RAW vs. JPEG - část 2
V minulém článku jsme si řekli, co to RAW je, v čem se liší od JPEGu a jaké má fotografování do RAWu výhody a nevýhody. V tomto textu se již předpokládá, že čtenář je s těmito základními tématy obeznámen. Těm, pro koho je problematika fotografování do RAWu úplně nová, proto doporučuji začít prvním dílem a až po jeho přečtení se vrátit k tomuto článku.
RAW je lepší, tak co řešit?
RAW je výhodnější z hlediska dalších úprav snímku. To je bez diskuse. Ale je výhodnější i z hlediska maximální efektivity fotografické práce? A je výhodnější z hlediska rozvoje fotografových dovedností? To už zdaleka tak jednoznačné není.
Větší rozhodnutí, než si myslíte
Mnoho lidí z počátku nedoceňuje, jak zásadní rozhodnutí RAW vs. JPEG ve skutečnosti je. Myslí si, že focení "do RAWu" se liší jenom v tom, že se obrázky budou ukládat na kartu v trochu jiné podobě, že budou zabírat víc místa a na oplátku toho z nich půjde "dostat" víc v úpravě.
Jenže to není ani zdaleka vše, co se přechodem na RAW změní. Rozhodnutí fotit do RAWu má ve skutečnosti dalekosáhlé dopady na celý pracovní proces a to vč. samotného fotografování. S RAWem se totiž mnohá rozhodnutí o finální podobě obrázku přesouvají do fáze postprocesu.
Jaká rozhodnutí to jsou?
Fotografujeme-li do RAWu, nemusíme při focení vůbec řešit "softwarové" parametry jako je např. vyvážení bílé, jas, kontrast, sytost, doostření, potlačení šumu, apod. Nemusíme vybírat barevný profil (standardní, neutrální, plochý, portrét, krajina, apod.) ani se rozhodovat se o cílovém barevném prostoru (sRGB vs. AdobeRGB).
Některé funkce fotoaparátu navíc s RAWy de facto pozbývají smyslu. Tak např. funkce "Active D-lighting" (u fotoaparátů zn. Nikon) resp. "Automatická optimalizace jasu" (u fotoaparátů zn. Canon), které slouží k lepšímu zachycení scén s vysokým dynamickým rozsahem, nemají na RAWy žádný vliv.
Všechna tato nastavení se totiž aplikují až ve fázi "vyvolání" RAWu ve fotoaparátu, tzn. projeví se u JPEGů, u samotných RAWů však nikoliv.
Ale já fotím do RAWu a tato nastavení vliv mají!
Ano, mají vliv na náhledy fotografií, které fotoaparát zobrazuje na displeji. Mohou také ovlivňovat výchozí způsob "vyvolání" RAWu na počítači, protože tato nastavení se do RAWu taktéž zapisují, ovšem odděleně od obrazových dat. Vlastní obrazová data však zůstávají nedotčena. A to je hlavní rozdíl oproti JPEGu.
V případě JPEGu se totiž veškerá tato "softwarová" nastavení projeví změnami přímo v obrazových datech, přičemž tyto změny jsou nevratné. Pozdější modifikace sice jsou možné, ale je to už provázeno určitou ztrátou kvality obrázku. V případě JPEGu je proto žádoucí, aby i tyto "softwarové" parametry byly nastavené co nejlépe.
Jaká nastavení mají vliv na RAW?
Některá nastavení ale mají vliv i na RAW. Jsou to především:
- expoziční parametry - clona, ISO, expoziční čas,
- nastavení, která řídí chování autofokusu - režim ostření, počet aktivních ostřících bodů, atp.,
- nastavení, která ovlivňují chování expoziční automatiky - expoziční režim, způsob měření expozice (bodové, zónové), korekce expozice, Auto ISO, atp.,
- nastavení samotného RAWu, jsou-li k dispozici - bitová hloubka, typ komprese,
- nastavení velikosti obrazového pole (tj. když se při focení využívá jen části plochy senzoru).
Obecně má na RAW vliv všechno, co se neaplikuje až ve fázi "vyvolání" RAWu, ale někdy dříve.
Proč na tom záleží?
Fotografování do RAW tedy celkově upozaďuje význam samotného fotoaparátu, zejm. ve smyslu jeho softwarových funkcí. RAW tedy není jen "jiný formát". RAW mění způsob práce.
Jsou to změny k lepšímu? Ne nutně vždy. RAW celkově vede k maličko uvolněnějšímu přístupu k fotografování. Vlastně se dá říct, že RAWy fotografy tak trochu kazí, protože jim umožňují pracovat v některých ohledech méně důsledně a méně precizně.
Výhoda JPEG přístupu
Při fotografování do JPEG je význam všech "softwarových" parametrů mnohem větší a je tedy nutné těmto nastavením věnovat už ve fázi fotografování mnohem větší pozornost. To se může jevit jako nevýhoda, nicméně spoustu věcí je ve skutečnosti výhodnější vyřešit rovnou. Skvělým příkladem je vyvážení bílé.
Fotograf, který fotí do JPEGu ví, že barvy musí zachytit co možná nejlépe a tak už při focení použije šedou kartu. Na počítači mu pak vyvážení bílé nedělá už žádné problémy. Fotograf, který je zvyklý fotit do RAWu, si šedou kartu dost možná ani nevezme s sebou, protože ví, že barvy může plnohodnotně doladit až dodatečně. Ano může, ale stojí ho to čas. A jelikož si na začátku nevyfotil referenční snímek šedé karty, bude muset v editu nejspíš chvíli laborovat, než se dokonalého vyvážení bílé dobere. Pokud se ho vůbec dobere.
Jinými slovy, fotografování do JPEG nutí člověka ukládat na kartu mnohem kvalitnější výsledek. Nutí ho to lépe vyvážit bílou, lépe vyladit nasvícení, lépe dělat spoustu věcí. To významně šetří čas v postprodukci a zároveň to fotografa učí dělat věci pořádně a nespoléhat tolik na "edit".
Práce s JPEGy je proto jednak efektivnější (časově), zároveň může být výhodnější z hlediska dlouhodobého odborného rozvoje fotografa.
Druh a účel fotek
V otázce "RAW nebo JPEG?" ale pochopitelně hraje velkou roli i to, co se fotí a proč. Jinak člověk přistupuje k nízkorozpočtové zakázce produktového focení pro eshop (JPEG!) a jinak k fotkám z expedice do Grónska, kterou už dost možná nikdy znovu nepodnikne (RAW!).
Pro koho je RAW?
Takže pro koho je tedy vhodný RAW? RAW je ideální pro člověka, který...
- Je perfekcionista.
- Své fotky hodně dodatečně upravuje.
- Často fotí scény s velkým dynamickým rozsahem.
- Kterému nevadí časově náročnější postprodukce.
- Který se dokáže vypořádat s velkými datovými objemy RAWů.
- Není okolnostmi nucen k maximální efektivitě práce.
- Toho chce při samotném focení řešit co nejméně.
- Chce mít možnost dělat po čase nové úpravy starších fotek.
Pro koho je lepší JPEG?
JPEG je naopak lepší pro toho, kdo ...
- Dokáže s JPEGem dosáhnout srovnatelných výsledků jako s RAWem.
- Chce minimalizovat objem času strávený postprodukcí.
- Chce dosahovat vysoké efektivity práce.
JPEG může být také výhodnější pro toho, pro koho platí jeden či více z následujích bodů:
- Fotí témata, u kterých RAW nepřináší zásadní výhodu.
- Fotí zakázky, u kterých není prostor pro postprodukci (např. kvůli času, nízkému rozpočtu).
- Produkuje pravidelně velké počty fotek.
- Fotí převážně fotky dokumentačního rázu.
A konečně JPEG je samozřejmě jedinou logickou volbou pro toho, kdo:
- Používá fotoaparát, který neumí ukládat do RAWu.
- Nemá k dispozici a nechce si pořizovat software pro práci s RAWy.
- Není ochoten potýkat se s těžkostmi, které práce s RAWy přináší.
A co RAW + JPEG? Není to ideální řešení?
Osobně si myslím, že fotografovat zároveň do RAW i do JPEGu nedává dlouhodobě moc velký smysl. Práce s RAWy a práce s JPEGy jsou totiž dva dost odlišné přístupy k digitální fotografii. Většina lidí proto po čase přirozeně tíhne k jedné z těchto možností a druhý typ souborů tak pro ně pozbývá smyslu.
Fotit do RAW + JPEG proto chápu spíše jen jako dočasné řešení (např.: chci fotit do RAW, ale ještě k tomu nemám pořízený vhodný software, tak zatím budu fotit RAW + JPEG) nebo jako řešení vhodné pro konkrétní, velice specifické situace (např.: potřebuji ihned odesílat JPEGy do redakce, ale zároveň chci RAWy pro pozdější "pořádné" zpracování).
Většina lidí, které znám, ale fotí jedno nebo druhé, jen zřídkakdy obojí.
Závěrem
Jak RAW tak JPEG má své skalní příznivce - mezi amatéry i mezi profesionály. Tvrdit, že jedno nebo druhé je "jediná správná" volba, je nesmysl. Různí lidé fotí různé věci, různým způsobem, za různým účelem a preferují různý způsob práce.
V konečném důsledku je doopravdy důležité jediné - co vyhovuje Vám. A to nejlépe zjistíte tak, že si oba přístupy na vlastní kůži vyzkoušíte a uděláte si na celou věc vlastní názor. Nedělejte si ho ale na základě jen krátkodobé zkušenosti. Některé věci se totiž projeví až za čas.