Pět úrovní pokročilosti fotografa
Pozn.: Nejedná se o žádné oficiální dělení. Níže uvedené "levely" a jejich popisy vychází z kombinace mé osobní zkušenosti, zkušeností kamarádů fotografů a z pozorování vývoje fotografických dovedností u různých lidí v průběhu času.
Level 1 - Laik
Do téhle kategorie patří běžní lidé, kteří nemají žádný zvláštní zájem o fotografování. Tito lidé fotí ryze z praktických důvodů - fotí věci, které chtějí prodat, fotí své děti, aby měli památku, občas vyfotí nějaký dokument, protože nemají po ruce scanner, atp.
Laici nemají vysoké nároky na technickou kvalitu fotografií. Vnímají fotky technicky velmi špatné, např. zcela rozmazané nebo silně pře- či podexponované. Menší technické nedostatky ale neřeší, protože je nevidí. O estetické stránce věci laici nepřemýšlí, protože pro ně není podstatná nebo ji vůbec neregistrují.
Laici k focení používají typicky mobily, tablety a levnější kompakty, protože jsou malé a skladné nebo protože je mají zrovna s sebou. Větší fotoaparáty jim nevyhovují - považují je za příliš velké, složité a mají pocit, že "to stejně nevyužijí".
Laik často má nějaké základní povědomí o expozičních parametrech, v reálu ale stejně fotí převážně na Auto, protože automatika umí expozici nastavit lépe než on. Laik své fotky většinou vůbec neprobírá a zpravidla je neupravuje. Výjimkou jsou lidé z IT - ti fotky upravují tak nějak "z principu", nejspíš proto, že je vysedávání u počítače baví.
Typická fotka fotografa-laika vypadá nějak takto: malá postava uprostřed snímku, nepřesné zaostření, rušivé pozadí, foceno ve špatném světle, špatně vyvážená bílá a celá plejáda dalších, větších či menších technických, obsahových i estetických nedostatků.
Ukázkové fotky (laik)
(klikněte pro zvětšení a popisky)
Level 2 - Začátečník
Začátečník je člověk, který na tom co do fotografických dovedností není o mnoho lépe nežli laik, liší se od něj však v jedné zásadní věci - fotografování ho zaujalo a začíná přemýšlet, jak by se v něm mohl zlepšit. Začátečník je tedy člověk, který fotit sice moc neumí, ale chce se to naučit.
Od laika se začátečník liší v řadě ohledů. Začátečník si např. začne kupovat časopis o fotografování, začne navštěvovat foto weby, diskusní fóra, začne sledovat YouTube videa. Nic z toho by laik nedělal, protože ho fotografování do takové míry nezajímá.
Začátečník se záhy seznámí s nejzákladnějšími teoretickými pojmy, některými kompozičními pravidly a nejspíše si i přečte manuál ke svému přístroji. Nové poznatky se pak snaží aplikovat v praxi, což ale často nevede k výsledkům, jaké by si představoval.
Brzy si uvědomí, že je velký rozdíl o něčem si číst vs. skutečně toho v praxi dosáhnout. Zjišťuje, že to nebude zas až tak jednoduché a že celý ten nápad s fotografováním by ve skutečnosti představoval mnohem víc práce, než kolik si původně myslel. Mnoho začátečníků tohle otráví a s focením přestanou - vlastně ještě dříve, než pořádně začnou.
Typický začátečník zná řadu pojmů, ale často nechápe praktické důsledky a souvislosti. Tak např. rozumí tomu, co je ISO, ale už se nedopracuje k tomu, jakou hodnotu má v té které situaci nastavit. Při rozhovoru s takovým člověkem se v první chvíli zdá, že fotografování docela rozumí, záhy ale vyjde najevo, že máme tu čest se začátečníkem, který toho má sice hodně načteno, ale málo nafoceno.
Jednoznačně začátečníka prozradí jeho fotky. Zpravidla se jedná o trochu lepší verze klasických laických snímků. Lidem už netrčí dopravní značky z hlav a hlavní motiv už není vždycky uprostřed, fotky jsou ale stále focené převážně ve špatném světle a mají rozličné technické nedostatky, o estetice věci nemluvě.
Začátečník více nežli laik rozumí svému přístroji, často se ale zaobírá nesmyslnými nebo podružnými záležitostmi a přitom mu zároveň unikají věci podstatné. Začátečník obvykle už trochu probírá fotky a často je i jednoduchým způsobem upravuje, činí tak ale do značné míry nahodile, protože mu chybí zkušenosti a často vlastně neví, čeho přesně chce úpravami dosáhnout.
Někteří začátečníci si pořídí pokročilejší fotoaparát. Bývá to obvykle nějaká entry-level zrcadlovka nebo bezzrcadlovka. Tím dosáhnou lepší technické kvality snímků a vyšší celkové úspěšnosti při fotografování na automatiku, protože automatika pokročilejších přístrojů je schopnější. Obsahově se ale úroveň snímků nezlepší.
Začátečník nemá portfolio.
Ukázkové fotky (začátečník)
Level 3 - Mírně pokročilý
Fotograf na této úrovni nejen něco ví, ale má už i něco nafoceno. Dokáže už celkem s jistotou pořídit "použitelnou" fotografii. Snižuje se u něj podíl snímků špatně zaostřených, velmi špatně komponovaných a zlepšuje se celková technická kvalita fotografií. Pravděpodobně již také používá nějaký pokročilejší fotoaparát.
Mírně pokročilí už zpravidla chápou základní principy jako je vztah expozičních parametrů, hloubka ostrosti, atp. a tyto znalosti dokáží do určité míry i v praxi využívat, musí nad tím vším ale hodně přemýšlet. Většina již v této fázi opouští režim Auto, což ale k jejich rozčarování nevede hned k lepším fotkám.
Fotografovi na této úrovni chybí praxe a širší rozhled v oboru. Tito lidé mají často zkušenost např. jen s jedním fotoaparátem a jedním objektivem, nikdy neměli v ruce systémový blesk a obecně řečeno o spoustě věcí stále jen četli nebo slyšeli, ale v praxi si je ani nevyzkoušeli, natož aby se s nimi měli možnost skutečně naučit zacházet.
Celková kvalita snímků je již jednoznačně lepší než u laiků a začátečníků, hlavní posun je ale v technické kvalitě. Co se týče obsahu a vzhledu, zlepšení není až tak významné. Fotografie jsou ale kompozičně čistší.
Mírně pokročilým se občas povede pořídit opravdu pěknou fotku. Bývá to ale spíše zásluhou shody okolností než tím, že by fotograf doopravdy věděl, co dělá, a na vzniku těch správných okolností se sám angažoval. Mírně pokročilý už ale přesto může svému okolí ukázat několik fotek, které se vymykají běžnému laickému průměru, a začíná si díky tomu pomalu ale jistě vytvářet image fotografa.
Zkušenější fotografové ale na jeho snímcích stále vidí řadu zjevných nedostatků. Technická kvalita bývá "dobrá", ale opravdu jen "dobrá", tzn. snímek např. není zaostřený úplně špatně (tj. na auto v pozadí), ale je zaostřený např. na ucho a ne na oko portrétované osoby.
Mírně pokročilý fotograf už malinko tuší, jaké motivy jsou zajímavé a jaké ne, fotí ale převážně reaktivně - něco ho zaujme a tak to vyfotí. Prakticky nikdy v této fázi nepřistupuje ke snímku s vizí, čeho chce dosáhnout, o jaký vzhled usiluje.
Fotograf na této úrovni si nemusí dobře poradit s některými náročnějšími situacemi, např. s focením v horším světle, s focením rychle se pohybujících objektů, s focením v noci, protože nemá dostatek praxe v rozličných fotografických situacích.
Mírně pokročilý fotograf již většinou rozumně zvládá celkové úpravy snímků. Lokální úpravy příliš nepoužívá nebo ne moc úspěšně. Na úpravách je často vidět nezkušenost - vznikají např. různá haló, šum, snímky bývají přeostřené nebo moc saturované, aj.
Mírně pokročilý může zvažovat založení portfolia, má ale problém ho naplnit dostatečně kvalitními fotografiemi.
Ukázkové fotky (mírně pokročilý)
Level 4 - Pokročilý
Pokročilý fotograf má rozumně (!ne dokonale) zvládnutou technickou stránku věci. Nad expozičními parametry sice stále ještě přemýšlí, pořizuje už ale převážně technicky způsobilé fotky a tak začíná mít čas více se soustředit i na obsah a vzhled snímků.
Obsahová a estetická stránka věci představuje největší posun oproti mírně pokročilým. Fotky pokročilého fotografa už nejsou jen technicky zdařilé, ale začínají být i obsahově a vizuálně zajímavé. Prakticky všechny fotky jsou alespoň "dobré", mnohé jsou navíc "velmi dobré" a občas se najde i "výborná".
Fotograf v této fázi má již obvykle zkušenost s větším spektrem vybavení - např. s různými objektivy, blesky, filtry a dalším příslušenstvím, často včetně základní studiové techniky (záblesky, softboxy, odrazné desky, aj.).
Zároveň si nejspíše vyzkoušel již řadu různých žánrů a vnímá praktické rozdílnosti mezi nimi. Pravděpodobně ale v této etapě stále ještě "fotí vše", tj. stále ještě není jednoznačně žánrově vyhraněný.
Pokročilý fotograf už nefotí jen reaktivně - často má dopředu určitý fotografický záměr. Zdaleka ne vždy se mu ho však daří naplnit. Nefotí ale bezmyšlenkovitě - nemačká spoušť a nečeká, jak to dopadne, místo toho cíleně pracuje na určitém konkrétním vzhledu. Také neřeší už jen fotoaparát, ale i okolnosti fotografování. U krajin např. již čeká na dobré světlo a zajímavou oblačnost, v ateliéru mění rozestavění světel, atp.
Snímky pokročilého fotografa jsou kompozičně čisté. Nikdy se mu např. nestane, že v pozadí zapomene významný rušivý prvek, a když, tak jej umí odstranit postprodukčně.
Pokročilý fotograf již obvykle umí obstojně upravovat snímky na počítači a zbavil už se většiny začátečnických zlozvyků (přeostřování, přílišné zesvětlování stínů, aj.). Používá s velkou mírou jistoty globální úpravy a s rozumnou mírou jistoty úpravy lokální.
Fotograf na této úrovni je již zpravidla schopen ze svých nejlepších fotek sestavit portfolio. Okolí jej proto již začíná vnímat jako "fotografa". Portfolio však ještě mnohdy působí trochu nezrale - buďto je fotek málo, jsou žánrově nesourodé anebo jejich kvalita kolísá.
Pokročilý fotograf zpravidla ještě nemá vytvořen svůj vlastní, jedinečný styl.
Ukázkové fotky (pokročilý)
Level 5 - Zkušený fotograf
Zkušený fotograf je člověk s mnohaletou praxí. Takový fotograf má technikálie natolik zaryté pod kůži, že už je vůbec neřeší a nepřemýšlí nad nimi. Plně se tak věnuje tvůrčí stránce věci.
Hlavní rozdíl oproti předchozí úrovni je ve zkušenostech. Takový fotograf už dobře ví, co funguje a co ne, a nemusí už proto tolik experimentovat. Vždy má konkrétní fotografický záměr a skoro vždy se mu ho daří naplnit - někdy s lepším a někdy s horším konečným výsledkem.
Zkušený fotograf často vlastní paradoxně méně fotografické techniky, než jeho méně zkušení kolegové. Upřednostňuje totiž kvalitu před kvantitou a to nejen ve svých pracech, ale i co se týče používaného vybavení. Celkově se mnohem méně zabývá fotovýbavou, než fotografové na úrovních 3 a 4, a místo toho se soustředí na to, jak fotit výjimečné snímky.
Fotograf v této fázi vývoje mnohdy vůbec nezmáčkne spoušť, protože podmínky nejsou dostatečně dobré. Nestačí mu totiž jen "velmi dobrá" fotka - takových má v šuplíku spoustu. Chce výbornou fotku, jinak mu to za to nestojí.
Zkušený fotograf ve srovnání s méně zkušenými kolegy nafotí méně snímků a tráví méně času úpravami na počítači, přesto jsou ale jeho výsledky lepší. Konzistentně tvoří velmi silné snímky, i on ale za "výjimečné" považuje jen několik málo kousků ročně.
Portfolio zkušeného fotografa je již vysoce kvalitní. Dávno už v něm nejsou jen "velmi dobré" fotky, protože těch opravdu výtečných už má za ty roky dost na to, aby s nimi portfolio pohodlně naplnil.
Zkušený fotograf je prakticky vždy žánrově vyhraněný. I když je více či méně kompetentní ve všech žánrech, skutečně exceluje jen v jednom či dvou. Okolí o něm už nemluví jako o "fotografovi", ale např. jako o "portrétistovi" nebo "krajináři".
Typickým znakem "hotového" fotografa je to, že má svůj vlastní, jedinečný styl. Na jeho fotografiích je poznat specifický rukopis. Určitý snímek si tak mnohdy dokážeme přiřadit ke konkrétnímu člověku, i když autor není uveden. Tato stylová jednotnost se pak promítá i do porfolia, které je díky tomu konzistentní a vypadá "zrale".
Ukázkové fotky (zkušený fotograf)
Závěrem
Uvedené dělení je samozřejmě zjednodušující a zobecňující. Nejde paušálně aplikovat na každého, protože každý člověk je jedinečný. Přesto se ale myslím většina lidí dokáže s některou z vymezených úrovní identifikovat.
Ať už jste se zařadili na jakoukoliv úroveň, pamatujte, že to není soutěž ani závod. Nejsou zde vítězové ani poražení, jen různí lidé, kteří jsou na té jakési "cestě fotografa" různě daleko.