tedy řešil právě za pomoci UV filtrů.
Moderní, digitální technika však na UV záření citlivá není nebo jen naprosto minimálně. UV filtry tedy tento svůj původní smysl v podstatě ztratily. Nadále se však používají, ovšem nikoliv za účelem filtrování UV záření, ale jako mechanická ochrana předního optického členu objektivu.
Řada výrobců dnes už proto tyto filtry označuje vysloveně jako „ochranné“ a nikoliv UV. Jiní se drží zažitého názvu „UV filtr“, a to přestože o UV záření už většinou vůbec nejde. Ve zbytku tohoto textu budu pojmy „UV filtr“ a „ochranný filtr“ používat jako rovnocenné. Oběma termíny budu myslet jednu a tu samou věc a totiž čirý optický filtr, který se dnes používá zejm. jako mechanická ochrana objektivu.
Hlavní argumenty pro a proti
Lidé, kteří používání UV filtrů prosazují, zpravidla jmenují tyto důvody:
- Filtr chrání přední optický člen před nehodou (poškrábání, rýpnutí, pád objektivu).
- Při čištění je lepší čistícími pomůckami „sahat“ na filtr než na přední člen.
- Filtr zajistí netknutý přední člen pro případ budoucího prodeje objektivu.
Hlavní argumenty odpůrců filtrů pak většinou znějí nějak takto:
- UV filtry zhoršují obrazovou kvalitu pořízených fotek.
- Přední člen objektivu nepotřebuje dodatečnou ochranu, zvlášť když se důsledně používá přední krytka a sluneční clona.
- Ochranná funkce filtrů je sporná, při nehodě může filtr nadělat víc škody než užitku.
Pojďme si nyní všechny tyto klíčové argumenty z obou táborů trochu víc rozebrat.
Je ochranná funkce filtrů skutečná?
Chrání opravdu UV filtr objektiv před poškozením? Tohle je pochopitelně zcela klíčová otázka, protože pokud by odpověď zněla, že nikoliv, pak by celá diskuse byla v podstatě vyřešená. Jenomže tahle otázka je ve skutečnosti mnohem složitější, než se na první pohled zdá.
Předně je třeba rozlišovat, co myslíme tím poškozením. Je totiž něco úplně jiného, pokud se objektivem někde nešikovně otřeme, třeba o zábradlí, vs. když nám objektiv upadne. Pojďme proto pro účely této diskuse rozlišovat „malé“ a „velké“ nehody.
Malé nehody
Malou nehodou budeme myslet třeba to, když se fotograf s fotoaparátem v ruce neobratně otočí a objektivem o něco lehce zavadí. Tak např. o stěnu, zídku, apod. Dalším příkladem „malé nehody“ může být to, když má fotograf nepořádek v brašně, z objektivu mu během přenášení spadne krytka a přední člen se začne přímo v brašně otírat o něco, co má potenciál ho poškrábat. Třeba o stativovou destičku, o klíče, atp. Pro takovéto „malé nehody“ bude charakteristické, že se jich nebudou účastnit žádné extra velké síly a nebude tedy příliš hrozit, že by UV filtr nasazený na objektivu praskl a roztříštil se.
U nehod tohoto typu je dle mého názoru ochranná funkce UV filtru nesporná. Filtr představuje mechanickou bariéru, která drobná poškození „vezme na sebe“ a uchrání od nich přední člen. Ani poškození filtru sice pochopitelně není něco, co bychom si přáli, je to však rozhodně lepší, než poškození objektivu. Už jen proto, že filtr se dá jednoduše uživatelsky vyměnit. Tedy v případě malých nehod rozhodně ano, ochranný filtr smysl má.
Velké nehody
U „velkých nehod“ je celá situace složitější. Velkou nehodou budeme myslet např. pád fotoaparátu na zem nebo silný náraz předkem objektivu na nějakou překážku, např. roh stolu, atp. Tedy za „velkou nehodu“ budeme považovat incident, který už budou provázet větší síly schopné filtr rozbít.
V těchto případech je ochranná funkce UV filtru ve skutečnosti docela sporná. Ochranný filtr je tenoučký plátek skla. I když se třeba jedná o speciální, vysoce odolné sklo, stejně to nic nemění na tom, že filtr je prostě tenký a tedy roztříští se relativně snadno. Oproti tomu přední člen objektivů bývá vyroben z často dost tlustého kusu skla. Paradoxně tak mnohdy bývá o dost odolnější. Je tedy chybné domnívat se, že když se při nějaké nehodě rozbije filtr, ale přední člen to ustojí bez většího poškození, že tomu tak bylo právě díky filtru. Vůbec tomu tak být nemusí. Rozbitý filtr navíc představuje docela průšvih, protože co se stane s filtrem, když se rozbije? Promění se na ostré střepy.
Je tedy myslím zcela legitimní ptát se, jestli v případě takovéto větší nehody na tom objektivu skutečně chceme mít tenoučký plátek skla, který se relativně snadno roztříští a jehož úlomky budou následně putovat vstříc přednímu elementu, nebo jestli to raději prubneme např. s tím rohem stolu napřímo, bez ochranného filtru.
Pád fotoaparátu na zem je pak úplně samostatná kapitola. V případě pádu techniky na tvrdý podklad (např. beton, kámen) hrozí mnohočetné mechanické poškození fotoaparátu i objektivu. Poškození předního optického členu přitom není ani zdaleka to jediné, co se může stát. A dle mého to není ani to hlavní, čeho se obávat.
Při pádu totiž s velkou pravděpodobností dojde k poškození mechanických prvků, které čočky drží na správném místě. Dojde tedy k jejich většímu či menšímu vychýlení ze správných pozic. Optika tím pádem ztratí svoji preciznost a objektiv už pak nikdy nebude takový jako dřív a to přestože tohle poškození nebude na první pohled vůbec vidět.
Jinými slovy, je krajně naivní si myslet, že když „nekřupnou čočky“, tak že je všechno cajk. Není. Pád na tvrdou zem je prostě průšvih, který žádný ochranný filtr nezachrání. Filtr přitom může zvláště začátečníkovi dávat falešný pocit klidu a vyvolat v něm dojem, že mu fotoaparát může padat na zem. Ne, nemůže, resp. tedy neměl by.
Další docela nepříjemná věc je ta, že pakliže fotoaparát spadne přímo na obroučku filtru, s velkou pravděpodobností dojde k její deformaci a současně i k deformaci filtrového závitu objektivu. Filtr následně nepůjde sundat. To je docela problém, zvlášť pokud se filtr současně i roztříští.
V případě „velkých nehod“ je tedy přínos ochranného filtru docela sporný. Dokonce bych si nedovolil vyloučit ani tu možnost, že v některých specifických případech může být filtr i vysloveně kontraproduktivní.
Znamená to, že jsou UV filtry na nic? To rozhodně ne. Ale prostě před těmi „velkými nehodami“ dle mého názoru nechrání ani zdaleka tak dobře, jak si někteří lidé myslí. Co ale UV filtrům v žádném případě upřít nelze, to je ochranný efekt před nehodami menšími – různými rýpanci, drobnými škrábanci, atp. Tam je to prostě bez debat.
Je lepší čistit filtr a ne čočku?
Optika se i při sebeopatrnějším používání zanáší drobnými částicemi a tedy musí se čas od času čistit. K tomu ve většině případů postačí ofukovací balonek, ale ne vždy. Pokud se na objektiv dostanou jakékoliv lnoucí nečistoty, je třeba přikročit k agresivnějším postupům a objektiv vyčistit např. za pomoci vlhčených utěrek na optiku, lenspenu, atp. U těchto pomůcek už ale reálně hrozí, že při čištění dojde ke vzniku mikroskopických poškození povrchové úpravy čoček. Tato drobná poškození zprvu nepřinášejí žádné reálné problémy, v průběhu let se však kumulují.
Pakliže přední člen překryjeme ochranným filtrem, většina nečistot se bude zachytávat už na filtru a nikoliv až na čočce. Čištění se sice beztak nevyhneme, budeme však čistit většinou jenom filtr, který je mnohem snazší vyměnit.
Tento argument tedy smysl rozhodně dává, pro objektiv je rozhodně dlouhodobě lepší, když se čistí filtr a nikoliv přední čočka. Na druhou stranu, záleží i na tom, jak často objektiv v reálu čistíte a jak agresivními prostředky. Pokud jen párkrát do roka a pakliže si beztak obvykle vystačíte jen s balónkem, argument čištění nejspíš nebudete vnímat jako nijak zásadní.
Jak velký vliv mají drobná poškození?
Bavíme-li se o drobných či vysloveně mikroskopických poškozeních předního členu, měli bychom se ale současně také zajímat o to, nakolik vlastně taková drobná poškození reálně vadí.
Stručně řečeno, mnohem méně, než si lidé intuitivně myslí. Toto bylo opakovaně prokázáno různými autory v mnoha nezávislých testech a experimentech. Pokud nevěříte, doporučuji vygooglit pár článků či videí na toto téma. Budete překvapeni, jak moc může být přední element poškozen, aniž by to na fotkách bylo jakkoliv pozorovatelné.
Samozřejmě ale záleží i na optické konstrukci konkrétního objektivu a např. na tom, jak je přední element velký. Čím je větší, tím spíše se drobné vady neprojeví.
Nicméně tedy je fakt, že většina fotografů chce mít optiku v co nejlepším stavu a tedy ta snaha o ochranu předního členu před třeba i jen nepatrným poškozením je zcela pochopitelná.
Netknutá optika je navíc vysoce ceněná v případě pozdějšího odprodeje objektivu. Lidé totiž nejsou při nákupu použité techniky zcela racionální. Výrazně preferují optiku zcela bez vad před optikou s i jen vysloveně kosmetickými vadami. Tento argument příznivců UV filtrů tedy také nelze než uznat.
Mimochodem, stojí za zmínku, že zadní element toho odpouští podstatně méně než přední element. Tedy udržet zadní element dokonale netknutý je ve skutečnosti ještě důležitější, než dokonale chránit přední element.
Zhoršují filtry kvalitu obrazu?
Častým argumentem odpůrců filtrů pak bývá to, že ochranné filtry zhoršují obrazovou kvalitu. Je tomu ale skutečně tak?
Je nesporné, že jakákoliv optika předsazená před objektiv z principu věci má potenciál ovlivňovat obraz, který objektiv promítá na snímač. Otázka tedy nezní, zda filtr na obraz má vliv nebo ne, ale spíš jak moc velký tento vliv je, zda je to vůbec vidět a pokud ano, tak jak moc výrazný rozdíl to je.
Ochranné filtry mohou obraz ovlivňovat v zásadě třemi způsoby. Za prvé, mohou způsobovat drobný posun barev, za druhé, mohou způsobovat mírnou degradaci nejjemnější kresby a za třetí, mohou měnit charakteristiku reflexů při focení v protisvětle.
Nakolik budou tyto problémy vyjádřené, to záleží na dvou věcech: na typu a konstrukci konkrétního objektivu a na kvalitě ochranného filtru. Kvalitní filtry se vyrábějí z optických skel a mívají vícevrstvou povrchovou úpravu. Způsobují jen zcela minimální barevnou odchylku a degradace jemné kresby u nich bývá jen nepatrná, pokud je vůbec pozorovatelná. I kvalitní filtry ale mohou za některých specifických okolností vytvářet nežádoucí reflexy nebo „duchy“, zvlášť fotíme-li se světelným zdrojem přímo v záběru.
Méně kvalitní filtry mohou způsobovat kromě dodatečných reflexů také výraznější degradaci jemné kresby a výraznější barevnou odchylku. Bývají také mechanicky mnohem méně odolné a tedy riziko, že se roztříští, je u nich vyšší.
Tedy ano, ochranné filtry kvalitu obrazu skutečně mohou zhoršovat, u dobrých filtrů se tak ovšem děje jen v míře velmi malé až nepozorovatelné. Záleží ale pochopitelně i na tom, co fotograf fotí, jakou technikou a jak je náročný. Vliv filtru bude více patrný u fotoaparátů s velmi vysokým rozlišením a u vysoce kvalitní optiky.
Jestliže někdo fotí např. zvířata v divoké přírodě, používá foťák s vysokým rozlišením, špičkový teleobjektiv a fotky musí často výrazně ořezávat, pravděpodobně bude vnímat i sebemenší degradaci obrazu způsobenou filtrem velmi negativně a bude mu vadit.
Na druhou stranu fotograf, který používá obyčejnější techniku anebo který fotí věci, u kterých není kresba nejjemnějšího detailu kriticky důležitá, takový člověk nejspíš vliv filtru bude vnímat jako zcela zanedbatelný nebo dokonce vůbec žádný vliv nebude pozorovat, ani v přiblížení.
Pokud už ochranný filtr vlastníte, můžete si jeho vliv na obrazovou kvalitu sami jednoduše otestovat. Prostě umístěte foťák na stativ, nastavte napevno expozici, zaostření i vyvážení bílé, a vyfoťte krátce po sobě pár snímků s filtrem a pár bez filtru. Následně si fotky důkladně prohlédněte na počítači. Sami si tak můžete udělat obrázek o tom, nakolik právě Váš filtr obraz degraduje a zda je to v míře, kterou vnímáte jako akceptovatelnou.
Potřebuje objektiv dodatečnou ochranu?
U téhle otázky hrozně moc záleží na tom, o jakém objektivu je řeč. Vliv mají též zvyklosti fotografa, zejm. to, zdali a jak důsledně používá přední krytku a sluneční clonu. A konečně dost zásadní hledisko je pochopitelně i to, za jakých podmínek fotograf obvykle fotí.
Na konkrétním objektivu záleží z toho důvodu, že různé objektivy mají různou optickou a mechanickou konstrukci a různý vnější tvar a tedy jsou i různě náchylné na poškození předního elementu.
Tak např. když si vedle sebe postavíme objektivy Nikon 50mm f/1,8 a třeba Sigmu 24-70mm f/2,8, je už na první pohled zřejmé, který z těchto dvou objektivů bude náchylnější na poškození přední čočky. Zatímco Nikon má přední element malý a zapadlý, Sigma ho má velký a velmi odhalený.
Dokonce i když přidáme sluneční clonu, Sigma 24-70mm f/2,8 se stále jeví povážlivě zranitelná. U tohoto objektivu mi tedy osobně nějaká forma dodatečné ochrany dává smysl, u Nikonu ji vnímám jako zbytečnou. Jinými slovy, není objektiv jako objektiv a ta reálná potřeba ochrany předního elementu se může u různých objektivů dost různit.
Důležité jsou ovšem i reálné potřeby a styl práce konkrétního fotografa. Je asi zřejmé, že někdo, kdo často fotí v davu lidí nebo třeba v prašných podmínkách bude mít větší potřebu dodatečné ochrany objektivu filtrem nežli někdo, kdo fotí převážně ve studiu, v řízených podmínkách nebo v prostředí, kdy má kolem sebe vždy dostatek prostoru.
Dá se ochranný filtr nahradit sluneční clonou / krytkou?
Důsledné používání sluneční clony a přední krytky jednoznačně snižuje reálnou potřebu používat ochranný filtr. Pokud objektiv ze zásady vždy máte buďto zakrytkovaný nebo na něm máte clonu anebo obojí, riziko poškození předního elementu se tím výrazně snižuje, i když pochopitelně ne úplně na nulu.
Je ale třeba říct, že sluneční clona a ochranný filtr jsou přeci jen dvě trochu jiné věci. Obojí objektiv chrání, ale odlišným způsobem. Tak např. filtr objektiv uchrání před štěrkem odlétajícím od kol motorky nebo třeba před postřikem nějakou agresivní kapalinou, zatímco clona nikoliv. Sluneční clona spíše vytváří před objektivem bezpečnostní zónu, navíc má i určitou, byť jen omezenou schopnost absorbovat náraz. V případě pádu fotoaparátu na zem tak může být clona ve skutečnosti přínosnější, než filtr.
U sluneční clony ovšem pochopitelně záleží i na tom, jak je robustní, z jakého je materiálu a jak pevně na objektivu drží. V každém případě ale je pravdou, že sluneční clona má kromě svého primárního účelu, kterým je odstínění parazitního světla přicházejícího ze směrů mimo zorné pole, současně i nezanedbatelnou funkci ochrannou.
Nahradí sluneční clona zcela a ve všech ohledech ochranný filtr? To bohužel ne. Ale totéž se dá říct i opačně.
Kdy ochranný filtr použít, i když to normálně neděláte?
I pokud se řadíte spíše k příznivcům ničím nezakryté optiky a tedy ochranné filtry většinou nepoužíváte, přesto existuje pár konkrétních situací, kdy byste jejich použití zvážit měli.
Je to především jakákoliv situace, kdy existuje zvýšené riziko, že Vám na předek objektivu přistane cokoliv nežádoucího, tak např. sprška slané vody, bláto, písek, apod. V takových případech si Váš objektiv dodatečnou ochranu ve formě filtru rozhodně zaslouží.
Filtr najde uplatnění též při focení v dešti. Většinou si sice vystačíte jen se sluneční clonou anebo deštníkem, ne však vždy. Pokud bude foukat vítr nebo pokud budete muset fotit směrem nahoru, kapičkám na předku objektivu se prostě nevyhnete. V takových situacích je určitě lepší celé odpoledne hadříkem otírat filtr, spíše než přední čočku. Filtr navíc někdy i zvyšuje odolnost objektivu vůči vodě.
Ochranný filtr se může hodit též při focení malých dětí nebo třeba psů, no zkrátka kohokoliv, koho by mohlo napadnout, že by bylo prima prozkoumat Váš objektiv zblízka nebo třeba zjišťovat, jak asi chutná.
Kdy ochranný filtr nepoužít, i když to normálně děláte?
Pokud jste naopak důslednými uživateli ochranných filtrů, možná byste měli občas zvážit filtr sundat. Týká se to především situací, kdy fotíte v protisvětle, zejm. pak se zdrojem světla přímo v záběru, protože filtr může v těchto případech způsobovat nežádoucí reflexy.
Ochranný filtr sundávejte též tehdy, když chcete použít jiný filtr, např. polarizační. Stohování filtrů na sebe totiž obecně nelze doporučit, neboť často způsobuje vinětování, tzn. černání rohů.
Sejmutí filtru zvažte také tehdy, budete-li chtít z optiky objektivu vymáčknout skutečně absolutní maximum a samozřejmě také kdykoliv pojmete podezření, že příčinou toho či onoho problému by mohl být právě ochranný filtr.
Filtr byste také neměli používat při jakémkoliv testování objektivů nebo fotoaparátu, protože může ovlivňovat výsledky.
Jak to mám já?
Možná by Vás zajímalo, jak to s ochrannými filtry mám já. Osobně se kloním spíš k tomu ochranné filtry nepoužívat, protože si myslím, že ve většině případů prostě nejsou nutné. Na většině objektivů proto ochranné filtry nemám.
Nikdy se mi nestalo, že bych si přední element jakkoliv poškodil. Čištění také nevnímám jako problém, v 90% případů si vystačím s balónkem. Dávám si prostě pozor, důsledně používám krytky a sluneční clony a obecně jsem při práci s technikou dost opatrný. Samozřejmě si ale nedělám žádné iluze o tom, že toto čisté skóre udržím navěky. Ale beru to tak, že až se něco přihodí, tak to budu řešit. Ne naopak.
Současně ale nejsem ani nějaký vyslovený odpůrce filtrů, ostatně i já ochranné filtry na některých objektivech mám, jednoduše proto, že jsem u nich nabyl dojmu, že pro ně dodatečná ochrana smysl dává.
Jako příklad můžu uvést právě Sigmu 24-70mm f/2,8, kterou jsem už dříve zmiňoval. Tento objektiv má velký přední element a neduživou, mělkou sluneční clonu. Často se mi u něj stávalo, že mi z něj v brašně spadla přední krytka. Také si u tohoto objektivu často na přední element nechtěně sáhnu prstem, přestože u jiných objektivů se mi něco takového prakticky vůbec nestává. Z těchto důvodů jsem to vyhodnotil tak, že pro tento konkrétní objektiv ochranný filtr ano.
Na většině ostatních objektivů ale žádný ochranný filtr nemám a nečiní mi to v praxi žádné problémy.
Pár slov závěrem
V tomto článku jsem se snažil na jednom místě shrnout nejdůležitější argumentační linie lidí z obou táborů, trochu ty nejčastější argumenty probrat a nabídnout tak zájemci o problematiku materiál, který může použít jako východisko pro další průzkum terénu.
Jestliže jste ve věci používání či nepoužívání ochranných filtrů na vážkách, doporučuji Vám, abyste si toho k tématu co nejvíc zjistili a to především od lidí, kteří nemají příslovečné želízko v ohni. Tedy ne od výrobců filtrů, ne od prodejců fototechniky, a ne od lidí, kteří s nimi spolupracují.
Při vlastním rozhodování ale zohledněte především Vaše potřeby a Vaši konkrétní situaci. To je totiž ve skutečnosti mnohem důležitější, než cokoliv jiného. Pokud o sobě např. víte, že udržovat pořádek v brašně není nic pro Vás, nebo pokud se nechcete obtěžovat s předními krytkami anebo slunečními clonami, pak bude rozumnější ochranné filtry používat. Na druhou stranu, nenechte si filtry od nikoho vnucovat jen proto, že Vám je hrozně moc chce prodat.
Pokud už se pro používání ochranných filtrů rozhodnete, používejte filtry kvalitní, tzn. takové, které jsou opatřené optickým sklem, ideálně odolným, a kvalitními povrchovými vrstvami. Pamatujte také, že to nemusí být nutně „filtr na všech objektivech“ nebo „filtr na žádném objektivu“, ale že se můžete rozhodovat pro každý objektiv zvlášť a ochranné filtry používat jen na některých z nich.
Pokud už jste ve věci ochranných filtrů rozhodnutí, ať už v tom či onom smyslu, bezva, máte vyřešeno. V takovém případě mi nezbývá než Vám popřát, ať Vám to Vaše rozhodnutí v praxi funguje co nejlépe.