V čem nosit fototechniku?

Foto brašny, foto batohy, pouzdra, slingbagy, kufry, vaničky, wrapy, klipy. Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých zavazadel určených pro přenášení foto/video techniky a kdy se nejlépe hodí které z nich?

Nemůžete sledovat video nebo chcete vyhledávat v tom, co bylo řečeno? Využijte následující přepis:

Přepis mluveného slova videa

Úvod [0:00]

Fotografická a video technika bývá drahá a poměrně choulostivá. Nedělají jí dobře otřesy, nárazy, pády, mokro, prach, špína, atd. Při přenášení a v dopravě je proto potřeba odpovídajícím způsobem ji chránit. V dnešním videu si povíme něco o tom, jakým způsobem se dá fototechnika nosit, v čem spočívají výhody a nevýhody jednotlivých řešení a která řešení se nejlépe hodí pro jaké konkrétní situace.

V čem to budu nosit? [0:41]

Každý začínající fotograf velice záhy narazí na problém, který by se dal shrnout do slov: „V čem to budu nosit?“. I úplnému laikovi je totiž tak nějak intuitivně zřejmé, že igelitka nebo síťovka asi nebudou to pravé.

Dočasně se dá přenášení řešit tak, že foťák zabalíte např. do mikiny nebo třeba do čistého ručníku a vzniklý kokon vložíte do běžného batohu. Tohle řešení sice funguje, není ale zvlášť praktické, natož elegantní. Z běžných textilií se navíc přirozeně uvolňuje jemný prach, což technice také příliš nesvědčí. Většina lidí se proto brzy začne poohlížet po něčem vhodnějším.

Zavazadel přímo určených pro přenášení fototechniky najdeme na trhu mnoho. Liší se velikostí, konstrukcí, variabilitou vnitřního uspořádání, kvalitou materiálů i zpracování a v mnoha dalších ohledech. Různá zavazadla se přitom hodí pro různou techniku a pro různé příležitosti.

Pouzdra [1:42]

Pouzdra jsou vhodná hlavně pro malé foťáky – kompakty, ultrazoomy a malé bezzrcadlovky. Ideální je pochopitelně pouzdro určené přímo pro konkrétní model fotoaparátu. Pokud ale takové pouzdro neexistuje, nezbývá než se spokojit s pouzdrem univerzálním.

Do pouzdra se zpravidla vejde jen fotoaparát s jedním objektivem. Pro příslušenství zde mnoho místa nenajdeme. Vejde se maximálně paměťová karta, někdy náhradní akumulátor. Nic víc.

Fotoaparát uložený v pouzdře se dá následně nosit v běžném zavazadle. Alternativně je možné pouzdro opatřit jednoduchým popruhem a vytvořit si tak jakousi minibrašničku.

Tedy máte-li kompakt, ultrazoom nebo velmi malou bezzrcadlovku s drobným pancake objektivem, pouzdro představuje vhodné řešení. Pokud ale vlastníte cokoliv většího, budete se muset poohlédnout po jiném zavazadle.

Pistolová brašna [2:43]

Pistolová brašna je vlastně takové větší pouzdro s popruhem. Je vhodná pro větší fotoaparát s jedním, nasazeným objektivem. Pro pistolové brašny v zásadě platí to samé, co pro malé brašny, kterým se budu věnovat v následující části. Akorát tedy s tím, že do pistolové brašny se vejde jen minimum příslušenství.

Malá brašna [3:08]

Malá brašna představuje nejběžnější a nejrozšířenější typ fotografického zavazadla. Je vhodná pro krátké i delší vycházky, v situacích, kdy si vystačíme s omezeným množstvím techniky.

Fotobrašny mívají typicky polstrované stěny, dno i víko a několik málo vnitřních přepážek, které jsou často nastavitelné, typicky za pomoci suchých zipů. Díky tomu se brašna dokáže přizpůsobit různé technice. Zapínání víka bývá řešené za pomoci přezky, zipu, suchého zipu, magnetů, případně jejich kombinace.

Do malé brašny se realisticky vejde profi tělo s jedním menším objektivem nebo menší foťák s dvěma, nanejvýš třemi objektivy. K tomu pár drobností jako jsou např. balónek, pár náhradních akumulátorů, filtry, lenspen. Někdy se najde místo ještě pro peněženku, klíče a mobil. Ale tím to končí.

Velkou výhodou malé brašny je to, že se nedá fototechnikou naplnit tak moc, aby se stala otravně těžkou. Díky tomu se dá v pohodě nosit klidně i celý den, aniž by z ní bolela záda.

Obecně všechny brašny – malé i velké – pak vynikají v tom, že nabízejí rychlý a snadný přístup k technice a že se dají plnohodnotně používat, aniž by se musely pokládat. S trochou opatrnosti se dá s brašnou pracovat dokonce i za chůze. Brašna tak představuje nejagilnější ze všech zavazadel.

Malá brašna se výborně hodí jak na vycházky ve městě, tak do přírody, s výjimkou vysloveně náročného terénu - myšleno takového, kde je pro postup vpřed potřeba mít obě ruce volné. Brašna má v takové situaci tendenci houpat se kolem těla, různě se motat a sklouzávat. Do těžkého terénu tedy příliš vhodná není, byť nějaký kratší úsek s ní určitě zvládnete.

Zásadní výhodou malé brašny je dále i to, že ji můžete vložit do většího zavazadla, kde pak vlastně převezme úlohu „fotovaničky“. Přitom se ale stále jedná o samostatně použitelné zavazadlo. To se výborně hodí zejm. na výpravy do vzdálenějších destinací. Fototechniku i s brašnou můžete přepravovat ve velkém kufru či batohu, v destinaci ale brašničku vyndáte a přímo na místě se pak můžete pohybovat jen s ní. Ideální.

Hlavní nevýhoda malé brašny je zřejmá – nevejde se do ní příliš mnoho techniky. Také se do ní nedá dát notebook ani tablet. Malá brašna též nemívá nijak vyřešené nošení stativu. Pokud s sebou tedy stativ chceme brát, je potřeba nosit ho samostatně, např. volně v ruce.

Malá brašna představuje dle mého názoru nejuniverzálnější a nejpraktičtější ze všech fotografických zavazadel. Z tohoto důvodu si myslím, že by neměla chybět ve výbavě žádného fotografa.

Velká brašna [6:06]

Velká brašna toho pochopitelně pojme víc než malá brašna. Běžně lze sehnat brašny, do kterých se pohodlně vejde profi tělo a tzv. „svatá trojice“ objektivů ve světelnosti f/2,8. Velké brašny navíc často mívají i kapsu na menší notebook (zhruba do 13 palců) nebo tablet. A dále též postranní kapsy, které se dají využít např. na lahev s vodou nebo ministativ.

Velká brašna je tak schopná pojmout plnohodnotnou profi výbavu a k tomu i dostatek příslušenství. Dá se v ní ale pochopitelně nosit též lehčí anebo jen zredukovaná výbava s tím, že část brašny využijeme na jiné věci.

Zásadní nevýhodou velké brašny je ovšem to, že po naplnění bývá příliš těžká. Je tomu tak mimo jiné i z toho důvodu, že celkem dost váží už i jen samotná prázdná brašna.

Jaká váha je ještě přijatelná a jaká už ne, to je samozřejmě velmi subjektivní záležitost. V každém případě ale platí, že nosit velkou váhu po delší dobu jen na jednom rameni není ani příjemné, ani zdravé. Hlavní výhodu velké brašny, tedy její větší objem, tak do značné míry neguje její hlavní nevýhoda: tedy to, že když ji skutečně naplníte, tak bude otravně těžká.

Velkou brašnu tedy za sebe spíš nedoporučuji, tedy určitě ne pro delší nošení. Potřebujete-li nosit větší množství techniky, po delší dobu, chce to batoh. Velkou brašnu vidím jako vhodnou spíš pro někoho, kdo ji z povahy své činnosti může mít po většinu času někde odloženou. Tedy např. pro někoho, kdo se autem dopraví na lokaci a tam následně fotí, např. portréty, a pak se autem zase vrátí domů. Pro takový způsob používání se velká brašna hodí fajn. Pro celodenní toulání se po městě to ale moc není.

Velká brašna má ovšem jedno zásadní využití – představuje ideální kabinové zavazadlo do letadla. Samozřejmě tedy za předpokladu, že splňuje povolené rozměry. Dá se do ní vtěsnat spousta techniky, přitom ji v letadle můžete mít pod sedadlem před Vámi, což je dle mého nejlepší místo, kde mít při cestování letadlem uloženou Vaši fototechniku.

Fotobatoh [8:25]

Fotobatoh je druhý nejoblíbenější typ fotografického zavazadla, hned po ramenní brašně. Fotobatohy se vyrábějí v mnoha různých velikostech, s různým uspořádáním úložného prostoru a s různě řešeným přístupem k fototechnice.

Hlavní výhodou fotobatohu je to, že umožňuje nosit větší množství techniky, relativně pohodlně, a to i po delší dobu nebo na větší vzdálenosti. Tzn. chystáte-li se na túru a chcete-li s sebou brát víc než jen minimální výbavu, fotobatoh představuje ideální zavazadlo.

Batoh ale ve skutečnosti využijete i např. ve městě. Obecně se dá říct, že pakliže víte, že techniku budete muset po většinu dne nosit (tedy nebude možné mít ji někde odloženou) a pakliže se nedokážete sbalit do malé brašny, bývá nejlepším řešením právě batoh - a to bez ohledu na to, kam se chystáte.

Fotobatoh je také nejvhodnější typ zavazadla do náročnějšího terénu, např. do skal, a to i když techniky ponesete jen málo. Pokud tedy např. víte, že Vás na trase čeká několik žebříků či strmé, ochozené schody, vezměte si raději batoh spíše než brašnu.

Batohy často mívají zvláštní kapsu na notebook, obvykle dostatečně prostornou i pro notebooky s větší úhlopříčkou. Často pamatují též na stativ a tedy nabízejí i nějaký systém pro jeho nošení. Tohle ale většinou nebývá příliš praktické, protože batoh s připnutým stativem mívá nepříjemně posunuté těžiště. Mnohem lepší řešení bývá, pokud se Vám podaří dostat stativ dovnitř batohu. To je však realistické jen s malými, cestovními stativy nebo s velkými batohy, ve kterých je hodně prostoru.

Hlavní nevýhodou fotobatohu ve srovnání s brašnou je poněkud komplikovanější přístup k fototechnice. Chceme-li do batohu něco vložit nebo z něj naopak něco vyjmout, bývá většinou potřeba batoh sundat ze zad a položit. To zdržuje. Některé batohy sice nabízejí různé formy „rychlého přístupu“, ty ale v reálné praxi skoro nikdy nefungují tak dobře jako v marketingových videích.

Fotobatoh tedy představuje ideální řešení pro nošení většího množství techniky, ovšem je to za cenu poněkud méně agilního přístupu k technice.

Vlastnit fotobatoh doporučuji každému, kdo plánuje přenášet větší množství techniky na delší vzdálenosti nebo kdo se častěji s fotoaparátem pohybuje v náročném terénu.

Slingbag [10:58]

Slingbag je jakýsi hybrid mezi batohem a brašnou. Bývá opatřený jen jedním ramenním popruhem, podobně jako brašna, nosí se však na zádech a i vzhledově připomíná spíše batoh. Ve chvíli, kdy potřebujeme přístup k technice, se dá přetočit kolem těla, takže se dostane dopředu, na břicho. S obsahem slingbagu je tak možné manipulovat, aniž by bylo nutné sundávat jej ze zad.

Myšlenka slingbagu je taková, že v sobě má kombinovat výhody brašny a batohu. Zní to skvěle, v reálné praxi to ale obvykle moc dobře nefunguje. Slingbag se totiž nenosí tak pohodlně jako batoh, ani do něj není tak dobrý přístup jako do brašny.

Z mého pohledu se jedná o kočkopsa, který nefunguje doopravdy dobře ani v jedné roli. Za sebe tedy slingbagy příliš nedoporučuji.

Kufry [11:58]

Kufry na fototechniku jsou vhodné jednak na dlouhodobé skladování techniky a dále na její přepravu dopravními prostředky. Různé kufry se přitom hodí pro různé účely. Tak např. menší, skořepinový kufr s vytahovacím madlem a kolečky se dá použít jako kabinové zavazadlo do letadla. Kufr tradičního tvaru se hodí spíš do auta nebo na skladování. Na loď se zase nejlépe hodí vodotěsný, plastový kufr.

Jako polstrování se u kufrů používají buďto stavitelné přepážky, podobně jako u brašen a batohů, nebo pěnová výplň, která se vytrhá na požadovaný tvar. Pěna nabízí vyšší úroveň ochrany před mechanickým poškozením, neboť dokáže lépe absorbovat nárazy. Do kufru s pěnovou výplní se ale vejde podstatně méně techniky, než do kufru s polstrovanými přepážkami.

Stojí za zmínku, že kufry představují jediný typ zavazadla, který chrání techniku před větší silou působící zvenčí, tzn. např. před pádem těžkého předmětu na zavazadlo nebo před jeho zmáčknutím mezi jinými zavazadly.

Běžná zavazadla [13:12]

Fotovýbava se dá nosit pochopitelně i v zavazadle, které není pro přenášení fototechniky primárně určené. Běžné tašky a batohy ale obvykle nemívají dostatek polstrování na to, aby citlivou fotografickou techniku odpovídajícím způsobem chránily. Proto bývá potřeba doplnit polstrování vlastní.

Nouzově se dá využít např. mikina nebo ručník, jak už jsem zmiňoval v úvodu. To je ale řešení vhodné maximálně do začátku nebo pro případ nouze. Pro časté nošení to ideální rozhodně není.

Dobré řešení představuje tzv. fotovanička. Fotovanička je vlastně taková polstrovaná vložka, do které naskládáme techniku a následně ji celou nosíme uvnitř běžného zavazadla. Výhodou fotovaniček je hlavně to, že bývají velmi lehké. Vaničky totiž řeší skutečně jen samotné polstrování, ale nikoliv např. otěruvzdornost nebo nepromokavost. Má se totiž za to, že odolnost vůči vnějšímu prostředí už řeší hlavní zavazadlo, ve kterém bude vanička vložená.

Kromě toho existují také tzv. wrapy, tzn. jakési slabě polstrované šátky, do kterých se dá fototechnika zabalit. To je vlastně taková civilizovanější alternativa toho ručníku nebo mikiny.

Určitě ale nezavrhujte ani tu variantu, kterou jsem zmiňoval už dříve, a totiž jednoduše do běžného zavazadla vložit malou fotobrašničku. Ta totiž poskytne v podstatě stejnou službu jako fotovanička, zároveň ji ale budete moct používat i samostatně.

Nošení fototechniky v běžném zavazadle má tu nespornou výhodu, že pakliže máte vše sbaleno, není zřejmé, že přenášíte vybavení vysoké hodnoty. To oceníte zejm. tehdy, budete-li se s technikou pohybovat v místech, která nejsou zcela bezpečná. K tomuto řešení tedy budou přirozeně tíhnout např. street fotografové nebo lidé, kteří cestují do destinací s vyšší mírou kriminality, než na jakou jsme zvyklí u nás.

Nošení volně [15:21]

Kromě výše probíraných možností se dá fotoaparát nosit též zcela volně, např. na popruhu nebo na klipu, který se připne k opasku či k batohu.

Nošení přímo na popruhu dává smysl hlavně na různých eventech, kdy fotograf skutečně většinu času fotí a jen minimálně se věnuje čemukoliv jinému. Klip na batoh se nejvíc využije při nenáročné turistice mimo civilizaci.

Výhody a nevýhody volného nošení foťáku jsou zřejmé. Fotoaparát je stále k dispozici, tedy nehrozí, že něco promeškáme. Na druhou stranu, volně nošený foťák není téměř nijak chráněn.

Tento způsob nošení se proto nehodí zdaleka všude. Tak např. v hromadné dopravě, v davu lidí nebo třeba při šplhání po prudkých skalních schodech je rozhodně rozumnější mít foťák v batohu či brašně než jakkoliv volně.

Ochrana před deštěm [16:20]

Co se týče ochrany před nepřízní počasí, jsou na tom různá fotografická zavazadla různě. Některé brašny a batohy jsou vyrobené z nepromokavých materiálů, jiné problém deště řeší za pomoci vytahovacích pláštěnek, které se přes zavazadlo přetáhnou. Existuje ale i mnoho brašen a batohů, které déšť prostě nijak neřeší. To se týká hlavně levnějších výrobků.

Obecně lze říct, že ochrana před deštěm je tím důležitější, čím dále od civilizace se s Vaší technikou budete pohybovat. Pro focení ve městě si v pohodě vystačíte i s brašnou či batohem, které žádnou zvláštní ochranu před dešťovou vodou nenabízejí. Drobnou přepršku ustojí v podstatě jakékoliv zavazadlo, zvlášť pokud s sebou budete mít navíc i deštník. A při větším dešti prostě focení včas ukončíte a schováte se v nejbližší pasáži či podchodu, případně zapadnete do nejbližší kavárny či putyky. Ve městě ten déšť zkrátka nepředstavuje zas až tak velký problém.

Zcela jiné je to ale v případě, pokud se s fototechnikou vydáte např. na túru do hor. Tam Vás totiž může zastihnout vytrvalý, vydatný déšť, před kterým se nebudete mít kam schovat. Takový déšť dokáže i celkem dost voděodolné zavazadlo proměnit v prosáklou houbu. Pro podobné akce to tedy chce zavazadlo s dostatečnou úrovní ochrany proti vodě.

Jestliže Váš batoh či Vaše brašna žádnou ochranu proti dešti neposkytují, můžete si vhodnou pláštěnku nebo její improvizovanou alternativu doplnit sami. Obchody s outdoorovým vybavením nabízejí univerzální pláštěnky na batohy v různých velikostech. Toto řešení není tak dobré, jako pláštěnka vyrobená na míru pro konkrétní zavazadlo, určitě je to ale lepší, než nic.

Jako vyloženě super low-cost alternativu pak můžete udělat alespoň to, že si do některé z kapes Vašeho zavazadla dáte složený igelitový pytel, dostatečné velký na to, aby se do něj celé zavazadlo vešlo. Dobře poslouží např. pytel na odpadky. Skoro nic nestojí, skoro nic neváží a zabírá jen minimum místa. V případě potřeby ho vyndáte, rozložíte a celé zavazadlo do něj vložíte. Pytel následně nahoře zaškrtíte a brašnu či batoh ponesete v ruce, uvnitř pytle. Není to řešení ani trochu elegantní, v případě nouze ale může zachránit Vaši techniku před promočením.

Existují i zcela vodotěsná zavazadla, tzn. zavazadla, která snesou nejenom déšť, ale i ponoření do vody. Ta mají smysl zejm. ve člunu nebo např. tehdy, pokud byste cestou na lokaci plánovali brodit řeku. Vodotěsnost se u nich řeší buďto na principu lodního vaku nebo na principu plastového kufru, který je všitý do konstrukce batohu.

V obou případech však za vodotěsnost zaplatíte nějakou jinou, nezanedbatelnou nevýhodou. V případě lodního vaku to bude ztížený přístup do zavazadla, u batohu s všitým kufrem to pak bude vysoká hmotnost batohu.

Pro naprostou většinu reálných scénářů však skutečná, plnohodnotná vodotěsnost není potřeba, zcela postačuje dostatečná voděodolnost.

Prevence krádeží [19:41]

Kromě deště je třeba zohlednit ještě jedno riziko a totiž možnost krádeže věcí ze zavazadla.

Toto je důležité zejm. tehdy, budete-li se s technikou pohybovat v místech, kde se koncentruje velké množství lidí. Riziková jsou zejm. turisticky exponovaná místa, hromadná doprava, různá nádraží a terminály a obecně jakékoliv davy lidí.

Krádežím nejlépe předejdete tím, že si zavazadlo budete nepřetržitě a důsledně hlídat, určitou roli však hraje i konstrukce samotného zavazadla, např. způsob, jakým má řešené zapínání nebo jak se u něho vstupuje do úložného prostoru.

Mnohé fotobatohy jsou např. konstruované tak, že se jejich hlavní kompartment otevírá ze zádové strany. To znamená, že máte-li batoh na zádech, je dost obtížné z něj cokoliv vyjmout a to i když se někomu podaří rozepnout zip.

U brašen je zase dobré preferovat modely s možností zapnutí víka na zip. Z takto zapnuté brašny je podstatně těžší něco vyndat v porovnání s brašnou, která se zavírá za pomoci přezky nebo dokonce jen pouhým přehozením klopy.

S ochranou techniky před nenechavci souvisí do určité míry i vnější vzhled zavazadla. Je určitě s výhodou, pokud brašna nevypadá na první pohled jako fotobrašna, ale spíše jako běžná taška či kabela. Na druhou stranu, je dobré si uvědomit, že takovéto maskování stejně funguje jen do chvíle, kdy z brašny poprvé fotoaparát vyndáte.

Neexistuje dokonalé zavazadlo [21:16]

Ačkoliv by si většina fotografů přála pravý opak, ve skutečnosti neexistuje žádné jedno dokonale univerzální zavazadlo, které by se hodilo skutečně pro všechny příležitosti. Důvody jsou zřejmé – na různé fotoakce je potřeba různá technika a hodí se pro ně jiný styl nošení výbavy. Většina lidí si tak v průběhu let pořídí několik zavazadel a různě je střídá, podle toho, kam se zrovna chystají a co s sebou chtějí brát.

Tedy bez ohledu na to, jaké zavazadlo si pro přenášení Vaší fototechniky pořídíte, počítejte s tím, že se na některé akce bude hodit lépe nežli na jiné. To je normální. Nejspíš tak po čase zatoužíte i po něčem dalším. Nic proti tomu, ta snaha najít dokonale praktické fotografické zavazadlo je samozřejmě zcela pochopitelná a přirozená.

Snažte se ale nepropadnout nesmyslnému nakupování dalších a dalších brašen a batohů, protože toto počínání nemá konce. Raději si pořiďte jeden či dva opravdu kvalitní kousky, které Vám budou doopravdy vyhovovat, budou se funkčně vhodně doplňovat a dobře Vám pokryjí většinu situací.

Nesnažte se ale za každou cenu dokonale vyřešit všechny myslitelné eventuality, protože v takovém případě byste za pár let skončili se skříní plnou fotozavazadel všech možných velikostí a designů a stejně byste nikdy nebyli zcela spokojení.

Doporučení do začátku [22:45]

Pokud jste úplně na začátku, začněte s malou fotobrašnou. Takovou, do které se tak akorát vejde Váš foťák s jedním či dvěma objektivy a s pár kousky nejnutnějšího příslušenství jako jsou např. lenspen, náhradní akumulátor, atp.

Vyhněte se úplně nejlevnějším brašničkám, ty obvykle nemívají dostatek polstrování a ani dostatečně spolehlivé zavírání. Dejte přednost brašně, která má silnější dno i stěny, stavitelné přepážky a zapínání víka na zip a přezku současně. Výhodou je pláštěnka, zvlášť pokud plánujete chodit fotit do přírody.

Jako druhé zavazadlo doporučuji pořídit fotobatoh. Nenechte se zlákat slingbagy a různými designovými super-high-tech batůžky, kupte si normální fotobatoh střední velikosti s klasickou konstrukcí, ideálně s jedním velkým kompartmentem na fototechniku přístupným ze zádové strany batohu a s přetahovací pláštěnkou.

Pláštěnka je důležitá nejenom kvůli dešti, ale i proto, abyste mohli batoh pokládat na špinavou zem. Odolejte touze po „rychlém přístupu do batohu“, je to chiméra, která nikdy v reálu nefunguje tak dobře jako v produktových videích. Prostě se smiřte s tím, že když budete chtít z batohu něco vyndat nebo do něj něco dát, že ho sundáte ze zad a položíte na zem.

Malá brašna a klasický fotobatoh střední velikosti by měly vyřešit 80% Vašich reálných potřeb. Časem pak uvidíte, zda zatoužíte ještě po něčem jiném, např. po kufru, velké brašně či např. trekovém batohu. Malá brašnička a klasický fotobatoh se Vám ale budou i poté hodit a v dlouhodobém horizontu to s velkou pravděpodobností budou Vaše dvě nejpoužívanější fotografická zavazadla.

Závěr + outro [24:43]

Tak, a to je pro dnešek všechno. Pokud jsem na něco důležitého zapomněl nebo pokud třeba s něčím z toho, co jsem zde říkal nesouhlasíte, podělte se o Váš názor a o Vaše vlastní zkušenosti s ostatními dole v komentářích pod videem.

Ode mě je to k tématu vše, děkuji Vám za pozornost a budu se těšit zase u dalšího videa.

Užitečné video? Dejte o něm vědět ostatním! Máte připomínky? Napište mi email na info@onlinefotoskola.cz .

Začínáte s fotografováním? Hledáte ucelený kurz, který Vás rychle a názorně naučí to nejdůležitější, co je třeba pro tvorbu technicky, obsahově i esteticky zdařilých fotografií? Přesně tohle nabízí Kurz základů fotografování.

Kam dál?