Jak si vybrat svůj první stativ
Nemůžete sledovat video nebo chcete vyhledávat v tom, co bylo řečeno? Využijte následující přepis:
Přepis mluveného slova videa
Úvod [0:00]
Tohle video bude určené pochopitelně především pro začátečníky. Jestliže už stativ máte, jste s ním spokojení, pak zde nic zásadně objevného nenajdete. Na druhou stranu, jestliže právě teď vybíráte Váš první, pořádný fotografický stativ, pak tohle video je určené přesně pro Vás.
Základní pojmy [0:40]
Na úvod si alespoň v maximální stručnosti zopakujeme některé nejzákladnější pojmy. Stativ sestává z hlavy a nohou, přičemž jako hlava se označuje ta horní část, ke které se připojuje fotoaparát a která slouží k jeho polohování, nastavování do různých směrů, atd. Fotoaparát se ke stativu připojuje nejčastěji pomocí tzv. rychloupínací destičky. No a nohy, to je potom pochopitelně ten spodek, na kterém to celé stojí.
Úplně nejlevnější stativy mívají hlavu a nohy napevno spojené, ale všechny jenom trochu seriózní stativy je mají oddělitelné. K tomu spojení hlavy a nohou se používá šroub, přičemž v praxi se uplatňuje jenom několik málo typů těchto šroubů, díky čemuž není problém kombinovat různé hlavy a nohy, dokonce i např. hlavu od jednoho výrobce a nohy od výrobce jiného.
Ten výběr stativu si rozdělíme na dvě části a totiž na výběr nohou a výběr hlavy.
Výběr nohou [1:40]
Při výběru nohou stativu je důležité zohlednit zejm. jejich nosnost, maximální a minimální výšku, tloušťku nohou, počet sekcí nohou, způsob řešení středového sloupku, materiál nohou a hmotnost. Toto jsou ty úplně nejdůležitější věci. Kromě toho existují ještě samozřejmě i další okolnosti, např. typ zámků nebo typ zakončení nohou, tyhle věci ale pro praxi nemají zas až tak zásadní vliv a v tom výběru ve skutečnosti nehrají až tak velkou roli.
Nosnost [2:13]
Co se týče nosnosti, tak pochopitelně potřebujeme stativ nejméně s takovou nosností, jako je váha našeho nejtěžšího vybavení. Je ale dobré si uvědomit, že ta udávaná nosnost představuje mezní zatížení, nikoliv zatížení, které je optimální z hlediska stability stativu. Z tohoto důvodu je ve skutečnosti vhodnější vybrat si stativ, který má několikanásobně vyšší nosnost, než je váha vybavení, jaké na něj reálně budeme chtít dávat.
Maximální výška [2:42]
Maximální výška stativu je pro praxi naprosto zásadní. Stativy, jejichž výška bez hlavy je menší než 130 cm, se označují jako stativy kompaktní. Tuhle výšku najdeme hlavně u cestovních stativů, které vynikají svojí nízkou hmotností a skvělou přenositelností, a proto jsou výborné na výlety, na túry, atp. Problém je v tom, že při používání těchto stativů se fotograf musí sklánět. Tyhle stativy se proto hodí hlavně na akce, kde se ten stativ většinu času nese, a jenom občas se s ním fotí. Pro celodenní práci, např. ve studiu, se ale kompaktní stativy nehodí, to ledaže by byly používány v sedě.
Stativy, jejich výška bez hlavy činí zhruba 145 cm už jsou dostatečně vysoké na to, aby se průměrně vysoký člověk nemusel při jejich používání hrbit. Ještě vyšší stativy se hodí pokud jste např. vyššího vzrůstu anebo pakliže byste třeba častěji chtěli fotit směrem nahoru. Určitá výšková rezerva se ale hodí také např. v případě, že často stavíte stativ v nerovném terénu. V takové situaci je výhodou, pokud některou nohu můžete vytáhnout víc než obvykle, např. pokud zrovna vychází do díry.
Minimální výška [3:55]
Kromě maximální výšky stativu je důležitá také výška minimální. V praxi je totiž často zapotřebí fotografovat z nízké polohy. Různí výrobci stativů se s tímhle problémem vypořádávají různým způsobem. Často např. umožňují otáčení středového sloupku. Tohle je něco, co zní velice důmyslně, ve skutečnosti to ale moc praktické není. Pokud je totiž fotoaparát vzhůru nohama, tak ovládací prvky jsou na nezvyklých místech, displej je obráceně a hledáček, ten je tak nízko u země, že se do něj nedá dívat.
Mnohem šikovnější proto je, pokud jde např. středový sloupek odmontovat nebo vyměnit za nějaký kratší, a nohy roztáhnout do roviny nebo téměř do roviny, čímž se dostaneme do hodně nízké polohy, aniž bychom museli fotoaparát otáčet a díky tomu ho můžeme normálním způsobem ovládat.
Tloušťka nohou [4:51]
Tloušťka nohou představuje jeden z hlavních faktorů ovlivňujících stabilitu stativu. Obecně samozřejmě platí, že čím jsou ty nohy silnější, tak tím je ten stativ celkově stabilnější. Na druhou stranu ale tlustší nohy znamenají stativ těžší a také znamenají horší skladnost stativu ve složeném stavu.
Vhodnou tloušťku nohou vybírejte zejména podle ohniskových vzdáleností, které budete chtít na Vašem stativu nejčastěji používat. Jestliže stativ bude určený na focení krajinek, převážně širokoúhlými objektivy, tak Vám úplně v pohodě stačí nějaký ultralehký stativ s poměrně tenkýma nohama, který sice nebude zvlášť stabilní, ale ono na tom širokoúhlém záběru to nemusí být ve skutečnosti vůbec vidět. Jestliže byste ale na stativ chtěli běžně dávat i dlouhá ohniska, např. 300mm, tak potom potřebujete stativ robustní, se silnýma nohama.
Počet sekcí nohou [5:48]
Dalším důležitým hlediskem je počet sekcí nohou. Menší počet sekcí znamená, že ten stativ bude o něco stabilnější, protože když je těch sekcí méně, tak i ta nejtenčí trubka je přeci jen o něco silnější. Zároveň to také znamená, že ten stativ bude pohodlnější na používání, protože při změnách výšky stativu není potřeba manipulovat s tak velkým počtem zámků nohou. Nevýhodou ovšem je větší velikost stativu ve sbaleném stavu.
Naopak větší počet sekcí znamená, že ten stativ je ve sbaleném stavu menší, ale je to za cenu maličko horší stability a o něco málo sníženého uživatelského komfortu. Jestliže Vám tedy nevadí, že ten stativ bude o něco méně skladný, tak volte tři sekce. Čtyři sekce se zdají být pro většinu lidí takovým ideálním kompromisem mezi skladností a tou užitnou hodnotou. Pět a více sekcí nohou, to najdete spíše jenom na stativech cestovních a na stativech, které jsou obzvlášť vysoké.
Středový sloupek [6:50]
Poměrně důležitým kritériem při výběru je také kvalita vyřešení středového sloupku. Středový sloupek to je ta vertikální tyč, která prochází centrálním dílem stativu, tedy tím dílem, který spojuje dohromady nohy, a středový sloupek to je na jednu stranu velice užitečná věc, protože umožňuje měnit výšku stativu, aniž by bylo nutné manipulovat se zámky nohou, zároveň ale jakmile je vytažený, tak se tím snižuje stabilita stativu.
Jak moc se sníží, to záleží na konkrétním modelu a konkrétním způsobu řešení toho středového sloupku. Stativy dobrých značek, jako je třeba Gitzo, mají ten středový sloupek řešený velice důmyslně, takže i když se naplno vytáhne, tak ten stativ je pořád, dá se říct až překvapivě stabilní. U jiných stativů, zvlášť u těch levnějších, ale často bývá situace taková, že už i jen velmi mírné vytažení středového sloupku vede k naprosté degradaci stability celého systému.
Z tohoto důvodu je při výběru stativu velice důležité vyzkoušet si ten středový sloupek vytáhnout a vyzkoušet, jak je ten stativ stabilní, když je ten středový sloupek vytažený.
Materiál nohou [8:02]
Co se týče materiálu nohou, tak tady je ten výběr velice jednoduchý. V současnosti se používají převážně dva materiály a totiž hliník a karbon. Z hlediska toho, co chceme od stativu, je karbon ve všech ohledech lepší materiál. Je pevnější, lépe tlumí vibrace, je lehčí a hůře vede teplo, takže v zimě nestudí. Jediná jeho nevýhoda je, že je dražší. Pakliže tedy cena není rozhodující, tak jednoznačně karbon, na druhou stranu ten hliník poslouží také a ten stativ potom může být zase o hodně levnější.
Hmotnost [8:41]
Posledním důležitým hlediskem při výběru nohou stativu je hmotnost. Obecně platí, že těžší stativy bývají stabilnější, jenomže pokud si vyberte stativ, který je pro Vás příliš těžký, tak hrozí, že ho nebudete používat, že ho budete nechávat doma, protože ta jeho vysoká hmotnost bude zkrátka příliš obtěžující.
Jestliže si kupujete Váš první stativ, tak bych Vám doporučil hledat ve střední váhové kategorii, tzn. pořídit takový stativ, jehož hmotnost vč. hlavy se bude pohybovat v rozmezí zhruba 2-3 kg.
Výběr hlavy [9:19]
Nyní k výběru stativové hlavy. Existují v zásadě jenom dva typy hlav, které má smysl zvažovat, když si kupujete Váš první fotografický stativ, a totiž hlava kulová a video hlava. Existují potom ještě další typy hlav, ale to jsou všechno buďto jenom variace na tyto dva základní typy anebo jsou to hlavy vysoce specializované, které ale nemá smysl pořizovat do začátku.
Kulová hlava [9:48]
Kulová hlava je nejoblíbenější typ stativové hlavy pro fotografování, protože je relativně malá, skladná a umožňuje maximální volnost pohybu fotoaparátu na stativu.
Úplně nejjednodušší kulová hlava má podobu jednoduchého kulového kloubu a šroubu, pomocí kterého lze tento kloub zafixovat v libovolné poloze. Lepší kulové hlavy mají navíc ještě rotační základnu a druhý šroub, pomocí kterých je možné provádět s fotoaparátem panoramatickou rotaci, aniž by bylo nutné uvolňovat ten hlavní, kulový kloub. A ještě lepší kulové hlavy mívají ještě třetí šroub, pomocí kterého lze nastavovat tzv. frikci neboli tření, což určuje, jak moc ta hlava prokluzuje v uvolněném stavu.
Tato frikce, ta je strašně užitečná, hlavně když pracujeme s těžší výbavou. S těžším vybavením je totiž hrozně nepříjemné, pokud je ta kulová hlava v uvolněném stavu příliš volná, protože ten fotoaparát s objektivem potom mají tendenci všelijak padat na stranu, a i dopředu, dozadu a hrozí to nějakou nehodou.
Pokud se ale nastaví vhodná frikce, tak ta hlava i v uvolněném stavu jakoby mírně drhne, díky čemuž je ta práce s těžším vybavením mnohem lepší a riziko nějakého pádu je mnohem menší. A i když už se nějaká taková lehká nehoda stane, tak většinou ten fotoaparát jen pomalu sklouzne, spíš než že by se nějak rychle zřítil, takže příliš nehrozí nějaké jeho poškození.
Video hlava [11:22]
Video hlava vypadá jinak. Nejlépe se pozná podle velké páky, tzv. "švenkpáky", a její charakteristickou vlastností je to, že umožňuje provádět pomalé, pozvolné pohyby. Toto se využívá zejm. ve videu, pro fotografování to zapotřebí samozřejmě není, ale to neznamená, že by tahle hlava k focení použít nešla. Použít se dá a někteří fotografové video hlavu dokonce i preferují.
Je ale důležité vědět jednu věc a totiž že zatímco kulová hlava umožňuje jednak provádět panoramatickou rotaci, tak náklony nahoru a dolů a zároveň i náklony do stran, tak video hlava, ta umožňuje pouze panoramatickou rotaci a náklony nahoru a dolů. Tento náklon, tzn. náklon do stran ten se s video hlavou provádět nedá, a to potom při tom focení může mít docela velké dopady na to, jak se s tou hlavou v reálu pracuje.
Pokud totiž např. postavíte stativ maličko nakřivo a zjistíte, že Vám padá horizont, tak s kulovou hlavou stačí, když to prostě povolíte, srovnáte, utáhnete a... problém vyřešen. S video hlavou ale toto provést nejde a v takovém případě je zapotřebí začít manipulovat se zámky nohou.
Video stativy tento problém řeší za pomoci tzv. "vyrovnávací základny", ovšem fotografické stativy vyrovnávací základnu zpravidla nemají, takže když si pořídíte video hlavu a dáte ji na fotografické nohy, tak právě nastane tento problém. Toto je důvod, proč někomu, kdo si pořizuje svůj první foto stativ, bych doporučil spíš tu kulovou hlavu.
Video hlavu bych doporučil jen někomu, kdo má opravdu velký zájem o video a ta možnost těch plynulých pohybů je pro něho naprosto zásadní, protože to je něco, co s tou kulovou hlavou dělat samozřejmě nejde.
Výběr modelu hlavy [13:19]
Co se týče výběru konkrétního modelu hlavy tak obecně doporučuji pořizovat spíš hlavu větší než menší a to z toho důvodu, že ty větší hlavy většinou bývají pohodlnější na ovládání. Speciálně např. u těch kulových hlav velice dobře funguje, že čím větší je ta koule, tím většinou ta hlava bývá pohodlnější na ovládání, protože k utažení té hlavy stačí mnohem menší síla. S tou hlavou se potom mnohem snáz pracuje a celkově ta práce s ní je příjemnější.
Zároveň doporučuji, abyste si tu hlavu vždycky před koupí reálně prohlédli a skutečně vyzkoušeli. Odolejte proto nutkání pořídit si stativovou hlavu online, někde z nějakého eshopu. Jednak protože v tom eshopu všechny ty hlavy vypadají stejně a to i když jedna je takováhle a druhá takováhle. Zároveň ale také samozřejmě v eshopu si nijak nevyzkoušíte, jestli ta hlava je skutečně pohodlná na používání.
To je něco, co nevyčtete z žádných specifikací a přitom ve skutečnosti je to to úplně nejdůležitější, co rozhoduje o tom, jestli s tou hlavou budete spokojení nebo ne. Zároveň ještě doporučuji pokud si tu hlavu půjdete někam reálně vybírat, reálně zkoušet, abyste ji zkoušeli přímo s tou zátěží, jakou na ni budete dávat. Tzn. když půjdete do nějakého toho obchodu, vezměte si svůj foťák, vezměte si objektiv, domluvte se s prodejcem, jestli si to můžete na tu hlavu normálně nainstalovat - pravděpodobně Vám to dovolí - a vyzkoušejte si, jak se ta hlava a celkově ten stativ chová pod tou zátěží, jakou na ně budete reálně dávat.
Drahé vs. levné stativy [15:00]
Pár slov k tématu levné vs. drahé stativy. Je to vysloveně o rozpočtu. Ty drahé stativy jsou lepší. Kdo říká že ne, tak nemá pravdu, většinou to říkají lidé, kteří neměli příležitost si ty lepší stativy vyzkoušet. Na druhou stranu to ale neznamená, že ty levnější stativy by byly nějaký nepoužitelný šrot, to určitě ne, tak to není. Tu službu udělají také, takže se skutečně rozhodujte hlavně podle rozpočtu a také podle toho, jak moc intenzivně ten stativ budete využívat.
Jestliže jste někdo, kdo ten stativ reálně vytáhne jednou za měsíc, tak Vám úplně v klidu stačí nějaký obyčejnější stativ, na druhou stranu pokud byste s tím stativem měli pracovat dennodenně, tak investice do opravdu kvalitního stativu je něco, čeho rozhodně litovat nebudete.
Shrnutí [15:54]
Takže si to shrneme. Jestliže si pořizujete Váš první, seriózní fotografický stativ, tak je vhodné vybírat stativ střední váhové kategorie, jehož nosnost několikanásobně překračuje reálnou váhu Vašeho vybavení a jehož maximální stabilní výška Vám umožní dívat se do hledáčku fotoaparátu, aniž byste se museli shýbat. Při výběru věnujte pozornost kvalitě řešení středového sloupku a zejm. tomu, jak moc je stativ stabilní s vytaženým středovým sloupkem. Počet segmentů nohou nejlépe tři nebo čtyři. Jako materiál nohou je ideální karbon, ale pokud rozpočet nedovolí, postačí i hliník.
Ke stativu je vhodné pořídit kulovou hlavu s větší koulí a s možností panoramatické rotace, ideálně i s možností nastavení frikce. Možnou alternativu představuje video hlava, která na rozdíl od hlavy kulové umožňuje provádět s fotoaparátem plynulé, pomalé pohyby, avšak čistě pro účely fotografování je o něco méně praktická. Hlavu i nohy si před koupí v reálu prohlédněte a vyzkoušejte, nejlépe přímo s vybavením, které budete chtít na stativu používat.