Expoziční hodnota

Expoziční hodnota (zkr. EV) je definována jako:

EV = log₂ (N²/t)

kde:

N ... je clonové číslo a
t ... je expoziční čas

Z definice plyne, že vyšší hodnota EV odpovídá nastavení fotoaparátu na správné exponování jasnější scény. Hodnoty EV se tedy mění v opačném smyslu, než jak bychom intuitivně očekávali. Tak např. prodloužení expozičního času na dvojnásobek odpovídá snížení hodnoty EV o 1.

V případě korekce expozice se pomocí EV vyjadřuje, o kolik je naměřená expozice posunutá vůči expozici požadované (a ne naopak!). Korekce expozice +1 EV tedy znamená, že expozimetrem určená hodnota EV je příliš vysoká a má se tedy místo ní použít hodnota o 1 nižší.

EV a ISO

Původní koncept EV ve skutečnosti vůbec nepracuje s pojmem ISO, což jej činí mimořádně nešikovným v úvahách o absolutní expozici v případě moderních, digitálních fotoaparátů.

Chceme-li do rovnice zapracovat ISO, pak korektní úprava vzorce je:

EV_ISO = log₂ [(N² × S) / (t × 100)]

kde:

N ... je clonové číslo,
t ... je expoziční čas a
S ... je hodnota ISO.

Tato definice může znít překvapivě a nelogicky. Říká totiž, že při zvýšení ISO dochází ke zvyšování EV, tedy přenastavujeme fotoaparát pro jasnější scénu (a ne méně jasnou). Přesto je tato definice správná.

Je totiž nutné si uvědomit, že koncept EV hodnotu ISO nevnímá jako expoziční parametr, ale jako součást pevně daných podmínek. Pojem EV totiž pochází z dob analogové fotografie, kdy ISO záviselo na použitém filmu. Stupně EV proto vyjadřují jen ekvivalentní kombinace času a clony, nikoliv zároveň i ISO.

Z tohoto pohledu je definice logická. Citlivější film znamená, že musíme pro stejně jasnou scénu použít vyšší expoziční stupeň (tj. jako bychom fotografovali jasnější scénu).

"Digitální EV" (pozn.: autorův vlastní, jinde neužívaný termín)

Pokud vnímáme ISO jako jeden z expozičních parametrů - což naprosto logicky očekáváme v digitální fotografii - a chtěli bychom jej tedy do definice EV zahrnout jako jedno z nastavení tak, že by EV vyjadřovala nejen expozičně ekvivalentní kombinace clony a času, ale ekvivalentní kombinace clony, času a ISO, nutně bychom se dobrali odlišného vzorce a totiž:

EV_DIG = log₂ [(N² × 100) / (t × S)]

kde opět:

N ... je clonové číslo,
t ... je expoziční čas a
S ... je hodnota ISO.

Tedy vzorce, kde je zlomek S/100 obsažený v EV_ISO převrácený na 100/S.

V praxi se lze bohužel u různých autorů fotografické literatury, kteří se snaží do definice EV zapracovat ISO, setkat s oběma výše probranými úhly pohledu, tj. s definicemi zde označenými jako EV_ISO i EV_DIG. To vede k mnoha zmatkům a nedorozuměním. Formálně správnější je definice první, tj. EV_ISO, logičtější a lépe reflektující svět digitální fotografie je ale varianta druhá, zde označená jako EV_DIG.