Jak srovnat horizont
Proč vznikl tento článek
Ještě před nedávnem by mě nenapadlo, že budu psát o srovnávání horizontu. To je přeci banální záležitost, kterou umí každý! Jenže ono se ukazuje, že to tak úplně není. S účastníky základního kurzu opakovaně narážíme na to, že se horizont sice srovnat snaží, ale v reálu se jim to příliš dobře nedaří.
Tenhle článek je věnován primárně jim, zároveň ale poslouží také všem ostatním, kdo mají se srovnáváním horizontu potíže.
Cílem NENÍ srovnat hranici viditelného terénu
Nejčastější chybou bývá to, že se lidé snaží srovnat viditelnou hranici terénu. Vznikají pak snímky, kde je sice linie terénu vyrovnaná, ale všechno ostatní - domy, stromy, sloupy, skály - padá na jednu stranu.
Příčinou této chyby je nepřesné porozumění tomu, co je myšleno pod pojmem "srovnaný horizont". Naším cílem totiž není vyrovnat hranici zem/obloha, na kterou se reálně díváme, ale linii idealizovaného, teoretického, dokonale rovného horizontu. To znamená, že pokud se v reálu terén svažuje, má se i na snímku stejnou měrou svažovat.
Jak rovného horizontu docílit?
Ideální je horizont rovně přímo vyfotit.
Toho lze dosáhnout různě:
- Perfektním vyrovnáním fotoaparátu na stativu - pomocí vodováhy. Netřeba tahat tu stavební, prodává se i maličká do sáněk blesku. Některé stativy jsou vybavené vlastní malou vodováhou.
- Pomocí funkce virtuálního horizontu - tuto možnost nabízí některé pokročilé přístroje. Je to vlastně elektronická vodováha integrovaná přímo v samotném fotoaparátu. Virtuální horizont se dá dobře používat i při fotografování z ruky.
- S využitím principů popisovaných níže - které však uplatníme nikoliv až na výsledné fotografii, ale už při vlastním fotografování. V této souvislosti se hodí pomocná mřížka, kterou některé fotoaparáty umí zobrazit v náhledu na displeji nebo i v hledáčku.
Jak horizont srovnat na počítači
Pokud se nám nepodaří horizont dokonale rovně vyfotit, můžeme jej opravit dodatečně na PC. Srovnání horizontu nabízí prakticky všechny programy na úpravy fotografií, včetně těch úplně nejjednodušších.
Použití příslušného nástroje bývá velmi snadné a netřeba jej podrobněji rozebírat. Problémem spíš bývá zvolit správné natočení. Při volbě správného úhlu vycházíme vždy z obsahu snímku. Máme v zásadě tři možnosti, jak vhodné pootočení určit - podle horizontál (vodorovných linií), vertikál (svislých linií) nebo podle citu.
Srovnáváme horizont podle vodorovných linií
Tímhle způsobem horizont srovnává většina lidí. V případě některých fotografií je to nejlepší způsob. Vyfotíme-li např. širý oceán, je nasnadě srovnat horizont podle hladiny.
Horší je to s uplatněním této metody u kontinentální krajiny. Tady totiž snadno šlápneme vedle. Nějakou linii, která je v reálu vodorovná, ve scéně najdeme snadno. Jenomže to samo o sobě nestačí. My zároveň potřebujeme, aby tato linie ležela v rovině kolmé k ose objektivu. A to je jen zřídkakdy splněno.
Pokud použijeme linii, která si sice drží nadmořskou výšku, ale k ose objektivu kolmá není, srovnáme horizont nepřesně.
Srovnáváme horizont podle svislých linií
Často je ve skutečnosti snazší a přesnější horizont srovnat podle linií svislých. To znamená např. podle hrany budovy. Je ale důležité vybrat si tu správnou linii. Vždy volíme svislici, která se nachází co nejblíže středu snímku. Taková vertikála totiž není ovlivněna zkreslením objektivu ani perspektivou danou náklonem fotoaparátu ve směru nahoru/dolů.
Červeně: linie pro srovnávání horizontu nevhodné
Srovnáváme horizont odhadem
V neposlední řadě můžeme horizont srovnat zkrátka podle toho, jak nám to subjektivně připadá nejlepší. Tato metoda sice zní velmi "nevědecky", s trochou zkušeností však poskytuje také velmi dobré výsledky.