Jak se naučit fotit?

Mnoho lidí si myslí, že k dobrým fotkám je zapotřebí především drahá fototechnika. Ale tak to není. Technika samozřejmé má vliv, ale ne až tak velký. Tím hlavním, co odlišuje dobré fotografy od těch méně zdatných, jsou ve skutečnosti fotografické know-how a zkušenosti.

Zkušený fotograf dokáže se smartphonem vyfotit lepší fotky nežli začátečník s profesionální technikou. Ví totiž co fotit, jak to fotit, jak pořízené snímky následně upravit a jak je ve finále prezentovat, aby byly co nejpůsobivější.

Ostatně posuďte sami:

Zkušený fotograf + mobilní telefon
Nezkušený fotograf + kvalitní fototechnika
Technika vs. zkušenosti

Ale kde potřebné dovednosti získat? Možností je samozřejmě více ...

Formální fotografické studium

První možnost je fotografii studovat v rámci středoškolského nebo vysokoškolského studia. Toto ale z pochopitelných důvodů není cesta pro každého. Jestliže už máte "studentská léta" za sebou, nejspíše budete hledat jiné způsoby.

Studium fotografie vlastními silami

Druhá možnost je ponořit se do celé problematiky "na vlastní pěst". Přečtete pár knih, zhlédnete nějaké ty tutoriály na YouTube a pak se to vše snažíte aplikovat v praxi, při reálném focení. Tahle cesta samozřejmě funguje, ostatně mnozí se přesně takhle fotit naučili, je to ale cesta dlouhá a trnitá.

Problém samostudia je dvojí. Za prvé je velmi těžké udržet si dostatečnou motivaci ke studiu, hlavně z počátku. O focení se v nějakém období svého života zajímá doslova kde kdo, ale jen málokomu to vydrží dost dlouho na to, aby překonal tu nepříjemnou úvodní fázi, během které je nutné do celé věci investovat obrovské množství času a energie, aniž by to přinášelo zvlášť přesvědčivé výsledky.

Druhý velký problém pak představuje absence fundované zpětné vazby na Vaše fotky. K tomu, abyste se ve fotografování zlepšovali, je totiž potřeba vědět, co děláte dobře a co špatně. Jenže to je něco, co nevyčtete z knih ani nevykoukáte z videí. Potřebujete sehnat někoho, kdo bude ochotný věnovat čas konkrétně Vám a Vašim fotkám, pomůže Vám identifikovat prostor ke zlepšení a nasměruje Vás, kam dále napřít síly. Jinými slovy, potřebujete si najít svého "fotografického mentora".

Jak si najít fotografického mentora?

Najít si mentora není snadné, nemůže jím totiž být jen tak někdo. Dobrý mentor musí splňovat několik kritérií. Především musí umět fotit lépe než Vy. Jinak se od něho nemáte co naučit. Jak dobře někdo umí fotit poznáte nejspolehlivěji z jeho fotek. Velkým obloukem se vyhněte komukoliv, jehož tvorby se nejde dopátrat nebo kdo ve svých výukových materiálech v míře větší než malé používá fotky jiných fotografů (např. fotky z fotobank).

Fotografická tvorba Vašeho potenciálního mentora by se Vám přitom měla alespoň trochu líbit. Fotografie je totiž celkem dost široký pojem, pod kterým si různí lidé představují dost různé věci a co se líbí jednomu, nemusí se líbit druhému. Učit se fotit od někoho, jehož tvorba Vám nic neříká, nedává moc smysl.

Váš mentor zároveň musí být ochotný udělat si na Vás čas a musí Vám skutečně chtít pomoci. Kamarád, který dobře fotí, ale nepřeje si, abyste to uměli i Vy, ten Vám dobrým mentorem nebude. Stejně tak bratr, který sice taktéž skvěle fotí a je i ochotný pomoci, ale zase skoro nikdy nemá čas.

A konečně Váš mentor by měl být nejen zkušený odborník, ale také co nejlepší učitel, tzn. měl by být schopný své vlastní zkušenosti, názory a doporučení co nejjasněji formulovat a co nejsrozumitelněji komunikovat.

Máte-li ve svém blízkém okolí někoho, kdo splňuje vše výše uvedené, máte vyhráno. Na nic nečekejte, zavolejte mu a rovnou si s ním domluvte první setkání.

Co když nikoho takového neznáte?

Pak máte v zásadě dvě možnosti. Můžete to zkusit zvládnout sami, bez mentora, tj. všechno si to "vydřít" vlastními silami. Máte-li odhodlání pitbula a vytrvalost tažného koně, může to i fungovat, počítejte ale s tím, že si přitom projdete obrovským množstvím slepých uliček a ztratíte spoustu času. Druhá možnost je oslovit někoho cizího.

Individuální výuka od zkušeného fotografa

Individuální výuka je obecně nejúčinnější způsob výuky, protože se vyučující věnuje jen a pouze Vám a všechny výukové aktivity se díky tomu mohou přizpůsobovat Vašim specifickým přáním a potřebám. Je to ale zároveň nejdražší forma výuky. Máte-li to štěstí, že peníze pro Vás nejsou až tak velký problém, pak si jednoduše najděte nějakého fotografa, jehož tvorba se Vám líbí, a nabídněte mu, že se od něho chcete za úplatu učit. Ideální je vybrat si člověka, který má s výukou nějaké předchozí zkušenosti (z důvodů probíraných výše).

Po pár setkáních uvidíte, jestli to "funguje", tj. jestli přínos vzájemných setkání odpovídá Vašim očekáváním a vynaloženým prostředkům. Podle toho se pak rozhodnete, zda ve výuce pokračovat nebo zda hledat někoho jiného.

Skupinová výuka - docházkové kurzy, workshopy, apod.

Je-li pro Vás individuální výuka moc drahá, mohou být dobrou alternativou skupinové kurzy a workshopy. Ceny jsou u nich mnohem příznivější, protože lektor se věnuje naráz většímu počtu studentů. Navíc se na nich můžete seznámit s dalšími studenty a tedy získat nové kontakty z oboru, což se vždycky hodí.

I u skupinové výuky je pochopitelně zcela stěžejní osoba lektora, protože lektor na sebe během kurzu vlastně bere roli onoho mentora, tak jak to bylo diskutováno výše. Měli byste proto chodit na kurzy vedené někým, o kom něco víte a komu věříte.

Nevýhodou prezenčních kurzů a workshopů je jejich celkově slabší výukový efekt. Má to více důvodů. Za prvé lektor se během kurzu nevěnuje jen Vám, ale celé skupině. Běžné workshopy navíc většinou bývají "cílené na masy", tzn. zaměřené spíše na jednodušší, pro laiky lépe "stravitelná" témata, a objem probírané látky bývá spíše menší. Náročnější kurzy by totiž bylo problém naplnit.

Skupinová výuka se Vám taktéž nedokáže přizpůsobit tak dobře jako výuka individuální nebo elektronická (o té níže). Tempo studia totiž většinou bývá celkem pevně dané. Když je na Vás moc pomalé nebo moc rychlé, máte smůlu, musíte se přizpůsobit. Taktéž harmonogram kurzu bývá většinou fixní - pokud se na některou hodinu nemůžete dostavit, o probíranou látku přijdete.

Mnohé workshopy navíc mívají v rámci snahy o maximální přístupnost a účastnickou atraktivitu spíše charakter zážitkových akcí nežli seriózní výuky, protože ta je z podstaty věci náročnější a méně "cool". Takové kurzy Vás pobaví a dost možná i pro něco nadchnou, ale moc toho nenaučí.

Přes všechna uváděná negativa však prezenční kurzy a workshopy zcela nezatracujte. Určitě představují realistický a mnohdy i zábavný způsob, jak se naučit fotografovat. Rozhodně však nečekejte, že Vám k významnějšímu zlepšení bude stačit absolvovat jeden nebo dva workshopy.

Elektronická výuka (e-learning)

Poslední možnost pak představuje výuka elektronická, tzv. e-learning. Jedná se o obdobu prezenčních kurzů avšak probíhající prostřednictvím Internetu. Oproti docházkovým kurzům má elektronická výuka řadu výhod, ale i některé nevýhody.

Mezi hlavní výhody elektronické výuky patří zejm. to, že se Vám dokáže časově zcela přizpůsobit. Zrovna Vám to nejde? Zkuste to za hodinu. Nebo zítra. Chcete studovat v neděli ve dvě hodiny ráno? Není problém. Necítíte se dobře? Žádný stres, odložte studium na příští týden.

Výuka taktéž není vázaná na žádné konkrétní místo. Online kurz můžete studovat všude tam, kde máte přístup k Internetu. Elektronické studium je díky tomu vhodné i pro ty, pro koho jsou docházkové kurzy špatně dostupné, např. z důvodu problematického dojíždění, apod.

Neméně důležitou výhodou elektronického studia je možnost studovat vlastním tempem. Pasáže, které dobře znáte, můžete jen tak proletět; naopak u témat, která jsou pro Vás nová, se můžete chvíli zastavit a prostudovat je podrobněji, případně si dohledat další informace z jiných zdrojů.

Mezi nevýhody elektronických kurzů patří zejména žádný nebo velice omezený kontakt s dalšími studenty. Je-li Vaším cílem především seznámit se s dalšími zájemci o fotografii, pak prezenční workshop tento účel splní mnohem lépe než elektronický kurz. Elektronický kurz zpravidla také od účastníků očekává větší míru samostatnosti a vyšší studijní motivaci. Není proto vhodný pro ty, kdo o sobě vědí, že u máločeho dokáží vydržet.

Nutno dodat, že různé elektronické kurzy se mohou navzájem velmi lišit - mnohem více než kurzy docházkové. Zatímco u docházkových kurzů bývá základní formát zpravidla velice podobný, u elektronických kurzů je variabilita mnohem větší. Pod slovem "kurz" se v prostředí Internetu může skrývat leccos, často třeba jen série videí nebo článků ovšem bez jakéhokoliv reálného focení.

Jak si vybrat to nejlepší pro Vás?

Nelze jednoznačně říct, jaká forma výuky je nejlepší, každému totiž vyhovuje něco trochu jiného. Podstatné je, co bude nejlépe fungovat pro Vás. A to si pochopitelně musíte ujasnit především Vy sami.

Co nabízím já, resp. Online fotoškola?

Kurzy, které nabízím na těchto stránkách, spadají do poslední probírané kategorie, tzn. jedná se o kurzy elektronické. Na rozdíl od většiny ostatních internetových kurzů fotografování však zahrnují nejen výklad teorie a praktické rady, ale také reálné focení a následné hodnocení fotografií, tzn. zpětnou vazbu na Vaše fotky.

Právě kombinace vysoce názorných výukových materiálů, interaktivních kvízů, samostatných prací a jejich následného hodnocení reálným člověkem (mnou) zajišťuje, že si z mých kurzů skutečně něco odnesete.

Cena mých kurzů se může zprvu jevit vyšší, je ale dobré si uvědomit, že je to právě cena kurzu, co určuje, kolik času mohu realisticky věnovat každému jednotlivému účastníkovi. Jinými slovy, jak podrobnou zpětnou vazbu na Vaše práce Vám mohu poskytovat.

Aktuální nabídku mých kurzů najdete zde.
Více o tom, jak moje kurzy reálně probíhají, najdete zde.
Některé časté dotazy jsou zodpovězené zde.
Ukázky mojí fotografické tvorby najdete zde.

Užitečný článek? Chcete vždy vědět o nových článcích? Přidejte si nás zde!

Začínáte s fotografováním? Hledáte ucelený kurz, který Vás rychle a názorně naučí to nejdůležitější, co je třeba pro tvorbu technicky, obsahově i esteticky zdařilých fotografií? Přesně tohle nabízí Kurz základů fotografování.

Kam dál?