Histogram - dobrý sluha, ale špatný pán
Co je histogram
Histogram (obecně) je grafické znázornění distribuce numerických dat, např. výsledků nějakého měření.
Ve fotografii se histogram používá zejména ke znázornění zastoupení tónů (jasů) ve snímku a to buďto celkově nebo po jednotlivých barevných kanálech (R, G, B).
Histogram můžeme najít prakticky ve všech (foto)grafických programech. Mnohé moderní digitální fotoaparáty také umožňují zobrazit histogram u pořízených snímků anebo dokonce i živý histogram fotografované scény.
K čemu je histogram dobrý?
Histogram je diagnostický nástroj. Umožňuje posoudit, zda rozložení tónů odpovídá fotografované scéně, případně záměru fotografa, jak danou scénu tvůrčím způsobem interpretovat. Dokáže také odhalit některé problémy, např. přepaly, stíny zcela bez kresby, pod- či přeexpozici, aj.
Histogram s rozlišenými barevnými kanály - což jsou vlastně tři histogramy v jednom - zase může pomoci při barevných korekcích a v prevenci přepálení některé konkrétní barevné složky.
Jak číst histogram
Ve fotografii se histogram konvenčně zobrazuje tak, že jeho levý kraj představuje minimální jas (černá barva), pravý kraj představuje maximální jas (bílá barva resp. plně saturovaný barevný kanál), tonální rozsah mezi minimem a maximem je rozložený rovnoměrně a hodnoty grafu představují relativní četnost zastoupení příslušné jasové úrovně v obraze.
V praxi to znamená, že stíny jsou v histogramu vlevo, světla vpravo a střední tóny uprostřed. Ukážeme si to na příkladu:
Jak má histogram správně vypadat
Občas se lze setkat s doporučením, že histogram má „správně“ mít tvar zvonu a že by měly být zastoupeny všechny tóny, od černé až po bílou. To je ale nesmysl!
Ve skutečnosti neexistuje žádný „správný“ histogram. Různé scény mají různé tonální charakteristiky, stejně tak různé úpravy a stylizace snímku vedou k různým modifikacím histogramu.
Přehnaná snaha docílit idealizovaného, zvonovitého histogramu, vede ve skutečnosti k provádění nesmyslných, nepotřebných tonálních úprav, které fotografie kazí! Proto je histogram „dobrý sluha, ale špatný pán“.
Poznáváme z histogramu problémy
Předně je třeba říct, že ze samotného histogramu nelze poznat, zda je obrázek v pořádku nebo ne. Histogram je vždy třeba hodnotit spolu s fotografií, ze které je vypočítaný. Jen tak lze odlišit, zda např. světlé tóny jsou málo zastoupeny proto, že je fotografie podexponovaná, nebo proto, že jich ve fotografované scéně doopravdy mnoho nebylo.
Co tedy můžeme z pohledu na obrázek a jeho histogram poznat? Mimo jiného např.:
Přítomnost přepalů
Přepaly se na histogramu projeví jako tenká „čárka“ u jeho pravého okraje. Čím je tato čárka vyšší, tím je přepalů více - co do plochy, kterou zabírají.
Přítomnost stínů bez kresby
Zcela černé stíny bez kresby se na histogramu projeví jako tenká „čárka“ u levého kraje histogramu.
Přeexpozice, podexpozice, nevhodné vyvážení tónů
Přeexpozice se projeví jako „natlačení“ obsahu histogramu k jeho pravému okraji. Při přeexpozici často vznikají přepaly, ale ne vždy. Někdy je scéna jednoduše moc světlá i přestože žádné přepaly přítomné nejsou.
Podexpozice se naopak projeví tím, že je obsah histogramu natlačen doleva. Často se navíc větší či menší oblast pravé části histogramu vůbec nevyužije - histogram zde má zcela nulové hodnoty.
Vyvážení tónů souvisí s tím, jak dobře odpovídá rozložení tónů fotografované scény s rozložením tónů výsledné fotografie. Jestliže např. fotografujeme převážně světlou scénu a vidíme, že histogram má více dat v levé než pravé polovině, je jasné, že tóny obrázku původní scéně neodpovídají a fotografii je třeba zesvětlit.
Nežádoucí barevné posuny
Pro hodnocení barev je potřeba pracovat s histogramem po jednotlivých kanálech RGB. S jeho pomocí jde v mnoha případech rozpoznat a i přibližně kvantifikovat nechtěné barevné odchylky. Některé metody barevných korekcí jsou přímo založené na práci s RGB histogramem.
Na co dát při práci s histogramem pozor
Hlavní úskalí histogramu je v tom, že nerozumí obsahu scény ani zamýšlené úpravě. Snímek bychom proto nikdy neměli editovat jen proto, že se nám "nezdá" histogram.
Závěrem
Histogram je užitečný diagnostický nástroj, jeho správné používání ale vyžaduje praxi. Pro začátečníka je důležité vědět, co histogram zobrazuje, jak funguje a na co dokáže upozornit. Histogram by ale vždycky měl být "sluhou", nikdy ne "pánem". Nakonec totiž vždy záleží hlavně na vzhledu snímku a ne na tom, co ukazuje nějaký graf.